|
|
Studium vlivu výpalu na vlastnosti vápna
Urban, Karel ; Bureš,, Jaroslav (oponent) ; Dvořák, Karel (vedoucí práce)
Na ústavu technologie stavebních hmot a dílců při VUT FAST v Brně byl zahájen výzkum zabývající se studiem vlivu vápence na průběh dekarbonatace. Tato práce je úvodní studií do této problematiky. Zaměřuje na popis geneze a diageneze vápenců, jejich krystalografii, texturu a požadavky pro výpal. Dále popisuje těžbu a úpravu vápenců před výpalem. U samotného výpalu se zaměřuje na jeho mechanismus a používané pecní systémy. V experimentální části se zabývá analýzou vzorků vápenců z různých světových nalezišť z hlediska jejich petrografie, geologického původu, chemického složení, obsahu nerozpustných zbytků, hustoty a porozity a analýzou vzniklých vápen vypálených při teplotě 900 °C z hlediska hustoty, obsahu CO2 a velikosti krystalů.
|
|
|
Původní znění Mozartova klarinetového koncertu
Liebigová, Veronika ; MAREŠ, Vlastimil (vedoucí práce) ; HLAVÁČ, Jiří (oponent)
Bakalářská práce je zaměřená na Mozartův klarinetový koncert (K. 622) a s ním spojené události, jako vznik a první uvedení koncertu.
Práce popisuje život prvního interpreta Antona Stadlera, jehož životopis jsem se snažila poskládat z útržkovitých zpráv z encyklopedií a publikací. K této kapitole jsem přidala text, který se týká také autora W. A. Mozarta a údajným Mozartovým přátelstvím s Antonem Stadlerem. Dále jsem se věnovala původnímu znění koncertu, který byl psán pro jiný, již nedochovaný nástroj. Dnešní interpretace koncertu se často liší, důvodem je vývoj nástroje s jiným rozsahem. Notovými ukázkami v kapitole o původním znění klarinetového koncertu jsem se snažila upřesnit místa, která by se dala hrát na původní nástroj.
Hlavním zdrojem informací pro bakalářskou práci byly cizojazyčné texty v angličtině, němčině a některé české publikace. Mým cílem bylo shrnout starší informace a obohatit je o další novější postřehy, získané při studiu těchto publikací a nahrávek. Jednu kapitolu jsem věnovala významným českým i zahraničním klarinetistům, kteří se podíleli na interpretaci koncertu. V závěru práce jsem analyzovala dvě odlišné interpretace Mozartova klarinetového koncertu od Sharon Kam a Charlese Neidicha.
|
|
|
Geneze rodiny v rámci postmoderní společnosti
VILÍMOVÁ, Jana
Hlavním pilířem rodiny se stal partnerský vztah, uspokojení individuálních potřeb a možnost seberealizace jak muže tak ženy. Toto genderové hledisko nabylo na aktuálnosti s dopadem na celou společnost. Postmoderní společnost lidem nabídla více individuální svobody a možnost volby. Průměrný věk ženicha vzrostl z 24,6 na 28,9 let a nevěsty z 21,8 na 26,5 let. V obci Mirošovice je v období od 1974 {--} 1989 průměrný věk nevěsty 21,64 let (v období 1990 {--} 2005 je 25,89 let) a ženicha 24,55 let (v období 1990 {--} 2005 je 29,29 let). Potvrzuje se tedy předpokládaná hypotéza H1 - Věk snoubenců při vstupu do manželství je za období 1990 {--} 2005 vyšší nežli za období 1974 {--} 1989. Cílem mé diplomové práce je zmapování situace v letech 1990 {--} 2005 a její porovnání s lety předchozími (rovněž patnáctileté období, a to od roku 1974 do roku 1989). Zvolila jsem kvantitativní typ výzkumu, analýzu věcných skutečností - primární a sekundární analýzu dat, vycházející z datového souboru evidence obyvatel trvale bydlících v obci Mirošovice. Ve sledovaném souboru (127 párů) jsou zahrnuty manželské páry, trvale bydlící v obci Mirošovice, jejichž manželství setrvalo ke dni 31. 12. 2005. Od 90. let dochází ke zvyšování věkového rozdílu manželů. Přibývá také párů, kdy je žena starší než muž. V Mirošovicích celkový průměr věkového rozdílu mezi snoubenci (bez ohledu na pohlaví staršího partnera) za období 1974 {--} 1989 je 4,49 let a za období 1990 {--} 2005 pak 3,92 let, což potvrzuje hypotézu H2 - Věkový rozdíl mezi partnery, kteří uzavřeli manželství po roce 1990 (za období 1990 {--} 2005) je menší nežli za období 1974 {--} 1989. Shodně tedy výsledky za obě období vypovídají, že se souvislost s volbou staršího partnera o více jak pět let a věkovým rozdílem jejich rodičů neprokázala a hypotéza H3 - Věkový rozdíl (více jak pět let) snoubenců nemá přímou souvislost s věkovým rozdílem jejich rodičů, se potvrdila. Hypotéza H4 - Věkový rozdíl snoubenců, kde starší partnerkou je žena, má přímou souvislost s věkovým rozdílem rodičů nevěsty či ženicha, kde matka je starší než otec, se tedy nepotvrdila. Individualizace charakterizující novodobé změny rodinného života přináší hlavně nejstarším osamělým ženám, ale i mužům, mnohé ekonomicko-sociální, zdravotní i psychologické problémy.
|
host ::
RSS.