|
|
Struktura a vlastnosti tepelných bariér typu YSZ nanesených na krycí vrstvy CoNiCrAlY přetavené elektronovým paprskem
Slavíková, Barbora ; Jan, Vít (oponent) ; Dlouhý, Ivo (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá charakterizací struktury a vlastností tepelných bariér YSZ nanesených pomocí technologie hybridního plazmatického systému na vazebné povlaky CoNiCrAlY modifikované pomocí elektronového paprsku a vakuového žíhání. Depozice vazebných povlaků byla provedena za použití technologie vysokorychlostního nástřiku plamenem a studené kinetické depozice. V rámci experimentálního vyhodnocení byla analyzována mikrostruktura a chemické složení krycích keramických nástřiků nanesených ve formě prášku a suspenze. Stejně tak byly vyhodnoceny i vazebné povlaky ve stavu po přetavení za použití dvou parametrů elektronového paprsku. Dále byly sledovány změny v mikrostruktuře a chemickém složení přetavených nástřiků po žíhání. Následně byly vyhodnoceny mikromechanické vlastnosti keramických a vazebných povlaků. Keramické povlaky nanesené v prášku vykazovaly strukturu tvořenou splaty, zatímco povlaky nanesené ve formě suspenze měly jemnou strukturu tvořenou kolumnárními zrny. Struktura přetavených vazebných nástřiků byla tvořena dendrity. Žíhání pak mělo za následek zhrubnutí jednotlivých fází a došlo ke změnám v chemickém složení způsobené difúzí prvků.
|
|
|
Modifikace povrchu kovových materiálů s využitím elektronového svazku
Matlák, Jiří ; Dupák, Libor (oponent) ; Houdková, Šárka (oponent) ; Foret, Rudolf (vedoucí práce)
Rychlé vychylování představuje jednu z velkých předností elektronového svazku, díky které je možné zpracovat naráz poměrně velikou oblast a zároveň modifikovat distribuci dodávané energie. Dizertační práce je zaměřena na povrchové tepelné zpracování elektronovým svazkem s důrazem na zhodnocení vlivu způsobu vychylování svazku na tento proces. Dále je studován vliv rychlosti zpracování a míry rozostření elektronového svazku. V literární části práce je uveden princip technologie elektronového svazku a souhrn poznatků z oblasti povrchového tepelného zpracování různých materiálů. Experimentální část je věnována studiu vlivu parametrů zařízení na proces zpracování jak v pevné fázi, realizováno na oceli 42CrMo4, tak i v kapalné fázi na slitině NiCrBSi. Dosažené výsledky jsou posuzovány především z hlediska změn struktury, tvrdosti, tvaru zpracované oblasti a odolnosti proti opotřebení. Rovněž je provedeno zhodnocení výsledků z energetického hlediska. Dále pak je pro povrchové tepelné zpracování v pevné a kapalné fázi doporučena optimální kombinace technologických parametrů.
|
|
|
Vliv modifikace HVOF nástřiku slitiny NiCrBSi elektronovým paprskem na jeho strukturu
Pongrácz, Jakub ; Havlík, Petr (oponent) ; Foret, Rudolf (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá povrchovým přetavením nástřiku materiálu NiCrBSi naneseného metodou HVOF a to za pomoci elektronového svazku. Byl studován vliv parametrů a trajektorií elektronového paprsku v módech 6-bodů a linka na mikrostrukturu, chemické a fázové složení, tvrdost a odolnost vůči abrazivnímu opotřebení. V obou případech přetavení došlo ke zlepšení struktury. Ta neobsahovala splaty, měla nižší porozitu a byla homogennější. Strukturní a fázová analýza byla provedena metodami světelné mikroskopie, rastrovacího elektronového mikroskopu, energiově disperzní spektroskopie a rentgenové difrakce. Průběhy tvrdostí nástřiků se po přetavení mírně lišily, ale vždy došlo ke zvýšení tvrdosti oproti stavu bez přetavení. Obdobných výsledků bylo pozorováno při testování abrazivzdornosti.
|
|
|
Kontrast v obraze získaném pomocí ionizačního detektoru ve VP SEM
Goroš, Pavel ; Čudek, Pavel (oponent) ; Jirák, Josef (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou zkoumání látek elektronovým paprskem. Zaměřuje se na zkoumání látek pomocí metody environmentální rastrovací elektronové mikroskopie (ESEM) a popisuje její zákonitosti. Přednosti ESEM vynikají především při studii nevodivých nebo vodu obsahujících, často biologických vzorků. Tyto vzorky nemusejí být, na rozdíl od klasického rastrovacího elektronového mikroskopu, nijak preparovány či fixovány a díky tomu je studována jejich přirozená povrchová struktura bez poškození vyschnutím. Základním zaměřením práce je stanovení kontrastu v obraze získaném pomocí ionizačního detektoru.
|
|
|
Modifikace mikrostruktury hořčíkové slitiny Elektron 21 pomocí technologie elektronového paprsku
Hanáček, Josef ; Šiška, Filip (oponent) ; Čížek, Jan (vedoucí práce)
Tato práce je základním výzkumem vlivu modifikace technologií elektronového paprsku na chemické, strukturní a fázové změny hořčíkové slitiny Elektron 21. Různými parametry elektronového paprsku byly systematicky modifikovány vzorky, na kterých byly následně vytvářeny povlaky metodou řízené plazmové elektrolytické oxidace (PEO). Dále byl sledován vliv modifikace na vznik vytvářených PEO povlaků. Modifikací bylo vytvořeno několik vzorků s přetavenou jemnozrnnou vrstvou o tloušťkách od 10^1 do 10^3 µm, ve kterých byla kvantitativně hodnocena velikost zrna. EDS analýzou bylo u všech vzorků zjištěno stejné chemické složení přetavené oblasti a původního materiálu, přestože přetavením došlo u některých vzorků k hmotnostnímu úbytku. Rentgenová analýza odhalila zvýšený obsah intermetalické fáze Mg3(Nd,Gd) v přetavené oblasti. PEO povlaky byly na některých modifikovaných vzorcích kompaktnější a méně pórovité oproti stavu bez modifikace. Výsledky předkládané práce mj. ukázaly, že některé modifikované vrstvy mají vhodnou mikrostrukturu a chemické složení a oproti základnímu stavu by mohly vykazovat lepší korozní odolnost. Tyto korozní zkoušky budou součástí navazující práce. Kompaktnější PEO vrstvy na modifikovaných površích navíc představují odolnější variantu oproti stavu bez modifikace.
|
|
|
Mikrostrukturní stabilita heterogenních svarů wolfram - ODS
Adam, Ondřej ; Sonnek, Pavel (oponent) ; Jan, Vít (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na mikrostrukturní stabilitu heterogenního svarového spoje ODS oceli a wolframu. Teoretická část shrnuje základní informace o struktuře a vlastnostech ODS ocelí a popisuje metody spojování těchto ocelí s wolframem. V experimentální části byly pomocí elektronového paprsku svařeny materiály MA956 a WL10. Jednotlivé vzorky se liší teplotou předehřevu nebo použitím přídavného materiálu. Po žíhání při 800 °C/1h a 1000 °C/5h byla hodnocena změna mikrostruktury svarového kovu pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu. Chemické složení bylo měřeno energiově disperzní spektrometrií. Bylo zjištěno, že během žíhání dochází v celém objemu svarového kovu k masivní precipitaci částic, které byly identifikovány jako Lavesova fáze.
|
|
|
Modifikace povrchu kovových materiálů s využitím elektronového svazku
Matlák, Jiří ; Dupák, Libor (oponent) ; Houdková, Šárka (oponent) ; Foret, Rudolf (vedoucí práce)
Rychlé vychylování představuje jednu z velkých předností elektronového svazku, díky které je možné zpracovat naráz poměrně velikou oblast a zároveň modifikovat distribuci dodávané energie. Dizertační práce je zaměřena na povrchové tepelné zpracování elektronovým svazkem s důrazem na zhodnocení vlivu způsobu vychylování svazku na tento proces. Dále je studován vliv rychlosti zpracování a míry rozostření elektronového svazku. V literární části práce je uveden princip technologie elektronového svazku a souhrn poznatků z oblasti povrchového tepelného zpracování různých materiálů. Experimentální část je věnována studiu vlivu parametrů zařízení na proces zpracování jak v pevné fázi, realizováno na oceli 42CrMo4, tak i v kapalné fázi na slitině NiCrBSi. Dosažené výsledky jsou posuzovány především z hlediska změn struktury, tvrdosti, tvaru zpracované oblasti a odolnosti proti opotřebení. Rovněž je provedeno zhodnocení výsledků z energetického hlediska. Dále pak je pro povrchové tepelné zpracování v pevné a kapalné fázi doporučena optimální kombinace technologických parametrů.
|
|
|
Příprava vícefázové vrstvy na bázi Ti-Ni na titanovém substrátu metodou lokálního legování
Husťák, Miroslav ; Havlík, Petr (oponent) ; Jan, Vít (vedoucí práce)
Rešeršní část této práce se zabývá vlastnostmi a použitím titanu a jeho slitin, povrchovými úpravami a možnostmi legování povrchu titanu niklem. Cílem experimentální práce bylo vytvořit tvrdou povrchovou vrstvu na titanovém substrátu. Za tímto účelem byl jako substrát zvolen komerčně čistý titan ASTM Grade 2, na který byl elektrochemicky nanesen nikl. Na takto připraveném vzorku byla pomocí elektronového paprsku přetavená povrchová vrstva s odlišným chemickým složením a mikrostrukturou. Aby kromě tvrdosti bylo dosaženo také homogenní struktury, bylo vyrobeno několik vzorků, které byly přetaveny s různými parametry elektronového paprsku. Vzniklé povrchové vrstvy byly poté studovány z hlediska strukturní homogenity, chemického složení a tvrdosti.
|
|
|
Struktura a vlastnosti tepelných bariér typu YSZ nanesených na krycí vrstvy CoNiCrAlY přetavené elektronovým paprskem
Slavíková, Barbora ; Jan, Vít (oponent) ; Dlouhý, Ivo (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá charakterizací struktury a vlastností tepelných bariér YSZ nanesených pomocí technologie hybridního plazmatického systému na vazebné povlaky CoNiCrAlY modifikované pomocí elektronového paprsku a vakuového žíhání. Depozice vazebných povlaků byla provedena za použití technologie vysokorychlostního nástřiku plamenem a studené kinetické depozice. V rámci experimentálního vyhodnocení byla analyzována mikrostruktura a chemické složení krycích keramických nástřiků nanesených ve formě prášku a suspenze. Stejně tak byly vyhodnoceny i vazebné povlaky ve stavu po přetavení za použití dvou parametrů elektronového paprsku. Dále byly sledovány změny v mikrostruktuře a chemickém složení přetavených nástřiků po žíhání. Následně byly vyhodnoceny mikromechanické vlastnosti keramických a vazebných povlaků. Keramické povlaky nanesené v prášku vykazovaly strukturu tvořenou splaty, zatímco povlaky nanesené ve formě suspenze měly jemnou strukturu tvořenou kolumnárními zrny. Struktura přetavených vazebných nástřiků byla tvořena dendrity. Žíhání pak mělo za následek zhrubnutí jednotlivých fází a došlo ke změnám v chemickém složení způsobené difúzí prvků.
|
|
|
Vliv modifikace HVOF nástřiku slitiny NiCrBSi elektronovým paprskem na jeho strukturu
Pongrácz, Jakub ; Havlík, Petr (oponent) ; Foret, Rudolf (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá povrchovým přetavením nástřiku materiálu NiCrBSi naneseného metodou HVOF a to za pomoci elektronového svazku. Byl studován vliv parametrů a trajektorií elektronového paprsku v módech 6-bodů a linka na mikrostrukturu, chemické a fázové složení, tvrdost a odolnost vůči abrazivnímu opotřebení. V obou případech přetavení došlo ke zlepšení struktury. Ta neobsahovala splaty, měla nižší porozitu a byla homogennější. Strukturní a fázová analýza byla provedena metodami světelné mikroskopie, rastrovacího elektronového mikroskopu, energiově disperzní spektroskopie a rentgenové difrakce. Průběhy tvrdostí nástřiků se po přetavení mírně lišily, ale vždy došlo ke zvýšení tvrdosti oproti stavu bez přetavení. Obdobných výsledků bylo pozorováno při testování abrazivzdornosti.
|
host ::
RSS.