|
|
Vliv technologie ustájení na parametry mléčné užitkovosti dojnic českého strakatého skotu
Buřvalová, Michaela
Tato bakalářská práce se zabývá ustájením dojeného skotu, druhy technologie ustájení a jejich vlivu na parametry mléčné užitkovost dojnic. Práce v teoretické části představuje nejprve plemeno českého strakatého skotu, dále problematiku mléčné užitkovosti a možné varianty technologií ustájení používaných v chovu dojeného skotu. V praktické části pak byla provedena analýza vlivu technologie ustájení na parametry mléčné užitkovosti zde ustájených dojnic. Pokus byl proveden v zemědělském podniku AGRO Liboměřice a.s., konkrétně ve střediscích Pohled, Liboměřice a Nové Lhotice (stará produkční stáj a později nová produkční stáj). Z každoměsíčních kontrol užitkovosti byla po dobu dvou let získávána data o mléčné produkci, která byla pak porovnávána dle kvality ustájení v jednotlivých stájích. Provedeným pokusem bylo zjištěno, že technologie a typ ustájení mají prokazatelný vliv na dojivost i obsah složek mléka. V daném chovu byly ve starých stájích hlavními faktory působícími na mléčnou produkci pravděpodobně velikost skupin ustájených v rámci jednoho kotce, typ užívané podestýlky a kvalita stájového mikroklima. Zároveň bylo zjištěno, že vlivem působení poměrně výrazných stresových faktorů dojde i přes značné zvýšení kvality ustájení k poklesu dojivosti.
|
|
|
Analýza růstové schopnosti mláďat v ekologickém chovu
Kurtin, Aleš
Diplomová práce analyzuje růstovou schopnost mláďat v ekologickém chovu. Zabývá se pozorováním růstové schopnosti mláďat v chovu dojného skotu, masného skotu a v chovu ovcí na vybrané ekologické farmě. Vlastní sledování probíhalo v roce 2019 na ekologické farmě Branná ležící v jesenickém regionu. Při sledování byla vybrána ovce plemene zušlechtěná valaška, skot plemene český strakatý skot a skot plemene hereford. V praktické části byla uvedena charakteristika ekologické farmy Branná a charakteristika plemen zušlechtěná valaška, hereford a český strakatý skot. V rámci hodnocení růstu byla u ovcí pozorována živá hmotnost při narození, ve 20, 50 a 100 dnech věku a u skotu při narození, ve 120 a 210 dnech věku. Sledování probíhalo celkově u šedesáti jehňat, třiceti telat plemene hereford a čtyřiceti telat plemene český strakatý skot. Z hlediska sledování byl zaznamenán průkazný vliv pohlaví na hmotnost, kdy jehničky vážily ve 100 dnech věku průměrně 23,67 kg a beránci 26,07, jalovice plemene hereford ve 210 dnech věku 258,2 kg a býčci 271,3 kg a jalovice plemene český strakatý skot ve 210 dnech věku 233,7 kg a býčci 254,3 kg. V rámci pohlaví byl prokázán vliv na denní přírůstky, kdy průměrný denní přírůstek u jehniček v intervalu 0-100 dní činil 0,206 kg/den a u beránků 0,227 kg/den. U telat plemene hereford jalovice v intervalu 0-210 dní věku 1,04 kg/den a býčci 1,1 kg/den, u plemene český strakatý skot potom jalovice 0,97 kg/den a býčci 1,06 kg/den.
|
|
| |
|
|
Vliv věku při prvním otelení na mléčnou užitkovost holštýnských dojnic v konkrétním podniku
Landová, Valentýna
Bakalářská práce se zabývala vlivem věku při prvním otelení holštýnských dojnic na jejich následnou mléčnou užitkovost. V literární části byla popsána základní charakteristika holštýnského skotu, mléčná užitkovost, složení mléka a vlivy, které na mléčnou užitkovost působí. Dále byla podrobněji definována plodnost a reprodukce krav. Praktická část se uskutečnila v zemědělském podniku, který se nachází ve Středočeském kraji. Do hodnocení bylo zahrnuto celkem 52 holštýnských dojnic. Vybrané krávy byly rozděleny do čtyř skupin dle věku při prvním otelení (otelené do 21 měsíců, 22-23 měsíců, 24-25 měsíců a nad 26 měsíců). V práci byla využívána data z kontroly užitkovosti u holštýnských krav za jejich první laktaci. Mezi sledované parametry mléčné užitkovosti bylo zahrnuto množství nadojeného mléka, obsah tuku, bílkovin, laktózy, močoviny a počet somatických buněk. Byl sledován také efekt fáze laktace na vyjmenované parametry mléka. Nejnižší produkce mléka dosáhly krávy otelené ve věku do 21 měsíců (29,74 kg mléka). Naopak nejvyšší hodnotu nádoje měly krávy otelené ve věku nad 26 měsíců (33,52 kg mléka). Tento rozdíl byl shledán jako statisticky průkazný (p<0,05). Dále byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl (p<0,05) mezi průměrným nádojem krav otelených ve věku do 21 měsíců a krav otelených ve věku 24-25 měsíců. Vliv věku při prvním otelení neměl statisticky průkazný rozdíl (p>0,05) na ostatní sledované obsahové složky mléka.
|
|
|
Reprodukční a užitkové vlastnosti dojnic
Leznová, Sára
Cílem bakalářské práce bylo zhodnocení reprodukčních a užitkových vlastností dojnic. Práce se zabývá porovnáním parametrů užitkovosti a reprodukčními vlastnostmi dojeného skotu. V první části jsou shrnuty základní reprodukční ukazatelé. V další části práce se pojednává o mléku a jeho obsahu složek a jeho kvalitu, na což navazuje kapitola mléčné užitkovosti. Produkce a spotřeba mléka je v práci zhodnocena jak v rámci České republi-ky, tak i celosvětově. V praktické části byly vyhodnoceny tyto reprodukční ukazatele: Inseminační interval, servis perioda, inseminační index a mezidobí. Úroveň vybraných reprodukčních a užitkových ukazatelů byla analyzována za jednotlivé́ skupiny dojnic dle ročního období v jednom roce.
|
|
|
Zhodnocení efektivity vyhledávání říjí skotu pomocí systému Ovalert
Janečková, Kateřina
Tato bakalářská práce je zaměřena na reprodukci skotu, konkrétně na detekci říje pomocí různých metod, které mají za cíl včasně říji detekovat. V úvodu literární části jsou k nalezení informace o plodnosti, vlivy, které plodnost ovlivňují a pohlavní dospělost. Souhrnná kapitola fyziologie reprodukce zahrnuje soubor informací o pohlavních orgánech, ovulaci, žlutém tělísku a pohlavním cyklu, včetně jeho hormonálního řízení. Následně je pozornost věnována říji, jejímu vyhledávání a metodám vyhledávání říje. V závěru literární rešerše je zmíněna synchronizace říje, inseminace, reinseminace a reprodukční ukazatelé. Praktická část obsahuje vyhodnocení výsledků reprodukce konkrétního podniku. Jsou sledována dvě období, a to před zavedením systému Ovalert a po jeho zavedení. Následně jsou zhodnoceny náklady na reprodukci. Závěr práce shrnuje uvedené metody detekce říje a hodnotí systém Ovalert.
|
|
|
Porovnání různých způsobů odchovu telat v období mléčné výživy u holštýnského skotu
Adámek, Jiří
Bakalářská práce se zabývá porovnáváním různých způsobů odchovu telat v období mléčné výživy u holštýnského skotu. Výzkum byl proveden v Zemědělském družstvu Mír se sídlem v Ratiboři na farmách v Pržně a v Hošťálkové. Na farmě v Pržně jsou telata ustájena ve skupinovém teletníku s mléčnými krmnými automaty značky Urban Alma Pro, na farmě v Hošťálkové je běžný systém ustájení telat v individuálních venkovních boudách. V práci jsou porovnávány hmotnosti telat při narození, hmotnosti telat při odstavu a průměrný denní přírůstek mezi jednotlivými farmami. Dále je měřena spotřeba mléčné krmné směsi v systému Urban Alma Pro na farmě v Pržně. Na základě vlastních zjištění mohu konstatovat, že na farmě v Pržně byla hmotnost telat při narození nižší, hmotnost telat při odstavu a průměrný denní přírůstek vyšší než na farmě v Hošťálkové. Průměrná spotřeba mléčné krmné směsi v systému Urban Alma Pro je nižší proti optimální průměrné spotřebě z důvodu neznalosti nového prostředí a případného onemocnění. Odchov telat na farmě v Pržně je tedy díky systému Urban Alma Pro efektivnější pro zemědělskou výrobu, ze zdravotního hlediska telat výhodnější, finančně méně náročný a pro telata přirozenější. Výhodou je především možnost napojení mléčnou směsí šestkrát za den v menších dávkách. V běžném odchovu telat na farmě v Hošťálkové je možné telata krmit mléčnou krmnou směsí pouze dvakrát denně.
|
|
|
Nové trendy ve fázové výživě dojnic
REJZKOVÁ, Martina
Při výživě dojnic se musí zkrmovat hlavně kvalitní krmiva. Při dlouhodobém zkrmo-vání nekvalitního krmiva může docházet k poruchám látkové přeměny, mláďata se rodí slabá, klesá reprodukční schopnost, objevují se mastitidy a další problémy. Fázová výživa je hojně využívaná ve výživě dojeného skotu, protože dokáže nej-lépe uspokojit potřeby živin v různých fázích laktace dojnic, i při stání na sucho. Základem pro respektování fyziologických potřeb dojnic je vytváření vyrovnaných skupin dojnic. Velmi důležitá je výživa především v tranzitním období dojnic. Tedy 3 týdny před a 3 týdny po porodu, kdy dojnice potřebují nejkvalitnější krmiva a především největší péči v oblasti výživy. Těchto šest týdnů je zásadních pro udržení dobrého zdravotního stavu, produkční i reprodukční efektivitě dojnice a rentabilitě celého chovu. Moderní poznatky zaručují vyšší produkci mléka a lepší uspokojení potřeby živin. V roce 2021 byla po téměř 20 letech vydaná nová norma NASEM 2021, která udává očekávané doporučení potřeb živin pro dojený skot. Dále do moderních poznatků patří i stále rozšířenější robotické dojírny s automatickým krmením, nebo využívání vitalimetrů či pH sond ke kontrole trávicích pochodů a celkové aktivity zvířat.
|
|
|
Vliv vybraných minerálních prvků ve vztahu ke krevnímu obrazu u skotu.
DRESLER, Sylva
Tato disertační práce se zabývá vlivem složení směsné krmné dávky s dotací organického zinku na hladinu mikrominerálních prvků v krvi krav a telat, jejich zdravotní stav a související hematologické a biochemické parametry v krvi. Experimentální část je zaměřena na dvě oblasti. První pokus sleduje vliv suplementace organické formy zinku na mléčnou užitkovost krav, dále vyhodnocuje vliv složení TMR na krevní parametry hematologického, metabolického a minerálního profilu krav a jejich telat. Druhý pokus sleduje vliv adice organického zinku na krevní parametry zdravotního stavu telat v odstavu - metabolický profil, koncentraci vitaminů A a E, mikroprvků Cu a Zn a celkových imunoglobulinů v krevním séru.
|
|
|
Zhodnocení výsledků reprodukce dojnic holštýnského a českého strakatého skotu ve vybraných chovech
VÁCA, Vít
Bakalářská práce se zabývá problematikou reprodukce mléčných plemen skotu, konkrétně holštýnského a českého strakatého skotu. První část práce zahrnuje obecné seznámení s plemeny holštýnský skotu a český strakatý skotu, jejich základní charakteristikou a historií. Další část práce je zaměřena na reprodukci skotu. Tato kapitola zahrnuje hlavní ukazatele reprodukce, faktory ovlivňující reprodukci a problémy související s reprodukcí dojnic. Následující kapitola práce se věnuje podrobnému popisu estrálního cyklu krav. Cílem práce je vyhodnotit úroveň plodnosti a dalších vybraných ukazatelů reprodukce dojnic (zejména inseminační interval, servis perioda, březost po první inseminaci apod.) plemen holštýnský skot a český strakatý skot ve vybraných chovech. Data z vybraných chovů byla získávána z databáze plemenářské organizace za plemenářský rok 2020/2021. Tato data byla posléze zpracována do tabulek a grafů a vyhodnocena.
|
host ::
RSS.