Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 16 záznamů.  předchozí11 - 16  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Mapování karyotypu mšice broskvoňové \kur{(Myzus persicae)} metodou BAC FISH
ŠLAJSOVÁ, Miroslava
Mšice broskvoňová (Myzus persicae) je jedním z nedůležitějších škůdců na světě. Nadměrné užívání insekticidů jako jsou organofosfáty či neonikotinoidy vedlo ke vzniku rezistence, která může být spojena se změnami v karyotypu. V této práci byly vybrány a mapovány BAC klony na chromozomy mšice broskvoňové pomocí fluorescentní in situ hybridizace.
Heterochromatinové varianty lidského karyotypu
Michalová, Michaela ; Šípek, Antonín (vedoucí práce) ; Forman, Martin (oponent)
Chromozomy jsou buněčné struktury složené z chromatinu, z nichž jeden druh je konstitutivní heterochromatin, který neobsahuje žádné kódující sekvence a je transkripčně neaktivní. Heterochromatinové úseky jsou tvořené vysoce repetitivními sekvencemi satelitních DNA, díky kterým dochází k variabilitě. Největší oblasti heterochromatinu nalezneme na dlouhých ramenech chromozomů 1, 9, 16 a Y, ale na variabilitě se podílí i heterochromatin na krátkých ramenech akrocentrických chromozomů 13 - 15, 21 a 22. Tato bakalářská práce na základě dostupných vědeckých článků shrnuje poznatky o heterochromatinových variantách, jejich výskytu, četnosti, možnostech zkoumání a také klinickém významu v současné době. Poukazuje především na možnou spojitost s reprodukčními poruchami a na protichůdné výsledky jednotlivých pozorování. Současné poznatky ukazují na význam nových laboratorních metod (molekulárně cytogenetických), které lze využít k upřesnění a podrobnějšímu třídění nálezů, které byly kdysi za použití méně přesných pruhovacích metod označeny jako neškodné varianty. Ze shrnutí tedy vyplývá, že by měl být kladen důraz na studii klinického významu heterochromatinových variant, které, přestože jsou považovány za normální varianty bez klinického významu, mohou mít vliv například na průběh meiózy a tím způsobit...
Určování pohlaví kalouse ušatého (Asio otus) na základě PCR amplifikace DNA
Pecharová, Šárka ; Řezníček, Jan (vedoucí práce) ; Hačecká, Kristýna (oponent)
Tato práce je zaměřena na určování pohlaví kalouse ušatého (Asio otus). Při určování bylo využito ptačích per, které byly kalousům odebrány ze zad při odchytu a kroužkování. Prostřednictvím izolace DNA z krevních vlásečnic v ptačím brku a následné PCR reakci jsme se pokusili diferencovat pohlaví odchycených kalousů. V této práci je také popsána metoda PCR, která je v dnešní době jednou z nejpoužívanějších metod v laboratořích řady různých oborů. Zmiňuji se zde také o jednotlivých komponentech potřebných k průběhu této reakce, její historii a jejích jednotlivých krocích. Součástí mé diplomové práce je též charakteristika testovaného řádu a možné rozlišení pohlaví na základě morfologických znaků. Na tomto základě je zde také zmínka o sexuálním dimorfismu ptáků, jejich opeření a jeho následné barevnosti. U ptáků, ale také u ostatních živočichů se využívají různé techniky molekulární determinace pohlaví, o kterých se ve své práci také okrajově zmiňuji. Klíčová slova kalous ušatý (Asio otus), pohlaví, chromozomy, peří, barva, PCR, DNA
Využití cytogenetických metod v taxonomii pavoukovců (Arachnida)
Alaverdyan, Argam ; Šťáhlavský, František (vedoucí práce) ; Johnson Pokorná, Martina (oponent)
Bakalářská práce se věnuje otázce možnosti využití cytogenetických metod v taxonomii pavoukovců (Arachnida). Pro pochopení této otázky je třeba analyzovat dostupné informace o mezidruhové a vnitrodruhové variabilitě karyotypů jednotlivých řádů. Na počátku práce jsou popsány použité cytogenetické metody u pavoukovců, díky kterým jsou získávány základní informace o karyotypu, jako je diploidní počet chromozomů, morfologie chromozomů a případná přítomnost pohlavních chromozomů. Hlavní část práce se zaměřuje na popis variability karyotypů vybraných řádů (krabovci, štírenky, štírci, štíři, sekáči a pavouci) a na základě těchto údajů zvažuje případnou možnost využití cytogenetických metod pro taxonomické účely u jednotlivých skupin. Součástí práce je i aktuální počet popsaných rodů (druhů), spolu s počtem cytogeneticky prozkoumaných rodů (druhů) z vybraných řádů.
Evoluce velikosti genomu v rodě Globba (Zingiberaceae)
Pospíšilová, Monika ; Fér, Tomáš (vedoucí práce) ; Zedek, František (oponent)
Variabilita velikosti genomu dosahuje u rostlin několika řádů i v rámci poměrně příbuzných skupin. Studiem velikosti genomu ve fylogenetickém kontextu je dosahováno zajímavých výsledků charakterizující evoluci jednotlivých skupin rostlin. V tomto směru doposud nebyly zkoumány tropické rostliny. Tropický rod Globba (cca 100 druhů) patří do ekonomicky významné čeledi Zingiberaceae. Centrum diverzity rodu se nachází v Thajsku, ale rozšíření sahá od východní Indie a jižní Číny až po Indonésii a Filipíny. Jedná se o polyploidní komplex s výskytem dvou cytotypů v rámci jednoho druhu (2n = 32 a 2n = 48) charakteristickým minimálně ve třech ze sedmi rozlišovaných sekcí. Cílem této práce byla rekonstrukce fylogeneze skupiny, zjištění role polyploidie a zhodnocení evoluce velikosti genomu rodu Globba ve fylogenetickém kontextu, k čemuž bylo využito moderních biosystematických metod (průtoková cytometrie, počítání chromozómů, sekvenování jaderných a chloroplastových DNA úseků). Ke zpracování a vyhodnocení dat bylo použito četných softwarů a statistických metod. Velikost genomu byla v této skupině měřena poprvé. Z 87 jedinců byla nejmenší velikost genomu naměřena u druhu Globba nuda (2C = 1,11 pg). Největší velikost genomu byla zjištěna u druhu Globba sp. E20110277 (2C = 3,84 pg). Průměrná hodnota činila 2C =...
Vývojové vady pohlavního aparátu u vybraných druhů savců
Vedralová, Petra ; Chmelíková, Eva (vedoucí práce) ; Krejčířová, Romana (oponent)
Pohlavní ústrojí samic i samců zajišťuje rozmnožování a tím přežití druhu. Avšak pokud jsou gonády nebo vývodné cesty abnormálně utvářeny či dokonce chybí, vznikají reprodukční anomálie. Vývoj samičích či samčích pohlavních buněk neprobíhá tak, jak je obvyklé a oplození i následná březost u samice nebo samotný pohlavní akt nemůže proběhnout. Platí to nejen u hospodářských zvířat, ale i u všech savců. Vývojové anomálie pohlavního aparátu jsou ve většině případů dědičného charakteru a předávají se z rodičů na jejich potomky. Poruchy se mohou objevit na chromozomální, gonádové nebo fenotypové úrovni. Závažnými poruchami chromozomálního pohlaví jsou monosomie a trisomie, které způsobují infertilitu postiženého jedince. Mezi vady gonádového pohlaví patří například zvrat pohlaví. Pod anomálie fenotypového pohlaví spadá hermafroditismus a pseudohermafroditismus. Vady gonád představuje hypoplasie vaječníků i varlat a častý kryptorchismus. Aplasie Müllerových a Wolffových vývodů, hypospadie a diphallie jsou nejběžnějšími poruchami vývodných pohlavních cest. Vývojové vady pohlavního ústrojí jsou závažné, jelikož kvůli nim často není reprodukce úspěšná nebo je dokonce zcela nemožná. Při nálezu vývojové abnormality u testovaného nebo již chovného jedince je třeba zvíře vyřadit z chovného programu, aby se vada v chovu dále nerozšiřovala. Výskyt vad pohlavního aparátu a tím způsobené poruchy reprodukce a plodnosti úzce souvisí s ekonomikou chovu, zvláště je tomu tak u hospodářských zvířat. V chovu tak vznikají ztráty. Zdokonalováním metod popisu chorob a selekcí postižených jedinců, by měl být chov zvířat zdravější a po finanční stránce úspěšnější.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 16 záznamů.   předchozí11 - 16  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.