|
|
Posouzení působení mikrovln na zkušební tělesa při průchodu kontinuálním zařízením
Šitta, Ondřej
Tato práce se zabývá sušením bukového dřeva pomocí mikrovln. V první části je teoreticky pojednáno obecně o dřevě a vlastnostech dřeva souvisejících se sušením. Podrobně je zde popsaná dřevina buku obecného (Fagus Sylvatica L.) a jeho vlastnosti. Další bod teoretické části je zaměřen na mikrovlny a mikrovlnné sušení dřeva. Druhá část se zabývá samotným sušením bukových vzorků pomocí kontinuální mikrovlnné linky. Dvacet bukových vzorků bylo rozděleno na radiální a tangenciální vzorky a ty byly vkládány na pás sušičky a před každým vstupem a po každém výstupu byl daný vzorek zvážen. Tento proces byl opakován až téměř do nulové vlhkosti. Následně byly z každého vzorku odřezány malé vzorky, tři z každého kraje a tři ze středu vzorku. Tři vzorky (kraj, střed, kraj) byly použity na vidličkovou zkoušku, tři na zjištění hodnoty zkornatění pomocí zkoušky stře-dovým řezem a tři dále rozřezány pro zjištění vlhkostního spádu. Výsledkem bylo zhodnocení sušení dřeva a jeho jakost po vysušení.
|
|
|
Natural regeneration of Silver fir (Abies alba Mill.) in the National nature reserve Salajka
Holík, Jan
Tato studie se zabývala vývojem přirozené obnovy dřevin v temperátním jedlo-bukovém přirozeném lese ponechaném samovolnému vývoji od 30. let 20. století. Výzkumná plocha se nacházela v přísně chráněné Národní přírodní rezervaci Salajka v Západních Karpatech. Předmětem výzkumu byl okus zvěří, zakládání a mortalita přirozené obnovy, které představují jedny z hlavních prvků koexistence druhů. Bylo použito dvou výběrových statistických metod, trvalé sítě 98 inventarizačních ploch rozmístěných pravidelně po celé rezervaci a transektu s 54 transektovými plochami. Buk si postupně získával absolutní převahu v přirozené obnově. Okus limitoval růst jedle, klenu a smrku, jedinci zřídka překonávali výšku 0,5 m. U jedle byl potvrzen efekt koncentrovaného zdroje, jelikož okus byl intenzivnější za přítomnosti vysokého počtu konspecifických jedinců. Zakládání nových jedinců a mortalita jedle a buku se lišila, což poukazuje na jejich specifické životní strategie. Výsledky zdůrazňují význam pravidelného, ale méně rozsáhlého vzniku nových jedinců jedle a masivního, ale relativně méně častého vzniku nových jedinců buku. Mortalita přirozeného obnovy převažovala nad zakládáním nových jedinců u obou druhů, ale na rozdíl od buku byl tento poměr u jedle téměř vyrovnaný. Výška jedinců přirozené obnovy jako jediná dobře predikovala jejich mortalitu. Okus zvěří, zakládání a mortalita přirozené obnovy tvoří důležitou část regeneračních procesů lesa a jejich role by měla být uznána jak v lesnictví, tak v ochraně přírody.
|
|
|
Vliv doby a teploty paření na pružnostní a pevnostní charakteristiky dřeva buku
Jakeš, Ondřej
Tato diplomová práce se primárně zabývá tepelnou modifikací dřeva pomocí přehřáté páry a jejím vlivem na pružnostní a pevnostní charakteristiky. Celkem bylo testováno 200 ks ohybových a 200 ks tlakových vzorků buku lesního. Tyto vzorky byly rozděleny do deseti skupin, jedna skupina byla vybrána jako referenční a zbylých devět bylo modifikováno při různě teplotě a času. Cílem bylo stanovit hustoty, modul pružnosti, pevnosti a zjistit jejich závislost na zvoleném režimu modifikace. V další části byl zkoumán vliv tepelné modifikace pomocí přehřáté páry na akustické vlastnosti a barvu dřeva. Na závěr byl vyhodnocen hmotnostní úbytek a změna rovnovážné vlhkosti vzhledem k režimu modifikace.
|
|
|
Analýza tvorby dřeva buku lesního na výzkumné ploše Rájec-Holíkov
Porvalík, Radim
Tato bakalářská práce znázorňuje tvorbu xylému buku lesního na výzkumné ploše Rájec-Holíkov v průběhu jednoho roku, konktrétně roku 2015, který byl výjimečný extrémním suchem. Vzorky byly odebírány ze šesti vzorníkových stromů po jejich obvodu pomocí přístroje zvaného Trephor chronologicky od 23. března po 12. listopad každý týden jednou. Z těchto vzorků, v podobě mikro vývrtů, byly později v laboratoří postupně vytvořeny trvalé mikroskopické preparáty, na kterých byly za pomocí světelného mikroskopu zkoumány jednotlivé procesy dorůstání a zrání xylému od začátku kambiálního rozšiřování až po kompletní lignifikaci nově vzniklého letokruhu. První známky radiálního rozšiřování při aktivaci kambia se u všech šesti vzorníků pohybovaly na přelomu dubna a května, kdy průměrná teplota dosahovala 7,5 °C. Tvorba sekundární buněčné stěny a postupné lignifikace se průměrně objevovala v době od 4. 6. 2015 (155 DOY) do 20. 8. 2015 (232 DOY). Dále se pak objevovaly až do října plně lignifikované buňky. Celkový růst letokruhu tedy trval cca. 90 dní. Průměrná velikost nově vytvořených letokruhů byla dle Gompertzovy funkce 1235 µm.
|
|
|
Analysis of the mechanical behavior of wood by means of digital image correlation
Brabec, Martin
Plnopolní optické metody snímání deformací jako je např. digitální korelace obrazu jsou schopny plně zachytit přirozenou heterogenitu dřeva. Proto se předkládaná práce snaží přispět k tomu, aby se metoda korelace obrazu stala běžnou součástí klasických mechanických zkoušek dřeva. Doplnění standardních snímačů posunutí plno-polními optickými metodami by mělo vést k získání přesnějších mechanických vlastností a umožnit vykonávání i pokročilejších analýz deformačního chování dřeva a kompozitů na bázi dřeva. Experimentální část práce je rozdělena do pěti víceméně nezávislých studií, které jsou zpracovány ve formě vědeckých publikací nebo manuskriptů. Měření byla prováděna na nejpoužívanějších druzích středoevropských dřev, a to na dřevě buku lesního (Fagus sylvatica, L.) a smrku ztepilého (Picea abies, L. Karst). Kromě masivního dřeva, byly mechanické zkoušky prováděny také na nově vyvinutém kompozitním materiálu na bázi dřeva se sendvičovou strukturou. Tento materiál je tvořen jádrem z břízové překližky, které oboustranně oplášťováno tenkou dřevotřískovou deskou. Zkušební tělesa byla zatěžována pomocí klasických mechanických zkoušek jako je prostý tlak, prostý tah, tříbodý ohyb a krut. V první případové studii byla plno-polní deformační data použita pro odhalení příčiny nestandardního deformačního chování smrku a buku během tlakového zatížení podél vláken. Příčina nestandardního chování byla spatřena v náhlém kolapsu (stlačení) kontaktních zón, které jsou ve styku s tlačnými deskami, které způsobilo nulovou až zápornou deformaci (rozpínání) středové části zkušebního tělesa. Cílem druhé případové studie bylo identifikovat pozici neutrální osy v deformačním poli přírodního a tepelně upraveného dřeva buku v průběhu klasické tříbodé ohybové zkoušky. Relativní pozice neutrální osy byla stanovena ze vzájemné polohy neutrální osy a geometrické osy zkušebního tělesa. Geometrická osa byla získána pomocí několika kroků v rámci zpracování digitálního obrazu. Z výsledků je patrné, že netrální osa a geometrická zkušebního tělesa se téměř překrývají, což paltí jak pro přírodní tak i tepelně upravené dřevo buku. Třetí případová studie byla zaměřena na stanovení obou podélných smykových modulů dřeva buku pomocí plno-polních smykových deformací, získaných z jedné krutové zkoušky, v kmbinaci s analytickým řešením pro výpočet distribuce smykového napětí v radiálním a tangenciálním směru na podélně-radiální a podélně-tangenciální rovině dřeva. Oba podélné smykové moduly se vzájemně lišily, přičemž se vzrůstajícím zatížením se rozdíl zvyšoval. V rámci čtvrté případové studie byla provedena verifikace (ověření) elastického materiálového modelu používaného při konečně-prvkových analýzách pomocí plno-polních smykových deformací v okolí zářezů na zkušebních tělesech ve tvaru psí kosti, které byly zatíženy jednoosým tahem. Byla nalezena velmi dobrá shoda mezi numericky predikovanými a experimentálně naměřenými deformacemi pro podélně-radiální i podélně-tangenciální smykovou rovinu. Pátá případová studie se zabývá charakteristikou elastického deformačního chování nově vyvinutého kompozitního materiálu na bázi dřeva se sendvičovou strukturou. Na základě plno-polní analýzy deformací byla identifikována místa, kde dochází k lokální koncetraci deformací. Tyto místa se nacházela v jádře při zatížení kolmo na plochu desky, resp. na krycích deskách při zatížení rovnoběžně s plochou desky. Rozmanitost prezentovaných výsledků potvrdila širokou aplikovatelnost optických metod v materiálové mechanice. Z toho důvodu, lze použití plnopolní optické metody založené na principu korelace digitálního obrazu v rámci experimentální mechaniky dřeva a materiálů na bázi dřeva vřele doporučit.
|
|
|
Vývoj a struktura přirozeného zmlazení v NPR Razula
Mikulenčák, Josef
Národní přírodní rezervace Razula je pozůstatkem jedlobukového porostu pralesovitého charakteru s příměsí smrku ztepilého a javoru klenu, typického pro oblast Západních Karpat. Tato bakalářská práce se zabývá šetřením struktury a dynamikou přirozeného zmlazení. Šetření probíhalo na kruhových inventarizačních plochách, rovnoměrně rozmístěných ve čtvercové síti po celé ploše rezervace. Práce je mimo jiné zaměřena na podchycení přirozeného zmlazení jedle bělokoré, jejíž zastoupení v podobných typech porostů dlouhodobě klesá. I přesto, že je jedle nejpočetněji se zmlazující dřevinou v rámci rezervace, její jedinci jen zřídka dosáhnou výšky více než 0,5 m. Jako limitující faktor se zde ukazuje poškození zvěří, kterým trpí více než 60 % jedinců větších než 0,15 m. Dnes zde významnou roli hraje buk, který se na těchto stanovištích stává dominantní dřevinou. Jedním z faktorů, díky kterému se dokáže prosadit, je jeho schopnost lépe snášet okus.
|
|
|
Dynamika přirozené obnovy dřevin v západních Karpatech se zaměřením na jedli bělokorou
Holík, Ján
Tato bakalářská práce se zabývá vývojovou dynamikou přirozené obnovy v různověkém jedlo-bukovém lese Západních Karpat. Hlavní pozornost byla směřována na jedli bělokorou. Jedním z podstatných důvodů pro napsání práce byla snaha přispět k poznání příčin jejího dlouhodobě klesajícího zastoupení za současného nárůstu dominance buku lesního během 20. století. Změny struktury a druhového složení přirozené obnovy během let měření 2009--2013 byly zjišťovány na kruhových inventarizačních plochách a na liniovém transektu. Navzdory dostatečnému počtu jedinců ve zmlazení v iniciálních stádiích, jedle téměř vůbec nepřekračuje hranici 0,5 m výšky. Za hlavní limitující faktor je považováno poškození způsobené zvěří. Buk je už od 0,15 m výšky výrazně převládající složkou zmlazení. Malá míra poškození okusem mu neznemožňuje jeho další vývoj. Dynamika růstu a obnovy dřevin je druhově specifická, nicméně už od roku 2010 je zaznamenána klesající tendence počtu zmlazení všech dřevin do 0,15 m výšky.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.