Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 24 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Možnosti využití travních porostů v rámci agrolesnictví
Macek, Libor
Práce se zabývá problematikou využívání travních porostů se zaměřením na trávy a jeteloviny v agrolesnických systémech. V první části je popisováno samotné agrolesnictví – jeho charakteristika a význam. Dále je zde kladen důraz na dřeviny vhodné do agrolesnických systémů především v podmínkách střední Evropy a taktéž na jejich produkční a mimoprodukční funkce. Jakožto nejvhodnější zástupci jsou uvedeni například ořešák (Juglans), topol (Populus), ale i méně hospodářsky využívaní zástupci, jako je třešeň (Prunus), či jeřáb (Sorbus). Agrolesnictví je zároveň rozděleno do určitých systémů, které jsou charakteristické svými funkcemi, a to jak v tropech, tak i na území Evropy. Nejtypičtějšími systémy v Evropě jsou převážně silvopastorální systémy, ale i stále častěji využívané liniové výsadby na orné půdě. V druhé části jsou popsány různé agrolesnické systémy využívající travní porosty a také praktické příklady fungujících systémů v různých podnebných pásech. Pozornost je dále věnována jednotlivým zástupcům z čeledi Poaceae a Fabaceae vhodných pro své charakteristické vlastnosti do těchto systémů. Nejvýznamnějšími se jeví zejména k zastínění tolerantní zástupci jako je například psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera L.) nebo kostřava rákosovitá (Festuca arundinacea Schreb.) z čeledi Poaceae, či jetel luční (Trifolium pratense L.) z čeledi Fabaceae. Opomenuty nejsou také možné interakce související se společným soužitím dřevin, trav a jetelovin, jako je konkurence a alelopatie.
Agrolesnictví v suchých oblastech
MUTOTA, Likarius Hilifaali
Zemědělství hraje důležitou roli v našem každodenním životě. Agrolesnictví je zamýšlené začlenění rostlin a keřů do zemědělských systémů plodin a zvířat za účelem vytvoření ekonomické, environmentální a sociální výhody. Studie je zaměřena na sekundární informace z různých částí světa. Recenzované příspěvky zahrnují studie o agrolesnictví, rozpočtování vody a suchém podnebí. Bylo zjištěno, že existuje několik přístupů zavedených na podporu agrolesnictví a rozpočtování vody. Takové přístupy jsou podporovány v suchém podnebí, zejména v afrických zemích, jako je Namibie. Jednou z nejlepších strategií pro překonání problémů suchého podnebí za účelem podpory agrolesnictví je to, co se nazývá rozpočtování vody. Rozpočet na vodu lze použít pro řadu rozvojů využití půdy a vody. Studie doporučuje, aby budoucí studie zkoumaly druhy stromů, které budou nejlépe vyhovovat v agrolesnických projektech ke zlepšení udržitelného vodního hospodářství v agrolesnictví pro suché podnebí.
Hodnocení převodu plantáží koky na agro-lesnické plantáže kakaa, Huayhuantillo, Peru
Mervartová, Dita
Huayhuantillo, vesnička v regionu Huánuco poblíž města Tingo María, disponuje v současnosti rozlehlými plantážemi kakaovníků pěstovanými agro-lesnickým způsobem, kdy se jako dominantní stínící dřevina využívá druh Inga edulis, tzv. guaba. Nebylo tomu však vždy, sekundární lesní porosty nahradily plantáže kávy, které však vlivem poptávky po kokainu následně vystřídala koka. Koka v Peru je právem považována za velmi ceněnou plodinu, v určitých oblastech dokonce až posvátnou. Ovšem organizovaný obchod s kokainem hlavně v dobách, kdy byla u moci Světlá stezka, posunul hranice dále a sociální situace se v zemi neuvěřitelně zhoršila. Dlouhodobé pěstování koky způsobuje erozi půdy, nekontrolované hnojení a používání pesticidů, herbicidů a chemický proces výroby kokainu tak přispívá k znečišťování půdy a vody. Od roku 2003 vlivem různých organizací podporovaných peruánskou vládou, a především angažovaností USA, jsou zemědělci nuceni pálit vlastní kokové plantáže a zároveň jsou podporováni v nahrazování koky jinou adekvátní komoditou. I z tohoto důvodu káva a kakao v Peru jsou neustále na vzestupu. Odběr půdních vzorků a měření ploch kakaových plantáží technologií Fieldmap v Huayhuantillu nás utvrdil spolu s názory místních obyvatel o výhodách agrolesnictví a také o jeho komplexním využití při přechodu z kokových na kakaové plantáže.
Influence of air humidity, air and soil temperature and soil moisture on diameter increment of Pinus spp.
Bartoš, Radek
V průběhu roku 2015 byly v oblasti Villa Rica v Peru pomocí páskového dendrometru měřeny přírusty Pinus oocarpa v hodinových intervalech a klimatické hodnoty - teplota vzduchu, teplota půdy, vlhkost vzduchu a dostupnost vody v půdě, taktéž v hodinových intervalech. Měřený strom je součástí agrolesnického způsobu pěstování kávy, kde slouží primárně jako stínící strom. Naměřené klimatické hodnoty byly statisticky porovnávány s naměřenými hodnotami z dendrometru. Statisticky významný vliv (p<0,001) byl zjištěn pouze pro teplotu a vlhkost vzduchu a jejich vliv na změny kmene v průběhu dne a noci. Z uvedených grafů je zřetelný vliv i na další hodnoty, kde však statistický význam nebyl prokázán.
Vliv zástinu na úrodu kávovníku robusta
Klimková, Marie
Kávovník patří mezi nejvýznamnější tržní plodiny. Narůstající poptávka po kávě vyvolala úsilí o zvýšení výnosů a produkce kávy. Začaly vznikat nové odrůdy a nové pěstitelské systémy. Tradiční agrolesnické systémy pěstování kávovníků v zástinu začaly vytlačovat moderní monokulturní plantáže, které jsou ale dlouhodobě neudržitelné. Agrolesnické systémy pěstování kávovníků poskytují celou řadu ekosystémových služeb, které mohou pomoci zlepšit živobytí zemědělců, podporovat produkci plodin a zachovat biologickou rozmanitost. Tato práce byla provedena za účelem zhodnocení vlivu zástinu na úrodu kávovníku statného. Pro vyhodnocení byla porovnávána produktivita a kvalita plodů kávovníků rostoucích v zástinu dalších stromů s kávovníky pěstovanými na přímém slunci. Výsledky ukazují, že pěstování kávovníků v zástinu má srovnatelné výnosy s monokulturními plantážemi.
Shade effect on the Coffea canephora diameter increment in the Mondulkiri province, Cambodia
Garcia Cano, Yessika Alejandra
Agrolesnické systémy s kávovníky (Coffea sp.) jsou po celém světě velmi rozšířené a jejich ekologické přínosy pro půdu, ochranu vod, biologickou rozmanitost a kvalitu pro-dukce jsou dobře zdokumentovány. V této studii bylo předpokládáno, že by mohl mít stín vliv na růst a vývoj Coffea canephora, a proto byly měřeny přírůsty kmenů kávovní-ků a jejich vztah k podmínkám prostředí jako je teplota, vlhkost vzduchu a půdní vlh-kost. Byly vybrány tři různé kávovníkové plantáže v provincii Mondulkiri. Z celkových výsledků nebylo možné dokázat statistickou významnost rozdílů v přírůstech kávovníků mezi stínem a plným sluncem. Nicméně předpokládalo se, že kromě mikroklimatických podmínek mohou mít na přírůst kávovníků i podmínky jiné, jako například fenologické fáze kávovníků a vztah mezi zdrojem a příjemcem. Půdní vlhkost byla vyšší v zástinu.
Vliv rozdílných typů zástinu na vybrané vlastnosti plantáží Coffea arabica v okolí města Villa Rica, Peru
Ehrenbergerová, Lenka
Kávovník náleží mezi velmi důležité plodiny a zároveň je vhodný pro pěstování v agrolesnických systémech. Během pěti let byly studovány čtyři kávové plantáže s různými typy zástinu a bez něj v centrální části podhůří peruánských And. Jednou ze sledovaných veličin bylo vázání uhlíky, kdy nejvíce ho bylo vázáno na plantáži stíněné Eucalyptus spp., následoval Pinus spp., Inga spp. a nejméně na nezastíněné plantáži. Při studiu mikroklimatu bylo zjištěno, že zástin snižoval teplotu vzduchu a půdy a zvyšoval vlhkost vzduchu v porovnání s nezastíněným stanovištěm. Dostupnost vody v půdě byla menší na zastíněné plantáži. Další studovanou charakteristikou byl výskyt kávové rzi, kdy největší vliv na přítomnost této choroby měla odrůda a věk kávovníku. Dle výpočtů v této práci, příjem z prodeje dřeva stínících dřevin může činit 2 až 72 % příjmů z prodeje kávy.
Agrolesnictví v ČR
BEDNARIKOVÁ, Lucie
Cílem mé bakalářské práce je shrnout pozitiva a negativa agrolesnických systémů a jejich perspektivy do budoucna. Agrolesnické systémy jsou v České republice k vidění jen ojediněle. Proto je v bakalářské práci nejprve definováno agrolesnictví, dále pak historický vývoj agrolesnictví. Další část se věnuje pozitivum a negativum agrolesnických systémů s důrazem na evironmentální dopady agrolesnictví. Také jsou zde zmíněny možnosti využití agrolesnictví ve vztahu k dotační politice České republiky. V poslední řadě byl řešen aktuální stav agrolesnictví s perspektivou do budoucna.
Revitalizace vytěžených zlatých dolů v Ghaně
Kalivodová, Hana
Práce navrhuje řešení revitalizace zlatých lomů v Ghaně. Řešení je vytvořeno jako modelový příklad pro zájmové území s cílem napravit škody na životním prostředí a zároveň přispět k socioekonomickému rozvoji regionu. V první části je vytvořen návrh řešení na základě zhodnocení místních klimatických a půdních podmínek spolu se sociální a ekonomickou situací místní komunity. Je zhodnocena problematika těžby zlata v zemi a její legislativní rámec relevantní k navrhovanému řešení. Výsledkem je revitalizace výsadbou stromů. Na ploše vybraného území bude vytvořena lesní plantáž využívající agrolesnické systémy. V druhé části práce bylo nutné vybrat nejvhodnější formu financování projektu. Možnost financování byla zvolena v soukromém i veřejném sektoru a pro oba sektory byl návrh projektu modifikován do formy pro získání financí. Ve veřejném sektoru byla vybrána nejvhodnější organizace, poskytující grantové možnosti a podle jejího zadání byla vytvořena projektová žádost. Pro soukromý sektor byl vytvořen podnikatelský záměr, včetně finanční a ekonomické analýzy a analýzy rizik, s cílem získat investora. Obě možnosti, i přes odlišný průběh, směřují k vytyčenému cíli revitalizace. Výsledek je následně aplikován na celé řešené území a je vyhodnocen celkový rozvojový přínos projektu.
Vyhodnocení zásoby uhlíku v půdách agrolesnických systémů na kávovníkových planážích oblasti Villa Rica (Peru)
Grosová, Lenka
Tato bakalářská práce se zabývá hlavně vyhodnocením zásob uhlíku v půdě, jako podpůrné informace jsou zhodnoceny data o objemové hmotnosti redukované, aktivním a potenciálním pH i obsahu dusíku z různých úhlů pohledu (Cox v jednotlivých odběrných hloubkách vázáno na 1 cm t/ha., v procentech a kumulovaná). Východiskem této práce je doporučení používání dřevin k zastínění plodin v agrolesnických systémech.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 24 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.