|
|
Význam trombofilních mutací v klinické genetice.
Vavrušková, Klára ; Kuklík, Miloslav (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent)
Trombofilie znamená zvýšenou dispozici k tvorbě trombů. Zdravotní komplikace vzniklé v důsledku zvýšené srážlivosti krve mohou být velmi vážné. Pozitivní stanovení trombofilních mutací pak znamená pro pacienta nutnost prevence trombózy v rizikových situacích (např. těhotenství, operace) po celý život. Do studie klinického významu trombofilních mutací bylo zařazeno 300 lidí (206 žen a 94 mužů) s trombofilními mutacemi, kteří byli vyšetřeni v letech 2008 - 2010. Největší výtěžnost byla v oblasti mutací MTHFR (C677T i A1298C) - 266 pozitivních nálezů. Menší výtěžnost byla v oblasti sledování mutací FV Leiden a mutace FII protrombinu. U 99 pacientů byly zjištěny vícečetné trombofilní mutace. V souladu se zahraniční literaturou naše výsledky poukazují na klinické konsekvence trombofilních mutací jako jsou: opakované spontánní aborty, cévní mozková příhoda, ischemická choroba srdeční, trombóza, flebotrombóza, plicní embolie, varixy, aseptická nekrose kyčelního kloubu, ateroskleróza a stenóza aorty. Mutace MTHFR C677T a MTHFR A1298C byly zachyceny především u pacientů s CMP, IM a ICHS. Mutace Leiden byla nejčastěji zachycena u pacientů s trombózou, flebotrombózou a plicní embolií. Ověřili jsme familiární výskyt trombofilních mutací. Všichni pacienti zdědili trombofilní mutace po jednom nebo obou rodičích....
|
|
|
Antikoagulační léčba se zaměřením na pacienty s fibrilací síní
VANÍČKOVÁ, Martina
Trombóza je v posledních letech velmi diskutované téma. Nejen že jí trpí čím dál více pacientů, ale vyskytují se i problémy s její léčbou. Již vzniklou trombózu dnes nelze zcela vyléčit. Léčba se omezuje na předcházení komplikacím, jako jsou krvácivé stavy nebo vznik cévní mozkové příhody, a to vhodným nastolením antikoagulační léčby a častým zjišťováním hodnoty INR (Quickův test). Ta by se měla alespoň po 70 % doby léčby pohybovat v terapeutickém rozmezí (23). Objevují se ovšem skupiny pacientů, u kterých je hodnotu INR v terapeutickém rozmezí udržet obtížné. Pro takové by mohlo být vhodným řešením podávání tzv. nových antikoagulancií.
|
|
|
Vyšetření D-dimeru u pacientů z okresu Jindřichův Hradec
PROCHÁZKOVÁ, Veronika
Vyšetření hladiny (koncentrace) d-dimeru v plazmě slouží k zachycení několika patologických stavů. Mezi nejčastější patří venózní trombóza a plicní embolie. Jenom trombóza je diagnostikovaná u 71 pacientů ze 100 000 obyvatel ročně, u plicní embolie je to na stejný počet obyvatel 69 osob. Díky zjištění hladiny d-dimeru můžeme i určit riziko trombofilie, tedy náchylnosti ke vzniku trombóz. Trombózy jsou třetím nejčastějším patologickým stavem po infarktu myokardu a mozkové mrtvici. Dalším diagnostikovatelným stavem jsou nepochybně diseminovaná intravaskulární koagulace, malignita, akutní koronární syndromy, zánětlivá onemocnění. Zvýšenou hladinu nacházíme i v období těhotenství. Mými cíly bylo: 1. Osvojení si metody pro vyšetření d-dimeru, kterou používají v Nemocnici Jindřichův Hradec, a.s. na oddělení Hematologie a krevní transfúze, během 1 měsíce. 2. Zpracování alespoň 30 vzorků. D-dimer patří mezi štěpné produkty fibrinu. Vzniká při fibrinolýze, které předcházel sled reakcí koagulační kaskády. Jeho přítomnost v krvi tedy svědčí o určité fibrinolytické aktivitě v cévním systému. Jeho hladina se zvyšuje i po traumatech nebo operacích. Zvýšenou koagulací a následně vyvolanou fibrinolýzou mohou trpět lidé, kteří užívají hormonální léčbu. V teoretické části mé bakalářské práce jsem se zabývala tím, co je d-dimer, kdy vzniká. Zmínila jsem i koagulační kaskádu, která předchází samotné fibrinolýze. Zaměřila jsem se na hlavní trombotické stavy, při kterých je hladina d-dimeru zvýšená, z jakých příčin tyto stavy vznikají, jakým způsobem se dají diagnostikovat. Zabývala jsem se tím, která onemocnění mohou kvůli trombotickým stavům a trombofilii vzniknout, jaké jsou symptomy. V této části se nachází i druhy léčby trombotických stavů, materiál a podmínky práce se s ním, druhy hematologických vyšetření, možnosti stanovení d-dimeru a příprava protilátek. V praktické části je popsán příjem materiálu, jeho příprava k analýze, analýza, popis přístroje, potřebné reagencie, princip práce. Pracovala jsem na oddělení Hematologie a krevní transfúze v nemocnici v Jindřichově Hradci. Bylo mi umožněno vyšetřit 100 vzorků, ve většině od pacientů z ambulantních oddělení nemocnice. Pracovala jsem na automatickém koagulometru ACL Elite Pro a vyšetřila jsem hladinu d-dimeru. Ke stanovení d-dimeru v Jindřichově Hradci v rutinní praxi používají latex-aglutinační metodu. D-dimer obsažený v plazmě vytváří komplex s monoklonální protilátkou, která je navázaná na latexové částici. Samotný princip měření je imunoturbidimetrie, při 405 nm. Světelný paprsek se absorbuje na vzniklých imunokomplexech a měří se úbytek intenzity světla, které prošlo přes reakční kyvetu s analyzovaným vzorkem. Naměřené hodnoty d-dimeru jsem zpracovala do tabulek a grafů pomocí počítačového programu do samostatné části bakalářské práce. Výsledky jsem si rozdělila podle pohlaví, cut-off hodnoty d-dimeru užívané v Jindřichohradecké nemocnici, podle rizikového věku 45 let. Vytvořila jsem grafy a tabulky, podle kterých jsem hodnotila výzkum. Zvýšenou hladinu d-dimeru se mi podařilo prokázat u 56 pacientů, přičemž podíl mužů a žen byl stejný. Závislost zvýšené koncentrace na zvyšujícím se věku jsem nezpozorovala. Nepotvrzení dvou hypotéz může být zapříčiněno tím, že jsem vyšetřovala vzorky od malé skupiny pacientů, kteří měli diagnostikovaný nějaký patologický stav. Zvýšená koncentrace d-dimeru je nejčastěji způsobená životním stylem, dědičností. Při práci v laboratoři jsem si osvojila latex-aglutinační stanovení d-dimeru v plazmě.
|
|
|
Prevence hluboké žilní trombózy v ošetřovatelské péči
CHMELÍKOVÁ, Hana
Anotace Hluboká žilní trombóza vzniká při zpomalení krevního toku způsobeným nedostatečným pohybem a například i nedostatkem tekutin. Dále vzniká změnami srážlivosti krve, kde bývá tendence k tvorbě trombu, a třetím mechanismem vzniku hluboké žilní trombózy je poškození endotelu cévy, například zánětem či úrazem. Nejčastěji hluboká žilní trombóza postihuje žíly dolních končetin. Prevence v ošetřovatelské péči zahrnuje aplikaci nízkomolekulárního heparinu, bandáže dolních končetin, časnou mobilizaci klienta, hydrataci klienta a další. Tématem mé bakalářské práce je ?Prevence hluboké žilní trombózy v ošetřovatelské péči?. V této práci jsem se zaměřila na to, jaké postupy a opatření sestry aplikují u klienta v prevenci hluboké žilní trombózy, zdali klienti znají ovlivnitelné faktory hluboké žilní trombózy a dodržují opatření v prevenci hluboké žilní trombózy i v domácí péči. Téma je zpracované na podkladě odborné literatury, spolu s odbornými články a internetovými zdroji. Kvalitativní výzkum byl zpracován na podkladě rozhovoru a obsahuje dvě části. První výzkumný soubor tvořili klienti interního oddělení a druhým výzkumným souborem byly sestry pracující na interním oddělení. Ke sběru dat byl zvolen u obou výzkumných souborů hloubkový rozhovor. U klientů tvořil rozhovor dvě fáze. Výzkumné otázky byly zodpovězeny na podkladě rozhovorů, které byly přepsány a pro větší přehled byly odpovědi respondentů rozepsány v kategorizaci dat výzkumného šetření. Z výsledků šetření lze soudit, že sestry u klientů, kteří mají zvýšené riziko hluboké žilní trombózy, aplikují nezbytné postupy a opatření k prevenci hluboké žilní trombózy. Ovlivnitelné faktory vzniku hluboké žilní trombózy znají převážně ti klienti, kteří se s tímto onemocněním již setkali nebo o něm byli dobře poučeni. Dodržování postupů k prevenci hluboké žilní trombózy v domácí péči berou klienti za samozřejmost a to, o čem byli sestrou a lékařem poučeni, se snaží dodržovat.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.