|
|
Péče o dárce orgánů z pohledu sester
ŽÁŽOVÁ, Veronika
Hlavním cílem diplomové práce je mapovat management péče o dárce orgánů s prokázanou mozkovou smrtí (neboli bijícím srdcem) a o dárce po nevratné zástavě oběhu (neboli nebijícím srdcem), a rozdílu péče mezi nimi. Především to, jestli sestry při péči o dárce orgánů pracují prostřednictvím vypracovaného standardu. V teoretické části diplomové práce jsou popsány základní informace o transplantační medicíně, její historie, zahraniční i česká, legislativa dárcovství orgánů, transplantační centra, statistiky transplantací v České republice a spolupráce České republiky se zahraničními státy při transplantaci. Další kapitoly teoretické práce jsou věnovány dárcovství orgánů po nevratné smrti mozku a po zástavě oběhu. V těchto kapitolách je podrobněji popsáno stanovení diagnózy při mozkové smrti a zástavě oběhu, členění dárců a péče o tyto dárce po stanovení diagnózy. Součástí teoretické části diplomové práce jsou možné odběrové metody při transplantaci orgánů. Pro dosazení cílů bylo použito kvalitativní výzkumné šetření, které bylo rozděleno do dvou výzkumných částí, a to na sběr dat o dárcích s mozkovou smrtí a dárcích se zástavou oběhu. V první výzkumné části bylo osloveno 8 informantů z anesteziologicko-resuscitačních oddělení ve 4 různých zdravotnických institucích. Informanti museli mít bohatou zkušenost s péčí o dárce s mozkovou smrtí. V druhé výzkumné části byli dotazováni 4 informanti, kteří mají zkušenost s dárcem orgánů po nevratné zástavě oběhu. Pro sběr dat byly vytvořeny 2 anonymní polostrukturované rozhovory. K analýze dat byla použita metoda otevřeného kódování s technikou tužka papír. Z rozboru dat o dárcích se zástavou oběhu jsme získali přehled o procesu dárcovství. Zároveň jsme se ujistili, že dárcovství po nevratné zástavě oběhu je méně časté a náročné pro všechen zdravotnický personál. Po zpracování dat o dárcích s mozkovou smrtí jsme dosáhli uceleného přehledu péče o dárce v jednotlivých zdravotnických institucích. Pouze 2 ze zdravotnických zařízení zahrnuté do výzkumného šetření, pracují při péči o dárce orgánů podle vyhotoveného manuálu/standardu. Proto je výstupem práce doporučení vytvoření manuálu nebo ošetřovatelského standardu v jednotlivých institucích pro ucelení péče o dárce orgánů.
|
|
|
Problematika invazivních vstupů v intenzivní péči
ŠILHÁN, Daniel
V intenzivní péči představují invazivní vstupy naprosto esenciální podmínku při péči o kriticky nemocné. Zejména pak znalost a dovednost při jejich zajišťování a péči o ně. Hlavními cíli bylo zmapovat znalosti nelékařského zdravotnického personálu z prostředí intenzivní péče v oblasti vybraných invazivních vstupů, zjistit rozdíly mezi dodržováním doporučených postupů v rámci ošetřovatelské péče o invazivní vstupy v intenzivní péči napříč různým typem ošetřovatelského vzdělání a v neposlední řadě zjistit vliv délky praxe na dodržování doporučených postupů při ošetřování invazivních vstupů v intenzivní péči. Stanovené cíle byly dosaženy prostřednictvím využití kvantitativního výzkumného šetření s využitím online dotazníků distribuovaných mezi kolegy zdravotníky, kteří se v intenzivní péči pohybují delší či kratší dobu. Tito kolegové byli zastoupeni všeobecnými sestrami se specializací v intenzivní péči či bez specializace a zdravotnickými záchranáři. Na základě výsledků provedeného výzkumu lze konstatovat několik závěrů. Bylo zjištěno, že výzkumný vzorek neprokázal patřičné vědomosti ohledně vybraných invazivních vstupů. Medián poskytnutého dotazníku dosáhl hodnoty 60,6 %, což je významně méně, než zamýšlených 70 %. Dále se ukázalo, že existují rozdíly napříč různým typem dosaženého vzdělání v ošetřovatelství. Respondenti s maturitou dosahovali v průměru nejhorší výsledky (56,1 %). Nejlépe si průměrně vedli magistři (64,7 %). Lze tedy konstatovat, že dodržování doporučených postupů při ošetřování invazivních vstupů v intenzivní péči je závislé na vzdělání personálu. Nakonec, délka praxe zdravotníků se neprokázala jako významný faktor, který by ovlivňoval dodržování doporučených postupů při ošetřování invazivních vstupů v intenzivní péči.
|
|
|
Multidisciplinární péče u pacientů s poraněním mozku
PIKOLONOVÁ, Šárka
Předložená diplomová práce se zaměřuje na téma "Multidisciplinární péče u pacientů s poraněním mozku." Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je věnována anatomii mozku, etiologii a patofyziologii poranění mozku a diagnostickými postupy. Dále se zabýváme monitorací pacienta, specifikami ošetřovatelské péče a kvalitou života pacienta. Součástí teoretické části je komunikace s pacientem, komunikace s rodinou pacienta, multidisciplinární tým a příprava všeobecných sester na specifickou péči o pacienty s poraněním mozku. Ve výzkumné části využíváme kvalitativní techniku, kde cílem výzkumné studie je popsat spolupráci vybraných nelékařských zdravotnických pracovníků u pacientů s poraněním mozku, zjistit spolupráci mezi všeobecnými sestrami a rodinou pacienta s poraněním mozku, zmapovat nejnáročnější činnosti vybraných nelékařských zdravotnických pracovníků v péči u pacientů s poraněním mozku a zjistit názor všeobecných sester na jejich připravenost zvládat specifickou ošetřovatelskou péči u pacientů s poraněním mozku.
|
|
|
Management práce všeobecné sestry u pacientů s oběhovými podporami před transplantací srdce
MUSILOVÁ, Simona
Diplomová práce se zabývá péčí o pacienta s oběhovými podporami před transplantací srdce z pohledu všeobecné sestry. Cílem této práce je zmapovat management práce všeobecné sestry při péči o pacienty s oběhovými podporami před transplantací srdce a zjistit, jak tuto práci vnímají. Teoretická část se zabývá problematikou mechanických srdečních podpor a jejich rozdělení. Historií i současností mechanických podpor, jejich indikací, vysoce specializovanou ošetřovatelskou péčí a možnými komplikacemi spojenými s terapií. Dále se věnujeme transplantaci srdce, indikaci, vyšetřením příjemce, dárce orgánů, čekací listině, imunosupresi a možných komplikacích. V empirické části bylo uskutečněno dvanáct rozhovorů se sestrami, které se setkávají s pacienty, u níž jejich zdravotní stav vyžaduje oběhovou podporu před samotnou transplantací srdce. Výzkumným souborem jsou sestry z Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně, které byly vybrány záměrným výběrem. Mezi hlavní kritéria pro zařazení do výzkumu patřila minimálně roční praxe v intenzivní péči a zkušenosti s poskytováním vysoce specializované ošetřovatelské péče u pacientů s oběhovými podporami před transplantací srdce. V rámci analýzy dat následně došlo ke zpracování metodou otevřeného kódování a technikou barvení textu (tužka, papír). Na základě této techniky bylo stanoveno 5 kategorií a 15 podkategorií. Sestry poskytují vysoce specializovanou ošetřovatelskou péči, proto je v jejich práci nezbytné, aby měly dostatečné znalosti o mechanických oběhových podporách a znaly jednotlivá specifika a náročnost této péče.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče o onkologicky nemocné dítě v paliativní péči
ČURDOVÁ, Kateřina
Abstrakt Dětská paliativní péče je mladý obor, o kterém se začíná více hovořit až v posledních letech. Jedním z principů dětské paliativní péče je zapojení celé rodiny do péče o takto nemocného dětského pacienta (Bužgová et al., 2019). Bakalářská práce pojednává o specifikách ošetřovatelské péče o onkologicky nemocné dítě v paliativní péči. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část pojednává o nejčastějších nádorech postihujících dětskou věkovou kategorii. Jejich diagnostice, léčbě a prognóze. Další část práce je věnována paliativní péči u nás a ve světě. Jedna z částí práce je věnována ošetřovatelské péči o onkologicky nemocné dítě v paliativní péči. Praktická část zahrnuje zpracování a vyhodnocení výsledků výzkumu. Pro tuto práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo odhalit potřeby onkologicky nemocného dítěte v paliativní péči. Druhým cílem bylo specifikovat ošetřovatelské problémy onkologicky nemocného dítěte v paliativní péči. Třetím a poslední cílem bylo konkretizovat roli sestry v péči o onkologicky nemocné dítě v paliativní péči. K těmto cílům byly stanoveny tři výzkumné otázky. První výzkumnou otázkou bylo: Jaké jsou potřeby onkologicky nemocného dítěte v paliativní péči? Druhou otázkou bylo: Jaké ošetřovatelské problémy provázejí péči o onkologicky nemocné dítě v paliativní péči? Třetí otázkou bylo: Jaká je role sestry v péči o onkologicky nemocné dítě v paliativní péči? Pro naplnění výše uvedených cílů byla zvolena metoda kvalitativního výzkumného šetření formou rozhovoru. Rozhovor byl tvořen celkem třinácti hlavními okruhy otázek, z nichž některé měly ještě své doplňující podotázky. Pro rozhovor bylo vybráno celkem 10 sester, a to z hospicové péče, podpůrné péče a péče dětské lůžkové onkologie. Na základě výzkumného šetření byly zjištěny odpovědi na zmiňované výzkumné otázky. Z výzkumu vyplynulo, že péče o onkologicky nemocné dítě v paliativní péči je velmi specifická. Z výzkumu bylo patrné, že ne vždy jsou potřeby dítěte shodné s potřebami rodičů. Rodiče vždy milují a chrání své dítě. Potřeby dítěte se mění. Nejdůležitější potřebu, kterou děti uváděly, bylo netrpět bolestí. Další z uváděných potřeb, byla potřeba mít dostatek informací a být s rodinou. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že děti nejvíce trápí bolest a riziko vzniku infekce v souvislosti s porušením kožní integrity spojeným se zavedenými vstupy a dalšími ošetřovatelskými problémy, jako jsou např. afty, zácpa, průjem. Dle výzkumného šetření vyplynulo, že sestra při své práci nevyužívá jen ošetřovatelskou roli, ale také roli koordinátorky a edukátorky se zapojením rodiny a celého multidisciplinárního týmu. Sestra ke své práci potřebuje velkou míru empatie a dostatek času pro velmi specifický a individuální přístup k dítěti a jeho rodině.
|
|
|
Management rizik u pacientů na umělé plicní ventilaci
JANČOKOVÁ, Nikola
Současný stav: Léčebné i ošetřovatelské postupy v intenzivní péči prochází velkým rozvojem, což s sebou přináší důraz na poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče. Cílem práce bylo vyhodnotit rizika vztahující se k respiračnímu systému u pacientů se zajištěnými dýchacími cestami na umělé plicní ventilaci. Metodika: Byla použita kvalitativní metoda výzkumu, formou dotazování a pozorování. Hloubkové rozhovory poskytlo deset sester pracujících na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení vybraných nemocnic Kraje Vysočina. Zúčastněné pozorování probíhalo na Anesteziologicko-resuscitačních odděleních daných nemocnic a bylo zacíleno na sestry poskytující ošetřovatelskou péči pacientům na umělé plicní ventilaci. Výběr výzkumných souborů byl záměrný. Velikost souborů byla dána nasycením dat. Výsledky: Výzkumné šetření poukázalo na rozdílnost v ošetřovatelské péči o dýchací cesty pacientů na umělé plicní ventilaci. Sestry podceňují rizika, která jsou spojená s umělou plicní ventilací pacientů. Především jde o riziko výskytu ventilátorové pneumonie. Sestry provádí hygienu dutiny ústní v rozdílných intervalech, v některých případech neprovedly mechanickou očistu zubů a standardně nepoužívají ústní antiseptika obsahující chlorhexidin. Před endotracheálním odsáváním a před měřením tlaku v obturační manžetě sestry rutinně neprovádí odsávání ze subglotického prostoru. Rozdíly byly zaznamenány v intervalu výměny tracheostomické kanyly. U všech pozorování nebyl dodržen doporučený postup povytažení odsávací cévky před samotným odsáváním. Závěr: Závěrem lze konstatovat, že mezi sestrami byly identifikovány rozdíly v dodržování doporučených postupů ošetřovatelské péče. Výstupem práce je informační materiál určený sestrám, obsahující intervence týkající se péče o dýchací cesty a FMEA analýza.
|
|
| |
|
| |
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty s high flow kyslíkovou terapií
Poláčková, Jitka ; Klokočková, Šárka (vedoucí práce) ; Hromádková, Jaroslava (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat ošetřovatelskou péči a určit specifika péče o pacienty na high flow kyslíkové terapii (HFNO). Teoretická část práce se zaměřuje na obecnou kyslíkovou terapii, seznamuje s možnostmi aplikace této terapie a představuje zásady podání kyslíkové terapie. Uvádí indikace a kontraindikace kyslíkové terapie a prezentuje její základní rozdělení. Dále se více zaměřuje na high flow oxygen terapii. Popisuje její mechanismus, představuje terapeutické výhody, ale také vystihuje nevýhody u této terapie. Nastiňuje důvody indikace HFNO léčby a zároveň poukazuje na její kontraindikace. Seznamuje s druhy onemocnění, při kterých došlo k nastavení kyslíkové terapie za pomoci přístroje high flow nasal oxygen. V poslední oblasti teoretické části zmiňuje nejčastější společný příznak, u něj určuje diagnostiku a možnosti léčby. Praktická část je vypracovaná z několika případových studií. Tvoří ji kazuistiky sestavené z informací konkrétních případů k danému tématu. Na základě získaných informací jsou vytvořeny ošetřovatelské anamnézy a stanoveny ošetřovatelské diagnózy. Praktická část seznamuje s ošetřovatelskou péčí o pacienta na HFNO a zaměřuje se na specifika péče o pacienty s high flow nasal oxygen terapií. Ve zpracovaných kazuistikách pacienti po aplikaci oxygenoterapie...
|
|
|
Znalosti nelékařského ošetřovatelského personálu v oblasti prevence a léčby dekubitů
Rosová, Magdaléna ; Hromádková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bakalářská práce ,,Znalosti nelékařské ošetřovatelského personálu v oblasti prevence a léčby dekubitů" se zabývá obecnou znalostí sester v oblasti prevence a léčby dekubitů na interním a chirurgickém oddělení Fakultní nemocnice Motol. Dekubity představují plošný a stále aktuálním problémem u hospitalizovaných pacientů, kdy je podstatné, aby se nelékařský zdravotnický personál v této oblasti orientoval a znal nejnovější trendy v prevenci a léčbě. Cíle: Úkolem práce je zjistit míru znalostí sester v oblasti léčby a prevence dekubitů, pracujících na Interní a Chirurgické klinice 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol a III. chirurgické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol. Metody: Ke sběru dat do empirické části bylo provedeno kvantitativní dotazníkové šetření prostřednictvím nestandardizovaného dotazníku. Cílovou skupinou byly všechny sestry pracující na standardním oddělení i jednotce intenzivní péče, Interní a Chirurgické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol a III. kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol. Do vlastního řešení bylo zařazeno celkem 158 vyplněných dotazníků. Výsledky: Z dosavadního průzkumu bylo zjištěno, že odborný vzdělávací kurz pro ošetřování ran...
|
host ::
RSS.