|
|
Fyzikální vlastnosti povrchových horizontů půd vybraných lokalit
Psotová, Petra
Tato bakalářská práce se zaměřuje na hodnocení fyzikálních vlastností povrchových horizontů půd v oblasti Podkrkonoší. Jedná se o tři obce. V každé zájmové obci jsem odebrala čtyři vzorky z orné půdy a čtyři vzorky z trvalého travního porostu. Tyto výsledky byly pro účely zhodnocení zprůměrovány pro každou obec. Půdní vzorky byly odebírány do Kopeckého fyzikálních válečků. V literárním přehledu jsou popsány fyzikální vlastnosti půdy, postup při zpracování výsledků a charakteristika vybrané lokality z hlediska klimatického, pedologického, geologického, hydrologického a agroekologického. Výsledné průměrné hodnoty jsou, pro pórovitost 41,8 %, objemovou hmotnost 1,54 g.cm-3, specifickou hmotnost 2,6 g.cm-3, minimální vzdušnou kapacitu 6,7 % a pro maximální kapilární vodní kapacitu 35,1 %. Podle zrnitostní klasifikace se na těchto lokalitách vyskytují především středně těžké půdy, a to hlinité a písčitohlinité.
|
|
|
Dopad netradičních technologií zpracování půdy na kvalitu půdy
Suchá, Kateřina ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Zemědělská půda je zpracovávána různými způsoby, které mají vliv na její vlastnosti. Rozeznáváme dva typy technologií zpracování půdy. Těmi jsou konvenční (klasické) zpracování půdy, kdy se používá orba a minimalizační, u kterého je orba vyloučena. Cílem této konkrétní práce je posoudit kvalitu půdy v blízkosti obce Bohaté Málkovice, která je dlouhodobě zpracovaná minimalizační technologií. Jako ukazatele kvality půdy jsme použili vybrané fyzikální a fyzikálně-chemické charakteristiky, které jsou stanoveny z odebraných porušených a neporušených půdních vzorků ze svrchní vrstvy půdy (0-10 cm) standardními metodami v laboratorních podmínkách. V teoretické části jsou popsány základní fyzikální vlastnosti půdy a způsoby jejich určení. Praktická část je věnována představení zkoumané lokality a jsou zde uvedeny a následně vyhodnoceny výsledky vybraných fyzikálních a fyzikálně-chemických vlastností půdy. V závěru je posouzen dopad použité technologie zpracování půdy v lokalitě Bohaté Málkovice na vybrané vlastnosti půdy.
|
|
|
Posouzení kvality půdy zpracované klasickým způsobem ve vybrané lokalitě v Olomouckém kraji
Drlíková, Barbora ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Diplomová práce dokumentuje problematiku kvality půdy, která se posuzuje na základě fyzikálních, chemických nebo biologických indikátorů kvality půdy. V práci jsou popsány jednotlivé indikátory, metodika jejich stanovení a vyhodnocení. V praktické části práce je zhodnocena kvality půdy zpracované klasickým způsobem – za využití orby. Experimentální plocha, kde byly odebírány vzorky půdy, leží v Olomouckém kraji v katastru obce Šumvald. Vyhodnoceny byly vybrané fyzikální, chemické a fyzikálně-chemické vlastnosti půdy, např. křivka zrnitosti, objemová hmotnost, pórovitost, provzdušenost, hydrolimity, pH, obsah uhličitanů, obsah humusu a salinita půdy.
|
|
|
Příčiny, dopady a řešení eroze v regionu
Nocarová, Martina ; Janků, Jaroslava (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl posoudit erozní ohroženost v regionu Podkrkonoší. Region Podkrkonoší, konkrétně Trutnovsko, je vystaveno závažným problémům s erozí. Na Trutnovsku se nejvíce erozních událostí objevilo na katastrálním území Kocbeře, Dubenec a Rtyně v Podkrkonoší. Opakovaně se na stejných pozemcích vyskytují erozní události, při kterých dochází k odsunu kvalitní úrodné svrchní vrstvy půdy - ornice.
Diplomová práce se zaměřuje na katastrální území Rtyně v Podkrkonoší, které je erozními událostmi nejvíce postihováno. Hlavním tématem je rozbor jednotlivých lokalit, na kterých se erozní události vyskytují opakovaně. K nejvíce postihovaným lokalitám patří: Žabárna, U Trhovky, U Horní zastávky, Pod Bohdašínem, K Bohdašínu, Nad Pekárnou a K Vodojemu. Diplomová práce monitoruje, jakou plodinou jsou postižené pozemky osívány, v jakých měsících je výskyt erozních událostí nejčastější, jaká byla provedena protierozní opatření a zda jsou účinná. Práce se pokusí zjistit, zda se erozní události opakují z důvodu pěstování širokořádkových plodin. Práce zkoumá jednotlivé půdní bloky dle ohroženosti. Každý půdní blok je řazen do kategorie ohroženosti dle DZES 5 (silně erozně ohrožené, mírně erozně ohrožené a neohrožené pozemky) a dle maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace (Cp - silně ohrožené, ohrožené, mírně ohrožené a bez ohrožení). Na všech půdních blocích, které byly postiženy erozními událostmi, byl proveden výpočet průměrné ztráty půdy pomocí metody USLE (rovnice Wischmeiera a Smitha). Výsledkem je zjištění, že ve všech případech byla překročena přípustná ztráta půdy (4 t.ha-1.rok-1).
Protierozní opatření byla navržena v lokalitě Žabárna, neboť při všech erozních událostech vznikly škody jak obyvatelům bydlících v těsné blízkosti půdních bloků, tak obci, i zde hospodařícímu zemědělci.
V neposlední řadě si diplomová práce klade za cíl zhodnotit, zda je legislativní ochrana půdy v České republice dostačující.
|
|
|
Vliv způsobu hospodaření na distribuci vody v půdě
Voda, Filip ; Jakšík, Ondřej (vedoucí práce) ; Nikodem, Antonín (oponent)
Hospodařením na pozemcích může být významně ovlivněna kvalita povrchových a podzemních vod, protože je prováděno na půdě a stejně tak v celé krajině, odkud voda v rámci části hydrologického cyklu pochází. Na distribuci vody v půdě mohou mít významný vliv vlastnosti půd popsané v této bakalářské práci, jakými jsou například pórovitost, zrnitost, struktura půdy a její objemová hmotnost, které velkou měrou udávají zpracovatelnost půdy, jež je závislá na její vlhkosti. Dále jsou v předložené bakalářské práci popsány faktory hospodaření, jež mohou ovlivňovat obsah vody v půdě, půdní vlhkost a vliv povrchové vody na erozní činnost pozemků. Faktory ovlivňující distribuci vody v půdě jsou rozepsány do jednotlivých skupin, kterými jsou zpracování půdy a její zhutnění, vodní eroze, edafon a vliv vegetace na vodní režim půdy. V závěru práce pak bylo dle hodnocených studií zaznamenáno, že minimalizační a půdoochranné technologie mají pozitivnější vliv na vodní režim v půdě, vyšší obsah biomasy makroedafonu, snížení povrchového odtoku a eroze půdy a snížení nežádoucího zhutnění půdy, nežli tomu je u konvenčních technologií.
|
|
| |
|
|
Uplatnění fosforu a draslíku na výnos a kvalitu kukuřice seté
Maňásek, Josef
Kukuřice patří v celosvětovém měřítku mezi nejvýznamnější plodiny, přičemž je využívána jak k výživě lidí, tak i k výživě hospodářských zvířat a v neposlední řadě pak i k průmyslovému zpracování. Z obilovin patří kukuřice s rýží a pšenicí mezi tři nejdůležitější plodiny na světě (tab. 1). FAOSTAT (2012) uvádí, že pšenice se ve světě pěstovala v roce 2010 na ploše 217,2 mil. ha s celkovou produkcí 653,7 mil. tun, což znamená, že průměrný výnos je na úrovni 3,01 t.ha-1. Rýže se v roce 2010 celosvětově pěstovala na ploše 159,4 mil. ha s produkcí 696,3 mil. tun a průměrným výnosem 4,37 t.ha-1. Kukuřice na zrno se pěstovala celosvětově na ploše 161,8 mil. ha a celosvětová produkce zrna byla na úrovni 840,3 mil. tun, což znamená, že průměrný celosvětový výnos byl 5,19 t.ha-1. Nejvýznamnější plochy kukuřice na zrno jsou v USA a v Číně. Z evropských států se nejvíce pěstuje kukuřice na Ukrajině, v Rumunsku a ve Francii. Nejvyšší produkce zrna kukuřice je dosahováno v USA a v Číně. Z Evropských států je nejvyšší produkce dosahováno ve Francii, Ukrajině a Rumunsku. Deset světově nejvýznamnějších pěstitelů kukuřice na zrno pěstuje kukuřici na více jak 67 % celosvětové plochy a jejich produkce dosahuje až 79 % z celosvětové produkce.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.