|
|
Tenkostěnný pravoúhlý přeliv s přítokovou šachtou
Šváb, Jiří ; Šulc, Jan (oponent) ; Zachoval, Zbyněk (vedoucí práce)
Diplomová práce je rozdělena na literární rešerši a praktickou část (vlastní měření). Obsahem literární rešerše je popis přepadu přes tenkostěnný pravoúhlý přeliv. V praktické části je popsán model, měřicí přístroje a vlastní měření. Výsledkem je vyhodnocení průběhu dolní i horní obálky paprsku, stanovení součinitele přepadu, součinitele relativní délky šachty a určení mezní hodnoty relativní délky šachty pro neovlivnění tvaru přepadového paprsku.
|
|
|
Rychlostní součinitele plynových trysek nízkoemisního hořáku
Zifčáková, Barbora ; Bojanovský, Jiří (oponent) ; Juřena, Tomáš (vedoucí práce)
Mezi základní komponenty nízkoemisních hořáků patří palivové trysky, jejichž funkcí je distribuce paliva do spalovací komory. Jedním z ukazatelů kvality trysky je tzv. rychlostní součinitel, který vyjadřuje, s jakou účinností dokáže tryska přeměnit tlakovou energii paliva na energii kinetickou, jež je daná výtokovou rychlostí plynu. Tématem závěrečné práce bylo zjišťovat tyto rychlostní součinitele s využitím počítačového modelování proudění ve studentské verzi programu Ansys Fluent. Výpočet byl vyladěn na referenční geometrii a následně aplikován na další geometrie trysek, přičemž tyto geometrie byly jak rovinné, tak prostorové. Výsledky jsou srovnány s dostupnými experimentálními daty. Mezi hlavní přínosy této práce patří především porovnání dvou metod pro modelování proudění (Scalable Wall Function a Enhanced Wall Treatment) a vytvoření metodiky výpočtu pro úlohy tohoto typu. Výsledky prezentované v této práci mohou být využity pro další studium plynových trysek jak z pohledu výpočtového, tak experimentálního.
|
|
| |
|
|
Stanovení kapacity rozstřikovacího uzávěru v podmínkách omezeného výtoku
Nehudek, Adam ; Haluza,, Miloslav (oponent) ; Šulc, Jan (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je stanovit vliv částečného nebo úplného zatopení rozstřikovacího uzávěru dolní vodou na jeho kapacitu při výtoku bez prostorového omezení, při výtoku do usměrňovací komory a při výtoku do odpadní štoly kruhového průřezu. Kapacita uzávěru je zpravidla pro vzájemnou porovnatelnost charakterizována součinitelem výtoku. Výzkumné práce byly prováděny na prostorovém hydraulickém modelu s modelem uzávěru o vstupním průměru D = 67 mm a vrcholovým úhlem rozrážecího kužele 90°. Hodnoty součinitele výtoku získané z měření byly podrobeny statistické analýze. Závislost součinitele výtoku, vyjádřeného z energetického spádu na uzávěr, na míře zatopení byla aproximována exponenciální funkcí. Hodnota exponentu této funkce vyjadřuje míru závislosti kapacity uzávěru na zatopení dolní vodou. Tento postup neprokázal významný vliv úrovně hladiny dolní vody na kapacitu uzávěru, pouze u zkoušek výtoku do štoly došlo k mírnému navýšení součinitele výtoku jednak vlivem kinetické energie proudu odtékajícího štolou na energetický spád a jistou měrou i vlivem podtlaku. Pro spád na zkoušený uzávěr větší jak 232 mm byla prokázána automodelovost hodnoty součinitele výtoku. Dále byla definována 3 stadia interakce výtokového paprsku z uzávěru a dolní vody, některá z nich mohou být na skutečných vodních dílech provozně nepříznivá (mohou způsobovat přílišné zatížení uzávěru tlakovými pulsacemi). Předložené výsledky umožní lépe posuzovat kapacitu spodních výpustí vodních děl za vyšších vodních stavů, kdy dochází k zatopení uzávěrů dolní vodou. Také byl potvrzen významný vliv dostatečného zavzdušnění (především v dlouhých odpadních štolách) na kapacitu uzávěru. S přihlédnutím ke specifickým vlastnostem prstencových a kuželových uzávěrů lze výše uvedené poznatky do jisté míry zobecnit i na ně.
|
|
|
Boční recirkulační oblasti proudu v korytě před přelivem
Korálová, Nikola ; Pařílková, Jana (oponent) ; Zachoval, Zbyněk (vedoucí práce)
Bakalářská práce je rozdělena na literární rešerši a praktickou část. Obsahem literární rešerše je problematika bočně zúžených přelivů, na nichž dochází k bočnímu zúžení proudu. Náhlá změna šířky koryta a vznik návodního úplavu má přímý vliv na hodnotu součinitele přepadu. Popsány jsou typy přelivů, možnosti výpočtu průtoku a součinitelů přepadu, na které má vliv právě zúžení. V praktické části se práce zabývá měřením rychlostního pole bočně zúženého proudu pomocí UVP Monitoru a následným vyhodnocením hranice návodního úplavu, který vzniká v přítokovém korytě před přelivem.
|
|
|
Součinitel přepadu štěrbinových přelivů
Havran, David ; Žoužela, Michal (oponent) ; Zachoval, Zbyněk (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá stanovením součinitele přepadu štěrbinového přelivu na základě experimentálního výzkumu. Zároveň sleduje možné vlivy na průtočnost a uvádí porovnání dosažených dat s již existujícími. Práce taktéž poskytuje přehled a seznámení s významem štěrbinových přelivů. Výsledkem bude doporučení pro stanovení součinitele přepadu.
|
|
|
Zatopení nízkých pravoúhlých přelivů se širokou korunou
Major, Jakub ; PhD, Ján Rumann, (oponent) ; Zachoval, Zbyněk (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o zatopení nízkých pravoúhlých přelivů se širokou korunou. Z měření úrovní hladin před a za přelivem při různých průtokových stavech a různých výškách přelivu, byly stanoveny hodnoty součinitele zatopení přelivu v závislosti na relativní výšce zatopení. Z nich byla stanovena rovnice součinitele zatopení. Změřené hodnoty byly porovnány s výsledky měření, které jsou uvedeny v odborné literatuře.
|
|
| |
|
|
Sací kanály Wankelova motoru
Smělý, Jiří ; Beran, Martin (oponent) ; Svída, David (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je návrh sacího kanálu přeplňovaného motoru Mazda 13B-T s krouživým pohybem pístu Wankelova typu se zaměřením na možné úpravy vedoucí ke zvýšení výkonových parametrů. Hlavním cílem práce je návrh vhodných úprav vedoucích k navýšení točivého momentu v co nejširším spektru otáček.
|
|
|
Tenkostěnný pravoúhlý přeliv bez bočního zúžení ovlivněný šířkou koryta
Zmítko, Jakub ; Roušar,, Ladislav (oponent) ; Zachoval, Zbyněk (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší, propagaci šířky přelivu (koryta) na kapacitu přelivu. Míra ovlivnění je analyzována laboratorním měřením na modelech s šířkou přelivu (koryta) od 0,02 m po šířku 0,50 m. Jsou analyzovány různé přepadové výšky a průtoky, při kterých je počítán součinitel přepadu. Výsledky jsou porovnány s předchozími pracemi, především pak s prací Kindsvatera a Cartera (1957) a Schodera a Turnera (1929), kdy jsou použity stejné postupy k výpočtu součinitele přepadu. Práce obsahuje teoretické uvedení do problému tenkostěnných přelivů a otázky vzniku mezní vrstvy při proudění kapaliny, navazuje analytická část. V analytické části jsou publikovány výsledky měření, jejich porovnání a zhodnocení. Práce je zakončena zhodnocením a doporučením.
|
host ::
RSS.