|
|
Faktory ovlivňující obnovu lesa na požářišti u Bzence (LS Strážnice)
Jarošová, Veronika
Cílem bakalářské práce bylo zjistit aktuální stav populace chrousta maďalového v území požářiště Bzenec v lesní správě Strážnice a jeho okolí. Požár vypukl na konci května 2012 a poškodil území o ploše téměř 165 ha lesního porostu. Ponravy 1. instaru, které se v té době nacházely v půdě vyhořelých porostů oheň nezasáhl, a ty následně způsobovaly enormní ztráty na jarní výsadbě v roce 2013. Na ploše požářiště byly ověřovány různé metody přípravy půdy, které by vedly ke snížení množství ponrav chrousta maďalového, z nichž jako nejlepší byla vyhodnocena příprava půdy frézou s hloubkovým efektem. Na přežití vysázených sazenic měla pozitivní vliv aplikace insekticidu FORCE 1,5G. Dále bylo zjišťováno rozptýlení ponrav v porostu v závislosti na vzdálenosti od paty kmene a množství ponrav v závislosti na věku původního porostu, který byl po požáru vytěžen. Z výsledků vyplynulo, že ponravy nemají jednotné soustředění a jsou po porostu rozptýleny v závislosti na kořenovém systému a nejvíce se nacházely v porostech 2. věkové třídy.
|
|
|
Vliv způsobu výsadby a stanoviště na odrůstání kultur borovice lesní a dubu zimního
Jan, David
Práce analyzuje, jaký vliv má způsob výsadby a stanoviště na odrůstání kultur borovice lesní a dubu letního. Na dvou výzkumných plochách (soubory lesních typů 2G a 2K) byl vysazen krytokořenný sadební materiál obou dřevin užitím jamkové sadby a těchto sázecích pomůcek: lesnický sazeč, sázecí vidle, sázecí trn a sázecí hůl. Všechny varianty byly realizovány s a bez překrytí kořenového balu dvěma centimetry zeminy. Měření a hodnocení výsadeb bylo uskutečněno dva a tři roky po sadbě. Bylo zjištěno, že na SLT 2G byla u borovice lesní nejlepší biotechnikou výsadba sázecím trnem bez překrytí kořenového balu a u dubu letního sázecí holí bez překrytí kořenového balu. Na SLT 2K byla u borovice lesní vyhodnocena jako nejlepší biotechnika výsadba sázecím trnem s překrytím kořenového balu a u dubu letního lesnickým sazečem s překrytím kořenového balu.
|
|
|
Kontrukce lokálních objemových tabulek pro borovici lesní na LS Třeboň
Dvořák, Daniel
Cílem této práce bylo vytvoření objemových tabulek pro borovici lesní (Pinus sylvestris L.) na Lesní správě Třeboň, organizační jednotce státního podniku Lesů České republiky. Výsledky byly zpracovány na základě dat z více než 250 stromů změřených v terénu. Pro analýzu dat byl použit program DendroScanner, jež konstruuje objemové tabulky na základě fotografie stromu a dat změřených přímo v porostu (nedestruktivní metoda). Data byla měřena na šesti souborech lesních typů (SLT) pomocí mechanických pomůcek a laserového dálkoměru na většině území lesní správy. Správnost dat byla ověřena porovnáním s kontrolním souborem ležících stromů (destruktivní metoda). Výsledkem jsou sloučené objemové tabulky pro pět souborů lesních typů (doplněné třemi doplňkovými tabulkami) a samostatné tabulky pro SLT 0M. Oproti tradičním tabulkám ÚLT se získané tabulky vyznačují výrazně vyšší zásobou hroubí.
|
|
|
Vliv stanoviště na odrůstání kultur založených prostokořenným a krytokořenným sadebním materiálem
Brach, Vlastimil
Cílem diplomové práce bylo porovnat a zhodnotit odrůstání krytokořenného a prostokořenného sadebního materiálu na stanovištích SLT 5K, 2K, 2S a 1K, kde byly založeny zkusné plochy. Na těchto plochách bylo v roce 2014 vysázeno 200 kusů krytokořenných a 200 kusů prostokořenných sazenic nebo semenáčků smrku ztepilého, buku lesního a douglasky tisolisté. Pouze na stanovišti SLT 1K byla vysázena a zhodnocena borovice lesní. Na konci vegetačního období roku 2017 bylo na všech plochách a u všech vysázených rostlin změřeno a vyhodnoceno 10 parametrů a 5 znaků. Následně bylo dle jednotlivých stanovišť a variant provedeno statistické vyhodnocení. Z výsledků je patrné, že nejvyšší mortalita byla na plochách nacházejících se na SLT 1K a lze říci, že na těchto plochách jednoznačně odrůstal lépe krytokořenný sadební materiál borovice lesní. Na stanovišti 5K lépe odrůstal krytokořenný sadební materiál u buku lesního. U stanoviště 2K odrůstal lépe krytokořenný sadební materiál u smrku ztepilého. Na stanovišti 2S nebylo dle celkového zhodnocení zjištěno lepší odrůstání krytokořenného sadebního materiálu u žádné ze zkoumaných dřevin a u buku lesního a douglasky tisolisté nebyly zjištěny rozdíly v odrůstání mezi měřenými variantami.
|
|
|
Srovnání vývoje smíšeného porostu s různým pěstebním managementem pomocí růstového simulátoru
Dobrá, Alena
Cílem diplomové práce bylo srovnat vývoje smíšeného porostu s různým pěstebním managementem. Ke srovnání byl použit růstový simulátor biodynamiky lesa SIBYLA. Byly stanoveny čtyři scénáře pěstebních zásahů: žádná (asanační) probírka, probírka, metoda 100 cílových stromů a metoda 50 cílových stromů, které byly aplikovány na dvě výzkumné plochy. Na základě porovnání výsledků všech scénářů byla vybrána nejvhodnější varianta pro daný porost. Pro porost 19F5 na první výzkumné ploše byla vybrána jako nejlepší pěstební varianta probírka. Pro porost 322D4 na druhé výzkumné ploše byla zvolena jako nejvhodnější metoda 100 cílových stromů.
|
|
|
Stanovení spolehlivých identifikačních znaků kvalitních a silně přirústavých stromů jako základ probírkové metody cílových stromů
Bros, Peter
Cílem diplomové práce bylo stanovit vhodné identifikační znaky, podle kterých je možné rozeznat v porostu silně a kvalitně přirůstavý strom. Práce byla řešena pro stanovení identifikačních znaků pro modřín opadavý (Larix decidua) a borovici lesní (Pinus sylvestris). Práce byla zpracovávána na lesním úseku Borky, který se nachází na Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny. Pro každý předem vybraný strom byla zjišťována jeho výška, výška nasazení koruny, výskyt dvojáků, sociální postavení, uvolnění a kvalita koruny. Pomocí logistické regrese bylo zjištěno, které parametry jsou statisticky významné. V programu STATISTICA 12 pro borovici byly zjištěny jako statisticky významné výška stromu a tloušťka v d1,3 a pro modřín pouze tloušťka stromu v d1,3. Ostatní parametry již nebyly shlédany jako statisticky významné.
|
|
|
Stanoviště reliktních borů v jihozápadní části Českého masivu
Velek, Martin
Předkládaná bakalářská práce se zabývá vybranými přirozenými stanovišti s výskytem borovice lesní (Pinus sylvestris). Vybrané lokality se nacházejí v jihozápadní části Českého masívu v podmínkách vyšších pahorkatin až vrchovin. Horninový poklad lokalit je tvořen v nižších částech břidlicemi a drobami svrchního proteozoika, v centrálních částech se nacházejí buližníkové suky, které utvářejí charakter území. Na těchto azonálních stanovištích byly odebrány komplexní půdní vzorky O- a A-horizontů. Na vzorcích jsou srovnávány vybrané půdních vlastnosti. Zjištěné laboratorní výsledky byly konfrontovány se zjištěnými poznatky z terénních průzkumů na vybraných lokalitách.
|
|
|
Využití ohnutých dílců z borovice v konstrukci "hladké" jídelní židle
Juračka, Jaroslav
Předmětem této diplomové práce je zamyslet se nad maximálním využitím ohýbaných dílců v konstrukci hladké jídelní židle s ohledem na fyzikálně mechanické vlastnosti Borovice lesní. Dále také porovnat pevnostní vlastnosti u třech variant řešení konstrukčního spoje zpevňujícího obloučku s lubem a nohou hladké jídelní židle. Zjistit pevnostní vlastnosti vybraných konstrukčních spojů v konstrukci hladké jídelní židle a statisticky vyhodnotit výsledky. U spojů se zjišťoval ohybový moment a tuhost spoje. Dále je jsou zde popsány fyzikální a mechanické vlastnosti Borovice lesní a výroba ohnutých dílců.
|
|
|
Vliv částečného poškození kůry na anatomickou stavbu nově vytvořeného dřeva u juvenilních jedinců borovice lesní
Pýcha, Tomáš
Účelem této práce bylo zjistit, zda poškození kůry na jedné straně kmene způsobí změny v anatomické stavbě dřeva. V průběhu vegetačního období byl odstraněn pás kůry na polovině obvodu kmene osmi stromků. Na konci vegetačního období byly z části kmene nad a pod poškozenou kůrou zhotoveny mikroskopické preparáty. Z těchto preparátů byly zjištěny počty tracheid, jejich rozměry a radiální přírůst dřeva. Počet tracheid a radiální přírůst dřeva na poškozené straně kmene byl o 30-50 % nižší pod místem poškozené kůry než nad poškozením. Radiální rozměry tracheid byly na poškozené straně kmene o 14-16 % menší než na nepoškozené straně. Tloušťka buněčných stěn tracheid na poškozené straně kmene poklesla vůči straně nepoškozené o 7-20 %.
|
|
|
Vytvoření a interpretace lokální letokruhové chronologie borovice lesní
Mašek, Jiří ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Předložená bakalářská práce se věnuje studiu klimatických faktorů, které ovlivňují růst borovice lesní (Pinus sylvestris) v lokalitě u Rabštejna nad Střelou. Primárním cílem bylo určení omezujících faktorů růstu stromů a provedení dendroklimatické rekonstrukce. K tomuto účelu byly odebrány vzorky na dané lokalitě a vytvořeny stanovištní chronologie různými způsoby standardizace. Pomocí korelačních koeficientů byly určeny limitující faktory růstu a na základě nejvyšší korelace byla provedena rekonstrukce metodou regrese i škálování. Výsledky ukázaly silný vztah šířek letokruhů ke srážkám a vlhkostním poměrům především v letních měsících a v různých sezónách od dubna do srpna. Většina chronologií vykázala také pozitivní vliv únorových teplot. Pozorované letokruhové signatury v řadě případů dobře odpovídají různým klimatickým anomáliím. Pro nejsilněji korelovanou proměnnou byla spočtena dendroklimatická rekonstrukce pro období 1850 - 2016, kdy byla chronologie spolehlivá. Rekonstruované průměrné srážky dobře odpovídají klimatické řadě z Klementina i jiným srážkovým rekonstrukcím.
|
host ::
RSS.