|
|
Kořeny moravské urbanistické struktury
Mohelník, Ladislav ; Löw, Jiří (oponent) ; Prokeš, Oldřich (oponent) ; Hrabec, Josef (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Studium architektonických a urbanistických konceptů i jejich aplikaci v praxi, s ohledem na jejich historický kontext, je předmětem dalšího zájmu. Jde přitom především o odvěkou snahu člověka dosáhnout harmonického stavu v uspořádání světa okolo sebe, promítající se bezděčně do jeho díla. Cestami směřujícími k dosažení harmonie se v širším rámci teorie architektury a urbanismu zabývá architektonická kompozice, hledající vyváženost ve vztahu mezi formou, strukturou a prostorem jedinečného díla. Dílo založené na takovýchto hodnotách má zcela specifickou a současně přirozenou schopnost vypovídat o společenských podmínkách, jež provázely jeho vznik. Není v lidských sílách uchopit problematiku urbanistické struktury Moravy v celé její složitosti. Práce se proto soustřeďuje na dva klíčové sídelní prvky moravské urbanistické struktury, s ústřední rolí. Obec Ostravice je dnes poměrně malým sídlem v Moravskoslezských Beskydech, ale relikty její starobylosti vypovídají o významné minulosti, kdy se například v její plužině uchovaly kompoziční vztahy středověkého Civitas Dei převrstvující dokonce ještě starší sídelní jádro velkomoravského Děvína a Vogastisburgu. Listinně doložené děje a události vzdálené minulosti jsou ověřitelné pro danou lokalitu jejich prostorovou interpretaci v souvislostech širšího okolí Beskyd. Zánik sídla známého v poslední fázi jako tzv. Bruneswerde, neboli Brněnský hrad je ve 13. stol. provázen přenosem tradice do nového Brna, i s některými aspekty kompozičního uspořádání hlavních městských dominant. V urbanistické struktuře Moravy představuje toto bývalé hlavní město země logické pokračování role jejího dávného ústředí. Civitas Dei - boží Jeruzalém v opisu Augustinovy knihy De Civitate Dei, není jen oslavou Boha a náboženskou fantazií. Je také jedním z důležitých klíčů k poznání historické architektury. Vyobrazení "neznámého" sídla z knihy "neznámého" původu je skutečným skvostem vypovídajícím i o zaniklých architektonických dílech, dodnes zobrazených také ve vlastnických vztazích katastrálních map. Brněnský hrad, pramenný zdroj vznešenosti a síly, chránil, jak vyplývá z vyobrazení, ve svých zdech i sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Václava a sv. Ludmilu. Vzhledem k bezprostřednímu lennímu vztahu k městu jsou tito BOE_MIENSES, bojovníci_půlměsíce, zasvěcenci Panny Marie a řádu sv. Jana Jeruzalémského, vyobrazeni v panenském městě bez aury. Tři hlavní chrámy, tři kompoziční osy symbolizované trojvěžím, jsou v analogickém vztahu k Brněnskému trojúhelníku čtyř svatých, Svaté rodině brněnského kostela. Staleté mocenské ambice představitelů města Brna a jeho duchovních řádů jsou vepsány do urbanistické struktury v podobě kompozičních vztahů srozumitelných jen těm, kdo jsou do tajemství jeho harmonie zasvěceni. Geometrický řád Brna je určen řadou zásad a kompozičních vztahů mezi prvky proměňujícími se v čase. Renesance nejenže potvrdila kvalitu středověkého založení města, ale současně ji vysoce sofistikovaným způsobem rozvinula a umožnila i relativně bezkolizní rozvoj za jeho hradbami až do poloviny 20. století. Naše současnost bohužel tyto kvality zcela přehlíží. Studium okolností, jež vedly ke vzniku rozsáhlých a složitých kompozic a vztahů, dává logiku jejich existenci skrze identifikaci a poznání osudů jejich tvůrců, uživatelů i majitelů. V souvislosti s Ostravicí i Brnem se tímto postupem lze nově dobrat mimořádně zajímavých osobností, umožňujících vnímat i starší poznatky v jiném světle.
|
|
|
Marie Kudeříková: životnost mýtu a lidské zkušenosti
POLÁKOVÁ, Daniela
Diplomová práce se zabývá Marií Kudeříkovou (1921-1943), dnes téměř zapomenutou postavou druhého odboje, dříve výraznou hrdinkou éry státního socialismu. Sleduje její reprezentace v různých obdobích od roku 1946 do současnosti a pozoruje životnost mýtu a vlastní zkušenosti Kudeříkové. Snaží se ukázat, jakým způsobem se tato její životní zkušenost propojila s oficiálně budovaným mýtem, což předznamenalo další reprezentace a způsoby čtení Kudeříkové. Ukazuje tedy, jak se mýtus o Marii Kudeříkové utvářel v souladu se změnami oficiálního diskursu, kulturní politiky a dobových ideologií, mytické konstrukce státního socialismu pak porovnává s jejími postkomunistickými reprezentacemi.
|
|
|
Role symbolů a mýtů v (současném) komiksu
BARTOŇOVÁ, Tereza
Diplomová práce Role symbolů a mýtů v (současném) komiksu se zabývá různými funk-cemi symbolů a mýtů ve fikčních komiksových světech, zejména na jejich odlišnou roli v komiksech japonské a angloamerické oblasti. Propojení komiksu a mytologie sebou přináší analýzu konceptu hrdinského archetypu, který se v příbězích často objevuje. Zmapuji vývoj hrdiny od mytologického po superhrdinu až k současnému modernímu hrdinovi a doložím jeho vliv v současném komiksu. Dále analyzuji, nakolik jsou tyto fikční světy vystaveny na logice světa aktuálního.
|
|
|
Mytologie příběhů Harryho Pottera
VESELKOVÁ, Anna
Cílem diplomové práce Mytologie příběhů Harryho Pottera je zaměřit se na inspirační zdroje, které ovlivnily spisovatelku Joannu Kathleen Rowlingovou. Usouvztažňuje mytologii postav a zvířat v sérii příběhů o Harrym Potterovi. Východiskem práce je definice pojmů mytologie, mýtus, archetyp Carla Gustava Junga a analýza encyklopedických zdrojů (Encyklopaedia Mythica). Hlavní důraz je kladen na porovnávání těchto prvků z mytologického a archetypálního hlediska s literárními postavami a zvířaty v konkrétních příbězích o Harrym Potterovi
|
|
|
Motiv upíra v české literatuře
RICHTROVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zaměřuje na výskyt motivu upíra v české literatuře od konce 19. století do konce první poloviny 20. století. Daný motiv je utvářen množinou vampyrických rysů a cílem práce je pozorovat proměny jeho podoby v závislosti na aplikaci a funkci v jednotlivých dílech. Pozorování vychází z mytologických a tradičních lidových představ o postavě upíra, které podobu této bytosti vymezily. Pozornost je zaměřena také k dobovým tendencím ovlivňujícím literaturu obecně a k použití motivu v zahraniční literatuře. Okrajově se práce dotýká jeho prezentace ve výtvarném umění.
|
|
|
Legendy mytologie: Rozdělení mytologie na Antickou, Keltskou a Severskou
KUŠNIRIKOVÁ, Simona
Hlavním tématem bakalářské práce jsou legendy a mýty severské, keltské a antické mytologie. Především se zaměřuji na mytologii severskou a keltskou. V první části se věnuji božstvu, legendám a rituálům, v druhé vlivu jednotlivých mytologií na umění a příkladům umělců, kteří se jí zabývali a v poslední části popisem mé praktické práce, která se skládá ze tří sololitů: dvou velkých (severská a keltská mytologie), jeden menší sololit (antická) a několika ilustracím.
|
|
|
Brány. Autorská environmentální tvorba ve volné krajině.
PRÁZNOVSKÁ, Jana
Předložená diplomová práce se věnuje objektu brány. V teoretické části analyzuje tento stavebně-kulturní prvek především z hlediska architektonického, zaměřuje se na vznik brány, její vývoj v průběhu staletí, na popis nejznámějších a nejslavnějších světových i českých bran. Brána je v práci charakterizována také jako symbol spojovaný s různými významy napříč rozmanitými kulturními kontexty. V praktické části je dále prezentována realizace autorského fotografického projektu Brány do minulosti. Text představuje také stručné pojednání o vztahu estetické výchovy k environmentální umělecké tvorbě a rozvádí její potenciál pro humanitně orientované vzdělávací cíle.
|
|
|
Strom ve fantazijní krajině
NASKOVÁ, Petra
Bakalářská práce na téma Strom ve fantazijní krajině se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část se zabývá ukotvením motivu stromu jako specifického kulturního a přírodního fenoménu. Dále je práce zaměřena na charakteristiku krajiny jako proměnlivého motivu ve výtvarné tvorbě v kontextu vývoje umění. Text doplňuje obrazová příloha I. Obsahem praktické části je cyklus devíti kreseb provedených uměleckým fixem, dokumentace o průběhu práce je součástí obrazové přílohy II. a III.
|
|
| |
|
|
Japonská mytologie - vybrané mýty, legendy a božstva
NEUBAUEROVÁ, Kristýna
Práce pojednává o japonské mytologii. Je rozdělena do čtyř částí. První část popisuje nejstarší kulturní a náboženský vývoj v Japonsku. Druhá kapitola má za úkol definovat japonské náboženství a základní pojmy s ním spojené. Předposlední část je věnována samotné mytologii, respektive mytologickým proudům v Japonsku. Součástí této kapitoly jsou nejstarší legendy z kroniky Kodžiki a nastínění dalších spisů, které o mytologii pojednávají. Čtvrtá část se zabývá současným chápáním náboženské tradice. V závěru práce je shrnut názor na současnou náboženskou praxi.
|
host ::
RSS.