|
|
Pracovní migrace z Lotyšska od roku 2004
Joska, Jan ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Ilinitchi, Cristina (oponent)
Lotyšsko je tradiční emigrační zemí. Během posledního desetiletí se navíc odehrály skutečnosti, které významně ovlivnily migrační toky z Lotyšska. Byl to především vstup do Evropské unie v roce 2004 a propuknutí světové finanční krize, která se v Lotyšsku začala naplno projevovat v roce 2008. V této práci zjišťuji na základě dostupných zdrojů, jak velký je pro Lotyšsko problém emigrace a pomocí korelační analýzy zkoumám, jaké faktory působí na emigraci. Ukázalo se, že existuje velmi silná závislost mezi růstem HDP a emigrací i mezi mírou nezaměstnanosti a emigrací. Závislost druhého vztahu se zvětšuje po příchodu ekonomické recese. Zatímco v období ekonomického růstu byla emigrace ovlivňována růstem HDP, v krizi se Lotyši rozhodují spíše podle nezaměstnanosti. Dále se ukázalo, že oficiální lotyšské údaje o emigraci jsou velmi podhodnocené a lotyšský problém je tak mnohem větší, než se zdá.
|
|
|
Českoslovenští turisté v Jugoslávii v období normalizace
Doležal, Radek ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Kozmanová, Irena (oponent)
Tato práce se zabývá cestováním občanů Československé socialistické republiky do Jugoslávie v sedmdesátých a osmdesátých letech 20.století. Problematiku popisuje hlavně za pomoci nevydaných archivních pramenů. Vyjmenovává náležitosti, jež byly pro vycestování potřebné, popisuje trendy, jimiž turismus v období normalizace procházel. Údaje srovnává s dalšími, socialistickými i kapitalistickými státy. Zkoumá i četnost nákupů spotřebního zboží československými turisty. Zvláštní kapitola je věnována emigraci občanů přes SFRJ. Analyzuje, v jakém množství probíhala. Popisuje i způsoby útěků a strukturu emigrantů. Cílem a zároveň hlavním přínosem práce je ucelení a reprodukce získaných poznatků o dané problematice.
|
|
| |
|
|
Příspěvek ke studiu migrace z českých zemí od 19. století do roku 1938
Valášková, Naďa
Práce je věnována přehledu odborné literatury české provenience, která vyšla po roce 1989 a zabývá se dějinami vystěhovalectví z českých zemí v období od 19. století do roku 1938. Část prací se zabývá příčinami vystěhovalectví z českých zemí a také právními podmínkami migrace v době rakouské monarchie. Většina prací je věnována dějinám vystěhovalectví do jednotlivých států v různých kontinentech
|
|
|
Exil sám o sobě
Brouček, Stanislav
Článek popisuje několikaletý výzkum zahraničních Čechů na základě jejich životních příběhů. Jedná se o Čechy žijící v Kanadě, USA, Brazílii a v zemích západní Evropy
|
|
| |
|
| |
|
|
Nymburská registra z let 1629-1634 jako pramen k dějinám pobělohorské emigrace
Ďurčanský, Marek
Ve studii jsou na základě nymburských register z let 1629-1634 opraveny a doplněny starší výzkumy k dějinám pobělohorské emigrace. Dosud byl přebírán údaj Tomáše V. Bílka (150 nymburských sousedů), který vycházel pouze ze dvou seznamů z let 1626 a 16227. Z register ale vyplývá, že na začátku 30. let se minimálně 22 z nich zdržovalo znovu v Nymburce, někteří přitom zastávali důležité funkce v městské správě. Dalších 8 osob z Bílkova seznamu se prokazatelně po r. 1629 zdržovalo v Čechách.
|
|
|
Nizozemsko: migrační trendy a politika
Rynešová, Lenka ; Steinmetzová, Dana (vedoucí práce) ; Popovová, Marie (oponent)
Nizozemská společnost prošla během 400 let mnoha změnami, ty nejzásadnější přišly v průběhu 20. století, kdy se z Nizozemska stala multikulturní země. Nizozemsko je pověstné svou extrémní tolerancí k menšinám a jeho vláda se snaží tyto lidi co nejvíce začlenit do společnosti prostřednictvím imigrační a integrační politiky. Země se ale nepotýká pouze s přílivem imigrantů, jejím staronovým problémem je odchod vlastních obyvatel. Zpočátku v relativně poklidném soužití přistěhovalců s tuzemci se časem začaly objevovat první projevy rasové nenávisti, náboženské konflikty a střety v důsledku kulturních odlišností. Na danou situaci reaguje místní obyvatelstvo emigrací. Vláda stále musí přizpůsobovat svoji politiku měnící se migrační struktuře tak, aby vyhovovala oběma stranám.
|
|
|
Československo - izraelské vztahy mezi lety 1948 - 1953 : prudké ochlazení
Hurt, Tomáš ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá československo-izraelským vztahům v letech 1948 -- 1953. Popisuje změnu československé zahraniční politiky, která původně v poválečných letech a v období těsně po komunistickém převratu diplomaticky a materiálně podporovala vznik Státu Izrael. Později byl vztah popisován jako nepřátelský. Práce se věnuje jednotlivým aspektům upadající spolupráce -- oblasti emigrace, vojenským dodávkám, diplomatickým poměrům a vlivu politických procesů na vzájemné vztahy. Závěrem lze shrnout, že Československo změnilo svou tradiční politiku přátelství k Židům na popud Sovětského svazu, do vztahů s Izraelem zaneslo prvky antisemitismu a antisionismu. Práce končí rokem 1953, kdy byly nepřátelské vztahy obou států dovršeny.
|
host ::
RSS.