|
|
Aplikácia sociálnych sietí v školskom zariadení
Bálint, Vladimír ; Pavlíček, Antonín (vedoucí práce) ; Řezníček, Václav (oponent)
Diplomová práca sa zameriava na vypracovanie univerzálnej stratégie aplikovania sociálnych sietí v školskom zariadení predprimárneho a primárneho stupňa a jej následnú aplikáciu v reálnej škole. Popisuje možné prínosy takejto aplikácie a diskutuje ďalšie možnosti, pre ktoré môže byť používanie sociálnych sietí v škole základom. V teoretickej časti okrem iného definuje aktérov školského prostredia a informačné toky medzi nimi. Následne pojednáva o komunikačných potrebách týchto aktérov vzhľadom na súčasné komunikačné nástroje a generačné rozdiely. V praktickej časti je vytvorená konkrétna stratégia aplikovania sociálnej siete v školskom zariadení na Slovensku spolu so zosumarizovanými poznatkami a výsledkami tejto aplikácie.
|
|
|
Rozvoj zvládání zátěže rodičů dětí se speciálními potřebami
TOMÁŠKOVÁ, Zuzana
Narození dítěte s postižením je vždy mimořádná událost v lidském životě. Rodina je vystavena situaci, pro kterou nemá předem připravený scénář. Speciální potřeby jsou odlišné, často nad rámec běžných potřeb dětí, odlišné bývají i vývojové podmínky a perspektivy. Rodiče mohou prožívat zklamání, pocit závislosti na ostatních a jejich pomoci. Situace je pro ně nová a neznámá, proto se učí často, aniž by si to uvědomovali, rozvíjet nové přístupy k dítěti, k sobě samému či ke světu. Tématem této bakalářské práce je ?Rozvoj zvládání zátěže rodičů dětí se speciálními potřebami.? Má bakalářská práce by měla přinést autentické informace o situaci rodičů s postiženým dítětem, výpovědi o jejich problémech a potřebách a také možnost náhledu do životního příběhu rodičů. Bakalářská práce je založena na kvalitativním výzkumu. Data a informace jsem shromažďovala pomocí polostrukturovaných rozhovorů vedených s rodiči dětí se speciálními potřebami. V teoretické části bakalářské práce jsem se snažila postupovat vždy od obecného vysvětlení k podrobnějšímu rozepsání tématu. V úvodních kapitolách teoretické části se zabývám problematikou stresu a zvládání zátěže. Dále se zaobírám tématem rodiny, její funkcí a problematikou rodin s dítětem se speciálními potřebami a s ní spojenou otázkou nevhodných výchovných postojů. Neoddělitelnou částí mé bakalářské práce je kapitola s názvem ?Zvládání zátěžových situací.? V této kapitole se podrobně zabývám postupnými fázemi vyrovnávání a přijetí dítěte s postižením a zmiňuji se o problematice sociálního stigmatu, se kterou se rodič dítěte se speciálními potřebami může potýkat. Ve čtvrté kapitole se zabývám možnostmi opory při zvládání této náročné situace. Zmiňuji se o postoji rodiny a přátel k těmto rodičům a podrobněji pojednávám o zdrojích, typech a rozsahu sociální opory. V následující kapitole popisuji syndrom vyhoření, jeho příznaky a rizikové faktory vedoucí k tomuto syndromu. Většinou matka zůstane s dítětem doma a pečuje o něj. Postižené dítě může vyžadovat až celodenní péči, ta je velmi náročná a vysilující, proto může být syndromem vyhoření ohrožena. V posledních kapitolách teoretické části jsem se snažila vymezit a specifikovat problémy a postižení dětí, s jejichž rodiči jsem vedla rozhovory a zmínit nejčastější postižení dětského věku. Popsala jsem spinální svalovou atrofii, epilepsii, mentální retardaci a její klasifikace a nakonec motorické postižení a dětskou mozkovou obrnu V empirické části mé bakalářské práce jsem si nejprve stanovila výzkumné cíle. 1) Zjistit, co představuje pro rodiče dětí se speciálními potřebami největší zdroje zátěže. 2) Zjistit, jak se z pohledu samotných rodičů rozvíjí jejich schopnost se s touto zátěží vyrovnávat. 3) Zjistit, co pro rodiče dětí se speciálními potřebami představuje zdroje opory. Odpovědi na tyto tři základní otázky přináším v kapitole s názvem ?Interpretace výsledků výzkumu.? Největší zdroje zátěže pro rodiče dětí se speciálními potřebami představovalo počáteční zjištění a vyrovnávání se s postižením svého dítěte. Toto vyrovnávání považují respondentky za nejbolestivější a nejnáročnější období v péči o jejich postižené dítě. Poněkud překvapivě se jako další významný zdroj zátěže jeví i jednání s těmi, kdo mají pomoc poskytovat ? např. vyřizování příslušných dokumentů na úřadech. Na zbylé výzkumné otázky, jaké schopnosti pomáhají rodičům situaci zvládat a jaké zdroje opory mají k dispozici, respondentky uvádějí, že jim v této náročné životní situaci nejvíce pomohl manžel a rodina, zařízení (jehož název kvůli anonymitě respondentů nebudu zveřejňovat) a kontakt s ostatními rodiči v podobné životní situaci. Za neúčinnou nebo nedostatečnou formu pomoci pak považují naopak písemné informace o postižení jejich dítěte, respektive malou dostupnost takovýchto relevantních informací v českém jazyce.
|
|
|
Postoje a povinnosti rodičů ve vztahu k povinnému očkování
FANFULOVÁ, Iveta
Bakalářská práce je zaměřena na postoje rodičů ve vztahu k povinnému očkování. Cílem je zjistit jaké postoje zaujímají dotazovaní rodiče v Českých Budějovicích vůči povinnému očkování. Práce je rozdělena do dvou samostatných částí. K vypracování teoretické části byla použita obsahová analýza relevantních dokumentů a jsou v ní vysvětlené a definované pojmy, které souvisí s výše uvedeným tématem. Na teoretickou část navazuje vlastní výzkum, který byl uskutečněn prostřednictvím metody dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Současně byla použita i metoda pozorování, konkrétně technika strukturovaného pozorování, kdy předem byly stanovené jevy, které budou sledovány. Výzkumu se zúčastnilo 10 rodičů žijících v Českých Budějovicích. Byla stanovena hlavní výzkumná otázka a pro její zodpovězení byly stanoveny čtyři dílčí otázky, které byly zaměřeny na zkušenosti rodičů s povinným očkováním, hodnocení současného systému očkování, chování rodičů v případě přechodu očkování na dobrovolnou bázi a případné výhrady vůči povinnému očkování. Výsledky výzkumu ukazují, že většina vybraných rodičů hodnotí povinné očkování kladně a jsou pro to, aby byla zachována jeho povinnost, zároveň odpověděli, že i v případě dobrovolnosti tohoto očkování by své děti nechali očkovat. Bakalářská práce a její výsledky výzkumu mohou posloužit jako zdroj informací pro rodiče, kteří se o problematiku povinného očkování zajímají.
|
|
|
Problematika komunikace sester s rodiči při příjmu dítěte na dětské oddělení
POSTLOVÁ, Zuzana
Sestry na dětském oddělení se každý den setkávají s rodiči nemocných dětí, které jsou právě přijímány k hospitalizaci. Komunikace s nimi klade na sestru velké nároky v rámci komunikačních kompetencí. Tato práce se zaměřuje na problematiku komunikace mezi sestrou na příjmové ambulanci dětského oddělení a rodičem dítěte přijímaného k hospitalizaci. Dále poukazuje na nejčastější komunikační problémy, které se mohou během příjmu dítěte objevit. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část práce se zabývá problematikou komunikace, jejím vývojem, komunikačními bariérami a nejčastějšími chybami v komunikaci. Dále popisuje nejčastější onemocnění a stavy vedoucí k hospitalizaci dítěte a prostředí příjmové ambulance. Dalším bodem teoretické části je rozbor problematiky vedení rozhovoru s rodičem a specifika v rozhovoru s dítětem. Empirická část byla zaměřena na zjištění úrovně komunikačního procesu mezi sestrou a rodičem a na popsání nejčastějších chyb v komunikaci. Součástí práce také bylo zjistit, jaká je efektivita přenosu informací ze strany sestry k rodiči a jaký vliv má na komunikaci věk dítěte či závažnost jeho onemocnění. Na základě těchto cílů bylo stanoveno sedm výzkumných otázek. Pro získání a vyhodnocení dat byly použity dvě metody kvalitativního šetření a to polostrukturovaný rozhovor a pozorování. Pozorování bylo zaměřeno na komunikaci sester s rodiči v příjmové ambulanci nemocnic Tábor, a. s., Český Krumlov, a. s. a Jindřichův Hradec, a. s. Na pozorování navazovaly rozhovory s rodiči směřované na komunikační dovednosti sestry. Na základě výsledků výzkumného šetření práce poukazuje na jevy vyskytující se v rámci komunikace mezi sestrou a rodičem. Upozorňuje na nejčastější komunikační problémy ze strany sestry. Zároveň doporučuje vhodné techniky komunikace pro sestry v rámci rozhovoru, probíhajícího při příjmu dítěte k hospitalizaci, které vedou ke zlepšení a zefektivnění komunikace a přenosu informací ze strany sestry k rodiči.
|
|
|
Ohrožené dítě ve vlastní rodině
MORAVCOVÁ, Michaela
Ve své práci se snažím její čtenáře seznámit s problematikou ohroženého dítěte v rodině {--} týraného, zneužívaného a zanedbávaného a s dalšími jevy, které provázejí zneužívání dětí, s projevy domácího násilí páchaného na dětech a jejich důsledky. Snažím se vyvrátit některé mýty, které jsou zakořeněny v naší společnosti. Z celé řady kasuistik, které jsem získala ve Výchovném ústavu v Jindřichově Hradci, Městském úřadě v Chrudimi, v Diagnostickém ústavu v Přestavlkách, v Psychiatrické léčebně Červený Dvůr, v Domě s pečovatelskou službou v Chrasti a ještě v tehdejším ÚSP Slatiňany, jsem zpracovala ty, které jsou charakteristické pro téma bakalářské práce.
|
|
|
Aplikace ošetřovatelského modelu Kathryn Barnardové u dítěte s tělesným handicapem
STRNADOVÁ, Eva
Tělesný handicap je postižení, které se projevuje buďto dočasnými anebo trvalými problémy v motorických dispozicích dítěte. Tělesně postižené děti mohou takto být postiženy od narození nebo mohou tělesné postižení získat v průběhu svého života. Tyto problémy mohou negativně působit na vnímání a prožívání dítěte a jeho blízkých. Problémy vznikají i ve vzájemném vztahu rodič- tělesně handicapované dítě. Ošetřovatelský model K. Barnardové se zaměřuje na vzájemnou interakci mezi rodiči a jejich dětmi. Ve svém modelu K. Barnardová poukazuje na důležitost tohoto vzájemného vztahu. Na základě hodnocení interakcí rodič-dítě, které je založené na třech hlavních činitelích: dítě, matka, prostředí, zjišťuje celkový vývoj dítěte. Vzájemná interakce rodič-dítě působí na vývoj dítěte, jeho zdraví, růst a rozvoj. Cílem ošetřovatelské péče je pomoci nalézt správnou cestu ve vzájemné interakci rodič-handicapované dítě, aby působila pozitivně na celkový vývoj dítěte. V diplomové práci jsme si stanovili cíle hledat nejdůležitější problémy při vzájemné interakci rodič-handicapované dítě. Zhodnotit možnosti ošetřovatelské péče při řešení problémů ve vzájemné interakci rodič-handicapované dítě. Pro splnění těchto cílů jsme si položili výzkumné otázky: Jaké jsou nejdůležitější problémy ve vzájemné interakci rodič- handicapované dítě? Jak může ošetřovatelská péče pomoci ve vzájemné interakci rodič- handicapované dítě? Jak správně postupovat při ošetřovatelské péči o handicapované dítě a jeho blízké? Po provedení výzkumného šetření si na dané otázky dokážeme odpovědět. 1. Nejdůležitější problémy ve vzájemné interakci rodič-handicapované dítě jsou: smiřování se rodiče se stanovenou diagnózou u dítěte, častější výskyt stresových situací, nadměrná citová vazba handicapovaného dítěte na jeho pečovatele. 2. Sestra může pomocí ošetřovatelského procesu aktivně pomáhat řešit výše stanovené problémy ve vztahu rodič a tělesně handicapované dítě. Na základě nastudovaných informací z odborné literatury a z odpovědí získaných od rodičů tělesně handicapovaných dětí byla vypracována ošetřovatelská dokumentace podle interakčního modelu Kathryn Barnardové a standard ošetřovatelské péče u tělesně handicapovaných dětí. Tím jsme splnili i třetí a čtvrtý cíl. S vytvořenou ošetřovatelskou dokumentací pracovaly sestry, které poskytují péči tělesně handicapovaným dětem a byly s ní spokojeny. Ošetřovatelská dokumentace a standard mají pomoci sestrám při poskytování kvalitní ošetřovatelské péče tělesně handicapovaným dětem.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u dětí s cystickou fibrózou
ADAMČÍKOVÁ, Hana
Cystická fibróza, dříve známá jako mukoviscidóza, je autozomálně recesivní onemocnění. Je to dědičná, vrozená, chronická, doposud nevyléčitelná nemoc. Nejdůležitější je včasné rozpoznání nemoci a brzké zahájení léčby pro udržení dobrého stavu nemocných po co nejdelší dobu. Pozdní diagnóza je spojená s řadou návštěv u lékaře nebo v nemocnicích, vede ke složitému vyšetřování, s úzkostí rodiny a s odkladem účinné terapie. Cystická fibróza představuje velkou psychosociální zátěž v celé rodině. Průběh nemoci je u každého jiný, téměř nemožný, předpovídat, jak se dál bude ubírat. Díky výzkumu a neustálému vývoji léků, rehabilitace se prodlužuje věk až do dospělého věku. Je zde spolupráce všech odborníků, kteří se podílí na léčbě u nemocného. Toto onemocnění nejčastěji postihuje dýchací nebo trávicí ústrojí tím, že zde dochází k hromadění hlenu. Proto ošetřovatelská péče je zaměřená na takové úkony, aby se tělo dokázalo tohoto hlenu zbavit. Úkolem sestry je, aby uměla rodiče správně informovat o způsobu odsávání, smrkání, inhalace a rehabilitace. Dále učí rodiče podávání antibiotik inhalací přímo do dýchacích cest ale i intravenózní cestou. Hlavní úkol sestry v péči o trávicí trakt je, aby dítě pravidelně jedlo vysokoenergetickou, tučnou, slanou stravu. Stav výživy působí na stav dýchacího systému a obráceně, zároveň se podílí i na růstu, vývoji nemocného jedince. Proto můžeme říct, že nutriční status se zásadně podílí na kvalitě života.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče o dětského pacienta s onkologickou bolestí
ČAŇKOVÁ, Helena
Téma této diplomové práce je : Specifika ošetřovatelská péče o dětského pacienta s onkologickou bolestí. Dětské bolest je fenoménem, který je opředen celou řadou mýtů a nepravd. Je také nedostatečně hodnocena a léčena. Sestrami i lékaři bagatelizována. Sestry mají v léčbě bolesti nezastupitelnou úlohu, s dětským pacientem jsou častěji než lékař, jsou v úzkém kontaktu s jeho rodiči. Péče o dítě trpící bolestí je závažným úkolem ošetřovatelství. Ošetřování pacienta s bolestí vyžaduje komplexní, holistický přístup. Sestry, i když bolest správně diagnostikují, nestanoví adekvátní plán ošetřovatelské péče a neuskutečňují jej. Sestry musí hájit zájmy nemocného dítěte a nesmí dopustit jeho utrpení. Data byla získána kvantitativním a kvalitativním výzkumným šetřením. Kvantitativní výzkumné šetření bylo provedeno technikou anonymního dotazníku. Dotazník byl vytvořen a určen rodičům dětí s onkologickým onemocněním. Kvalitativní výzkumné šetření probíhalo technikou polostrukturovaným hloubkovým rozhovorem. Tento výzkumný soubor tvořily sestry pracující na dětské onkologii. Jedním z cílů této diplomové práce, bylo zmapovat problematiku ošetřovatelské péče o dětského pacienta s onkologickou bolestí z pohledu rodičů. Bylo sledováno, zda jsou rodiče poučeni o bolesti svého dítěte, zda ví, jaké projevy bolesti mají u svého dítěte sledovat, co vše se u bolesti hodnotí, jaké si myslí, že jsou ošetřovatelské postupy k tlumení bolesti a jak sestry reagují na bolest u jejich dítěte. Pro tento cíl byla stanovena hypotéza: Rodiče dětských pacientů s onkologickou bolestí jsou edukováni o možnostech ošetřovatelské péče zaměřené na tišení bolesti. Tato hypotéza byla statistickým testováním potvrzena. Druhým cílem této diplomové práce bylo: Zjistit, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o dětského pacienta s onkologickou bolestí. Sestry se domnívají, že specifika péče o dětského pacienta s onkologickou bolestí se neliší od jakékoliv jiné péče o dítě s bolestí. Uvádějí pouze, že onkologické onemocnění, je doprovázeno bolestí způsobené ať už vlastním onemocněním nebo diagnostickými či léčebnímu výkony. Proto uvádějí jako možná specifika to, že se bolest intenzivněji sleduje a úzkostlivěji se dbá na její tlumení. Z výzkumného šetření vyplývá, že by bylo efektivní pro obě strany, jak pro rodiče dětských pacientů tak i sestry, používat edukační materiál o bolesti, jim určený. Domnívám se, že kdyby měli k dispozici tento materiál, nevznikala by potřeba rodičů opakovaně kontaktovat sestry. Z výzkumného šetření vyplývá i příjemné zjištění a to, že celých 92,1 % rodičů uvedlo, že sestry reagují na bolest u dítěte do 10 min. Dále také to, že setry dítěti věří, že má bolest, což uvedlo 98,2 % rodičů.
|
|
|
Problematika a prevence syndromu třeseného dítěte z retrospektivního pohledu sestry
DRAXLEROVÁ, Milena
Abstrakt - Problematika a prevence syndromu třeseného dítěte z retrospektivního pohledu sestry Cílem této diplomové práce na téma {\clqq}Problematika a prevence syndromu třeseného dítěte z retrospektivního pohledu sestry`` bylo zpracovat veškerou literaturu a nastínit problém syndromu třeseného dítěte. Dále zjistit prostřednictvím analýzy a vyhodnocením dotazníků povědomí o syndromu třeseného dítěte u sester i rodičů. Třetím cílem v rámci této práce bylo vypracování jednoduchého edukačního materiálu pro rodiče. K naplnění těchto cílů je diplomová práce rozdělena na část teoretickou, která je zaměřena na zpracování veškeré dostupné literatury související se syndromem třeseného dítěte. Praktická část je zaměřena na kvantitativní zjišťování míry znalostí sester i rodičů, týkající se syndromu třeseného dítěte a zaměřuje se přitom především na edukaci rodičů ze strany sester, zejména v oblasti dětského pláče jako hlavního vyvolavatele syndromu třeseného dítěte. Data kvantitativní části výzkumu byla zjišťována pomocí dotazníkového šetření. Byly použity dva typy dotazníků, první pro zdravotní sestry a druhý pro rodiče a pečující osoby. Oba byly zcela anonymní. Součástí výsledků je vypracovaný jednoduchý informační materiál pro rodiče, zaměřený hlavně na správné způsoby utišení pláče, vztahující se k syndromu třeseného dítěte. Pro potřeby práce byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza 1 {\clqq}V České republice existuje dostatek kvalitní literatury o syndromu třeseného dítěte`` se nepotvrdila. Hypotéza 2 {\clqq}Povědomí rodičů i zdravotníků o syndromu třeseného dítěte je nedostačující`` se potvrdila. Hypotéza 3 {\clqq}Primární prevence syndromu třeseného dítěte v České republice neexistuje`` se také potvrdila. Důležitou skutečností, zjištěnou v rámci výzkumného šetření, bylo nedostatečné povědomí sester i rodičů o syndromu třeseného dítěte. Vzhledem k velmi vážným následkům syndromu třeseného dítěte, které často mohou být dítěti osudné, je nezbytné, aby se sestry s tímto syndromem seznámily a byly schopné ze své pozice rozpoznávat a určovat rizikové faktory syndromu třeseného dítěte ze strany rodičů i dětí. Proto by tato práce mohla sloužit i pro zvýšení informovanosti o zmíněné problematice. Další využití by mohl mít i vypracovaný informační materiál pro rodiče, který jim může napomoci při péči o jejich dítě.
|
|
|
Postavení dítěte v systémech sociálního zabezpečení
KLÍMOVÁ, Pavla
Problematika postavení dítěte v jednotlivých systémech sociálního zabezpečení v České republice je doposud komplexně a detailněji nezpracovanou oblastí, přitom velmi důležitou a potřebnou. Česká republika garantuje fyzickým osobám v definovaných sociálních situacích mnoho práv a konkrétních nároků v rámci systému sociálního zabezpečení. Dítě, tj. osoba do dovršení 18 let věku, bývá často významným adresátem systému sociálního zabezpečení, a to především z důvodu své fyzické a duševní nezralosti. Ta mu neumožňuje být plně samostatným a nezávislým subjektem, který by byl schopen řešit např. svou neuspokojivou finanční, resp. sociální situaci. Právní úprava postavení dítěte v jednotlivých systémech sociálního zabezpečení není jednotná, nýbrž je obsažena v mnoha právních normách mnohdy i různé právní síly. Cílem bakalářské práce bylo, na základě analýzy, komparace a syntézy platné právní úpravy, zmapovat právní postavení dítěte v jednotlivých systémech sociálního zabezpečení, vytvořit ucelený přehled práv, případně též povinností dítěte v sociálním zabezpečení, a na základě zjištěných údajů poukázat na klady a zápory platné právní úpravy. K dosažení stanovených cílů byla použita kvalitativní metoda analýzy dokumentů, technika obsahové analýzy právních předpisů. Realizací stanovených cílů byl vytvořen přehled práv dítěte v sociálním zabezpečení v České republice. To může přispět k větší přehlednosti a návazně i k posílení právní jistoty dětí jakožto skupiny populace, která, z důvodu své zranitelnosti, má požívat zvýšené ochrany. Pokud jde o povinnosti dítěte v sociálním zabezpečení, žádné zvláštní, rozdílné od povinností stanovených pro dospělé osoby, nebyly zjištěny. Dále bylo shledáno, že právní úprava postavení dítěte v sociálním zabezpečení je neúplná, nejednotná (i terminologicky) a málo přehledná. Náprava cestou novelizace platné právní úpravy, resp. přijetím zcela nové úpravy je žádoucí, byť jde o záležitost dlouhodobou. Výsledná zjištění mohou posloužit jako prvotní souhrnný zdroj informací jak pro klienty, tak i pro všechny osoby, které se zabývají aplikací práv (nároků) dětí v sociálním zabezpečení z titulu svých profesí.
|
host ::
RSS.