|
|
Přednemocniční neodkladná péče podchlazeným osobám
HONZEJKOVÁ, Barbora
Podchlazení je stavem, kdy teplota tělesného jádra klesne pod 35 °C. Toto specifické trauma vyvolané nepříznivými okolními vlivy může vyústit ve vážné ohrožení života pacienta. Je třeba toto podchlazení rozpoznat a poskytnout pacientovi adekvátní péči. Cílem práce je zmapovat znalosti zdravotnických záchranářů Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje v oblasti podchlazení. Hypotéza byla stanovena jedna, H 1: Zdravotničtí záchranáři vědí, jak komplexně posoudit problematiku podchlazení. Pro praktickou část byl využit kvantitativní výzkum. Sběr dat probíhal pomocí dotazníků rozdaných na oblastních střediscích Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Výsledky byly vyhodnoceny a zpracovány do výsečových a sloupcových grafů. Respondenti byli přibližně stejně zastoupeni dle pohlaví, s různou délkou praxe. U otázek zaměřených na problematiku podchlazení bylo dosaženo stanovené hranice 75 % správných odpovědí pouze u čtyř z dvaceti znalostních otázek. Výsledky výzkumu ukazují, že zdravotničtí záchranáři nemají dostatečné znalosti o podchlazení. To může být zapříčiněno nedostatečným zpracováním v české literatuře. Problematika podchlazení by se měla více zařadit do výuky budoucích zdravotnických záchranářů. U již pracujících by mohlo proběhnout školení či seminář přibližující toto téma. Zdravotničtí záchranáři Jihočeského kraje nemají dostatečné znalosti v oblasti podchlazení. Hypotéza H 1 se nepotvrdila.
|
|
|
Kompetence zdravotnického záchranáře v České republice
ČERNÝ, Jaroslav
Kompetence zdravotnického záchranáře v České republice. Takto zní téma této bakalářské práce. Cílem práce bylo zmapovat znalost kompetencí a zjistit spokojenost s rozsahem kompetenční činnosti u zdravotnických záchranářů. Teoretická část systematicky objasňuje problematiku. Popisuji integrovaný záchranný systém a jeho členění z důvodu primárního zastoupení z kterého vychází samotná zdravotnická záchranná služba. U té se zaměřuji na legislativní vývoj, vymezení a financování. Dále rozvádím typy výjezdových skupin. Samotný zdravotnický záchranář je v této práci popisován s důrazem na právní normy. Získávání odborné způsobilosti, uplatnění či specializační vzdělávání je v bakalářské práci také zahrnuto. Samotné kompetence zdravotnického záchranáře jsou rozděleny do několika skupin v rozsáhlém popisu. V praktické části jsem použil kvantitativní metodu výzkumu. Metodou sběru dat je anonymní dotazník. Výzkumný soubor tvořili zdravotničtí záchranáři pracující na Zdravotnické záchranné službě Jihočeského kraje. Dotazníky byly rozdány do 7 různých výjezdových středisek. Po zodpovězení otázek se obě hypotézy potvrdily. Výsledky ukazují, že zdravotničtí záchranáři jsou znalí svých profesních kompetencí a že jsou spokojeni s rozsahem kompetenční činnosti pro výkon svého povolání. Z práce vyplívá, že kompetence zdravotnického záchranáře nejsou dostatečně dobře popisovány v právních normách. Tato nedostatečnost staví zdravotnické záchranáře do zbytečně složité situace. V práci řeším problematiku negativního reversu a navrhuji dokument pro zdravotnického záchranáře z důvodu lepšího právního postavení.
|
|
|
Přístup zdravotnické záchranné služby k ošetření klientů z rozdílných kultur
TREŠLOVÁ, Zuzana
V současné době žije v České republice velmi pestrá etnická populace a ve všech zdravotnických zařízení, od praktických lékařů po nemocniční zařízení se setkáváme s cizinci. Tato bakalářská práce stručně shrnuje teorii multikulturního ošetřovatelství a specifika ošetřování vybraných skupin cizinců. Cílem práce bylo zmapovat četnost výjezdů Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje k pacientům/klientům z rozdílných kultur a zároveň zjistit, jak zdravotničtí záchranáři ze Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje k těmto pacientům/klientům přistupují. Obsahem teoretické části je charakteristika záchranné služby, popsán je také obor zdravotnický záchranář, jeho kompetence i pracovní náplň. V další části se práce věnuje multikulturní péči. Nejprve je stručně popsána multikulturní péče a vysvětleny pojmy s tímto tématem související. Dále je probírána multikulturní komunikace a její formy, poté jsou rozebírána specifika péče o pacienty cizince, zde konkrétně o romské, vietnamské a ukrajinské obyvatelstvo. Na konec je krátce zmíněn systém zdravotní péče o cizince a zdravotní stav migrantů v České republice. Druhá část, praktická, je věnována výzkumu, který probíhal metodou kvantitativní, a to formou dotazníků. Z výsledků vyplývá, že se zdravotničtí záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje orientují v zásadních rozdílech v odlišnosti kultur, první hypotéza se tedy potvrdila. Zdravotničtí záchranáři se dle výzkumu dostatečně dorozumí anglickým nebo německým jazykem, ale současně uvádějí, že častým problémem při ošetřování klienta/cizince je jazyková bariéra. Toto tvrzení však nikdy nepřesáhlo více jak polovinu výsledků, proto tuto hypotézu nemohu potvrdit, ale ani vyvrátit. Záchranáři pracující na zdravotnické záchranné službě nepotřebují znát multikulturní ošetřovatelství do hloubky. Důležité je ovládat alespoň jeden světový jazyk a pokud je to možné, mít auto vybaveno komunikačními kartami.
|
|
| |
|
|
Úrazy cyklistů z pohledu přednemocniční neodkladné péče
KRBOVÁ, Petra
Popularita všední, rekreační i závodní cyklistiky se zvyšuje. S přibývajícími možnostmi výběru kola pro různé druhy cyklistiky se rozšiřuje i spektrum poranění a úrazů s tím spojené. Zdravotničtí záchranáři poskytují cyklistům opakovaně, především v letních měsících přednemocniční neodkladnou péči. Široká škála poranění vyžaduje různou intenzitu ošetření a péče. Teoretická část práce je zaměřena na stručnou charakteristiku a popis vybraných poranění, která jsou součástí výzkumu. Výzkum byl prováděn kvantitativní formou prostřednictvím dotazníku. Ten byl rozdán zdravotnickým záchranářům v Jihočeském kraji a kraji Vysočina. Cílem bylo zhodnotit a zmapovat přístup zdravotnických záchranářů k poraněnému cyklistovi. Správnost zajištění vybraných poranění z pohledu přednemocniční neodkladné péče, které se objevují v teoretické části. Zhodnocení, zda je nutné více se věnovat této problematice, nebo ponechat stávající poskytovanou péči a pouze aktualizovat nové poznatky. Výsledkem výzkumu je potvrzení všech hypotéz. Otázky ověřující znalosti definic polytraumatu a úrazu, byly ve většině zodpovězeny správně. Výzkumné otázky zaměřené na ošetření a následný transport byly také ve většině zodpovězeny správně. Přestože výsledky výzkumu dopadly dobře a hypotézy byly potvrzeny, je nutné mít na zřeteli, že úrazy cyklistů jsou součástí přednemocniční neodkladné péče. Zdravotničtí záchranáři by měli znát aktuální postupy a dále se sebevzdělávat.
|
|
|
Poměr zdravotnických záchranářů a všeobecných sester v přednemocniční neodkladné péči a nemocniční neodkladné péči
GRÜNN, Jan
Téma naší bakalářské práce je Poměr mezi zdravotnickými záchranáři a všeobecnými sestrami v přednemocniční neodkladné péči a nemocniční neodkladné péči. Cílem práce bylo zjistit, jak vnímají všeobecné sestry a zdravotničtí záchranáři postup získávání dalšího studia pro práci v přednemocniční neodkladné péči a nemocniční neodkladné péči. V teoretické části se věnuji současnému stavu zdravotnické záchranné služby, její organizací, financování a členění. Dále se věnuji charakteristice profesí zdravotnický záchranář a všeobecná sestra, zejména se zabývám jejich vzděláním, získáváním vzdělání, kompetencemi a právními vztahy. V praktické části jsem použil metodu kvantitativního výzkumu. Jako metoda sběru dat byl použit anonymní dotazník. Výzkumný soubor tvořili zdravotničtí záchranáři a všeobecné sestry pracující na výjezdových střediscích Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje nebo na anesteziologicko-resuscitačních odděleních nemocnic Jihočeského kraje. V bakalářské práci jsme stanovili dvě hypotézy. První hypotéza zní: ?Pro práci na anesteziologicko-resuscitačním oddělení potřebuje vysokoškolsky vzdělaný zdravotnický záchranář více praxe než všeobecná sestra se vzděláním ARIP.? Druhá hypotéza zní: ?Studium všeobecné sestry je pro práci v přednemocniční neodkladné péči vhodnější, než studium zdravotnického záchranáře.? Na počátku této práce byli kompetence zdravotnických záchranářů a všeobecných sester zcela odlišné, jelikož v průběhu mé práce došlo ke změnám v zákonech a k novelizaci zákona, kde jsou tyto kompetence upraveny. Došlo i ke změnám v možnostech jejich dalšího vzdělávání.
|
|
|
Spolupráce složek integrovaného záchranného systému při katastrofách a hromadných neštěstích
VYHNÁLEK, Jakub
Téma bakalářské práce je Spolupráce složek integrovaného záchranného systému při katastrofách a hromadných neštěstích. Práce má za cíl zmapování znalosti typové činnosti složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu u mimořádné události s velkým počtem raněných a obětí s důrazem na práce Zdravotnické záchranné služby. Dílčím cílem je zjistit znalost komunikace v digitálním systému Tetrapol. Práce se dělí na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se práce věnuje Integrovanému záchrannému systému, jeho složkám a úkolům. Definuje pojmy používané ve spojení s hromadným neštěstím a dále zmiňuje dokumenty potřebné pro likvidaci mimořádné události. Popisuje také komunikaci v digitálním systému Tetrapol. V praktické části je zvolena metoda kvantitativního výzkumu formou anonymního dotazníku. Respondenty jsou pracovníci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Na základě stanovených cílů jsou vytvořeny dvě hypotézy. První hypotéza zní: ?Členové Zdravotnické záchranné služby umí komunikovat v digitálním systému Tetrapol?. Druhá hypotéza zní: ?Znalost typové činnosti složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu u mimořádné události s velkým počtem raněných a obětí pro zdravotnickou záchrannou službu je lepší u služebně mladších pracovníků (do 5 let praxe) než u služebně starších pracovníků?. Výzkumné šetření obě hypotézy vyvrátilo a ukázalo nedostatky v teoretické připravenosti na likvidaci mimořádné události u zkoumaného vzorku. V rámci zlepšení povědomí o likvidaci mimořádné události by bylo vhodné věnovat více času dané problematice již během studia záchranářů, ale i následně v zaměstnání například formou interních seminářů.
|
|
|
Využití imobilizačních pomůcek v přednemocniční neodkladné péči
KOSTKOVÁ, Lucie
Téma práce {\clqq}Využití imobilizačních pomůcek v přednemocniční neodkladné péči``, bylo zvoleno z důvodu mého vlastního zájmu o tuto problematiku. Imobilizační pomůcky jsou velmi důležité při práci zdravotnického záchranáře. Cílem práce bylo zmapovat používání imobilizačních pomůcek při zásahu zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Cíl byl splněn. Pro výzkum byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza 1, že nejpoužívanější pomůckou jsou nosítka, se potvrdila. Výsledky zobrazuje Graf 16 a graf 14. Jako nejpoužívanější pomůcku označilo 62% respondentů nosítka, která používají za měsíc 21x a výše. Nosítka se nejčastěji používají při indikacích polytrauma (68), perforující poranění břicha (63), trauma hrudníku (65), poranění páteře (54). A konečně u Grafu 20 kde by nosítka zdravotničtí záchranáři použili ke transportu z těžko dostupného terénu (40). Hypotéza 2, že zdravotničtí záchranáři nejméně používají při zásahu scoop-rám, se také potvrdila, jak ukazují výsledky Grafu 8, kde četnost použití scoop-rámu byla nejvíce označena odpověď 0-3x do měsíce 87 (91%). Výsledky výzkumu poukazují na četnost používaní imobilizačních pomůcek v Jihočeském kraji, zkušenosti zdravotnických záchranářů s různými pomůckami k účelu imobilizace a jejich teoretické znalosti potřebné ke správnému použití dané pomůcky. Nelze opomenout praktické zkušenosti, které jsou velmi cenné a ukázaly, že záchranáři s víceletou praxí mají více zkušeností s imobilizačními pomůckami než záchranáři s krátkodobou praxí. Chtěla bych upozornit právě na vzdělávání záchranářů během výkonu svého povolání. Během výzkumu jsem narazila na celkem zajímavý výsledek. V Grafu 1 výsledky ukazují období kdy se záchranáři seznámili s imobilizačními pomůckami. Během studia 39 (41%) a během školení na ZZS 8 (8%). Myslím si, že řešením by bylo zavést na ZZS pravidelné školení týkající se imobilizačních pomůcek a jejich nastavení a využití. Výsledky mé práce by mohly být využity v oblasti vybavování sanitních vozů imobilizačními pomůckami a hlavně rozšiřování povinné výbavy. Dále mohou být využity ke vzdělávání studentů vysokých škol zdravotnických oborů.
|
|
|
ZZS LK a její propojení s leteckou zdravotnickou záchrannou službou
Michalíková, Hana ; Mervart, Michal (vedoucí práce) ; Jirsák, Petr (oponent)
Práce se snaží prozkoumat všechny stránky liberecké zdravotnické záchranné služby. Nejprve poukazuji na povinnosti, jež vyplývají ze zákona nejen pro libereckou ZZS, ale i pro všechny ostatní. Tuto část s legislativními požadavky mohu rozdělit dle toho, čeho se týkají. Hlavními tématy jsou charakteristika neodkladné první pomoci, typy zasahujících vozů, informace o hromadných neštěstích, telematika či integrovaný záchranný systém. Další části práce jsou zaměřeny již speciálně na Liberecký kraj a to především na pozemní zdravotnickou záchrannou službu a na leteckou zdravotnickou záchrannou službu společně se Skupinou speciálních činností. Jak v části pozemní, tak v letecké, jsou provedeny analýzy zásahů či jiných dat, které mapují chod ZZS (či alespoň jednotlivých středisek).
|
|
|
Logistické zajištění zdravotnického zásahu v místě hromadného neštěstí
KŘIVÁNKOVÁ, Petra
Tato diplomová práce je koncipována jako celkový průřez problematikou logistického zajištění zdravotnického zásahu v místě hromadného neštěstí. Po stručném přiblížení historie přednemocniční neodkladné péče se práce zabývá legislativní úpravou tohoto tématu včetně zpracování havarijních a traumatologických plánů, financováním krizové připravenosti, odbornou přípravou a cvičením a samotným postupem záchranných a likvidačních prací složek integrovaného záchranného systému v místě hromadného neštěstí. Logistické zajištění zdravotnického zásahu v místě hromadného neštěstí je jedním z prvořadých a nezbytných úkonů krizového managementu zdravotnické záchranné služby v rámci řešení následků mimořádných událostí a krizových situací. Zpravidla je zajišťováno přímým a kontinuálním prováděním záchranných prací v místě výskytu hromadného postižení osob prostřednictvím výjezdových skupin {--} řízených zdravotnickým operačním střediskem zdravotnické záchranné služby, jejich podporou zdravotnickým a ostatním materiálem, tzv. startovacími dávkami, popřípadě dalším materiálně technickým vybavením v podobě modulů (hromadného neštěstí, podpory traumatologického plánu, krizového plánu). Další nezbytností je spojení s místně příslušným správním úřadem a jeho orgánem krizového řízení (krizový štáb) a operačním a informačním střediskem místně příslušného integrovaného záchranného systému. Záchranné a likvidační práce končí z hlediska zdravotnické záchranné služby zpravidla předáním raněných do cílových zdravotnických zařízení. V práci je přiblížena i psychologická pomoc při mimořádných událostech. Tato práce současně obsahuje i výběr a rozbor několika aktuálních problémů vztahujících se k zpracovanému tématu (např. zpracování traumatologických plánů, financování krizové připravenosti, visačky hromadného neštěstí).
|
host ::
RSS.