|
| |
|
|
Suplementace kachny divoké a jejich vliv na volně žijící populace
Pechmanová, Hana ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Kreisinger, Jakub (oponent)
Kachna divoká (Anas platyrhynchos) je velmi oblíbeným druhem pernaté zvěře. V mnoha státech, především v Evropě a Severní Americe, se stal krotký odchov kachen divokých a jejich vypouštění běžnou praxí mysliveckého managementu. Cílem těchto suplementací je navýšení možností lovu tohoto druhu. Každoročně jsou tak vypuštěny přes tři miliony jedinců. Cílem této práce je zhodnocení a přehled možných vlivů vypouštěných jedinců kachny divoké na volně žijící populace tohoto druhu. Suplementace kachny divoké představují hrozbu pro genetickou identitu a variabilitu volně žijících populací a potenciálně tak mohou vést ke změnám morfologie i behaviorálních projevů. Chovy mohou být možným zdrojem mnohých patogenů, suplementace tak mohou vést k přenosu těchto patogenů mezi volně žijící populace. Výše zmíněné faktory tak mohou potenciálně ovlivňovat fitness a populační dynamiku volně žijících populací kachen divokých. Krátce je zmíněn i vliv na ostatní druhy a okolní prostředí. Této problematice nebyla doposud věnována dostatečná pozornost. Ke zhodnocení, do jaké míry k těmto procesům doopravdy dochází, jsou tedy zapotřebí další studie a důkladný monitoring.
|
|
|
Význam chovu Indického běžce
Kalivodová, Monika
Hlavním významem této bakalářské práce bylo zjistit význam chovu Indického běžce. V práci se zabývám jak chovem a využitím Indického běžce, tak jeho historií a rozšířením. Dále jsem se zaměřila na předka kachny domácí, kachnu divokou. Zabývala jsme se její historií, rozšířením a způsobem života. Také jsem zde popsala, jaká plemena z kachny divoké vznikly a jsou uznané v České republice.
|
|
|
Prostorová variabilita populační struktury zimujících kachen
Prokešová, Erika ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
4 Abstrakt Tato práce se zabývá prostorovou variabilitou populační struktury u našich čtyř nejhojněji a nejpočetněji zimujících druhů kachen. Jedná se o kachnu divokou (Anas platyrhynchos), poláka chocholačku (Aythya fuligula), morčáka velkého (Mergus merganser) a hohola severního (Bucephala clangula). Data byla shromažďována v rámci lednového Mezinárodního sčítání vodních ptáků v České republice, a to v letech 2004- 2013. Byl analyzován vliv 5 faktorů prostředí, a to typ vody, nadmořská výška lokality, velikost hejna, urbanizace lokality a průměrná teplota vzduchu. Typ vody a počet ptáků na lokalitě neměl statisticky signifikantně průkazný vliv na populační strukturu u žádného z těchto druhů ptáků. Další faktor, nadmořská výška lokalit, se ukázal být průkazným pouze u kachny divoké, kdy se vzrůstající nadmořskou výškou klesal počet samců v populaci. Dále byla nalezena statisticky průkazná korelace u faktoru urbanizace, a to opět u kachny divoké, u které rostlo zastoupení samců s vyšší urbanizací. Poslední zkoumaný faktor, teplota lokality, na které ptáci zimují, se ukázal být signifikantní u tří analyzovaných druhů. Kromě morčáka velkého rostl poměr samců se vzrůstající teplotou u všech tří analyzovaných druhů. Klíčová slova: populační struktura, zimující kachny, mezinárodní sčítání vodního ptactva, kachna...
|
|
|
Suplementace kachny divoké a jejich vliv na volně žijící populace
Pechmanová, Hana ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Kreisinger, Jakub (oponent)
Kachna divoká (Anas platyrhynchos) je velmi oblíbeným druhem pernaté zvěře. V mnoha státech, především v Evropě a Severní Americe, se stal krotký odchov kachen divokých a jejich vypouštění běžnou praxí mysliveckého managementu. Cílem těchto suplementací je navýšení možností lovu tohoto druhu. Každoročně jsou tak vypuštěny přes tři miliony jedinců. Cílem této práce je zhodnocení a přehled možných vlivů vypouštěných jedinců kachny divoké na volně žijící populace tohoto druhu. Suplementace kachny divoké představují hrozbu pro genetickou identitu a variabilitu volně žijících populací a potenciálně tak mohou vést ke změnám morfologie i behaviorálních projevů. Chovy mohou být možným zdrojem mnohých patogenů, suplementace tak mohou vést k přenosu těchto patogenů mezi volně žijící populace. Výše zmíněné faktory tak mohou potenciálně ovlivňovat fitness a populační dynamiku volně žijících populací kachen divokých. Krátce je zmíněn i vliv na ostatní druhy a okolní prostředí. Této problematice nebyla doposud věnována dostatečná pozornost. Ke zhodnocení, do jaké míry k těmto procesům doopravdy dochází, jsou tedy zapotřebí další studie a důkladný monitoring.
|
|
|
Péče o přírodní populaci kachny divoké (Anas platyrhynchos) v honitbě Uhlířská Lhota (střední Čechy)
Malíková, Lenka ; Červený, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nováková, Petra (oponent)
Kachna divoká je u nás nejrozšířenější kachnou, která se vyskytuje skoro na každé vodní ploše. Její lov v České republice, ale i ve světě, je neodmyslitelnou součástí mysliveckého managementu. Jelikož početní stavy kachny divoké klesají, je potřeba myslivecký management hlavně zaměřit na péči o divokou populaci kachen divokých.
Cílem této práce je zhodnotit a popsat péči o kachny divoké v honitbě Uhlířská Lhota. Jelikož i v této honitbě se snaží členové mysliveckého spolku péči o kachny divoké navýšit stav této populace. V této práci je popsán myslivecký management v honitbě Uhlířská Lhota za roky 2014 a 2015, kdy bylo zjištěno, že zvýšením hnízdních příležitostí a pravidelným přikrmováním by se stav populace kachny divoké s největší pravděpodobností zvýšil, ale predace a potravní konkurence na takto malé vodní nádrži je hodně vysoká. Jelikož z výsledků odlovu za rok 2014 plyne, že došlo k navýšení počtu kachen divokých, ale v roce 2015 zase k poklesu.
|
|
|
Analýza vybraných aspektů hnízdní biologie potápky roháče (Podiceps cristatus)
MARKOVÁ, Kateřina
Cílem této práce bylo provádět monitoring sezónního vývoje početnosti a distribuce hnízd potápky roháče (Podiceps cristatus) na Nadějské rybniční soustavě. Dále sledovat některé faktory, které by mohly ovlivnit úspěšnost hnízdění u uvedeného druhu. Pozornost byla soustředěna především na přítomnost uměle vysazených kachen divokých (Anas platyrhynchos), které mohly být významným faktorem, jež může negativně ovlivňovat úspěšnost hnízdění. Součástí studie bylo také detailní sledování průběhu hnízdění u vybraných hnízdních párů pomocí fotopasti. Do sledování průběhu hnízdění bylo zahrnuto i měření teploty v hnízdě pomocí teplotního dataloggeru. Jak již bylo zmíněno, studie byla prováděna na Nadějské rybniční soustavě, která je tvořena 15 rybníky a nachází se v blízkosti obce Frahelž. Výzkum probíhal od 14. 4. 2015 do 28. 10. 2015. V roce 2015 bylo na Nadějské rybniční soustavě nalezeno a změřeno 37 hnízd. Na rybníku Skutku se nacházel nejvyšší počet hnízd (34), na rybníku Láska byla nalezena 2 hnízda a na rybníku Rod 1 hnízdo. Většina hnízd byla situována na volnou vodní hladinu (30 hnízd) a zbylých 7 hnízd bylo umístěno do hustšího porostu. Celkem byly získány parametry 111 vajec, z nichž 100 vajec bylo nalezeno ve hnízdech na rybníku Skutek, 8 vajec na rybníku Láska a 3 vejce v jediném hnízdě na rybníku Rod. Během sledování hnízda fotopastí bylo zaznamenáno jeho zničení skupinou kachen divokých a tím pádem také prokázán negativní vliv uměle vysazených kachen divokých. V průběhu hnízdění byla maximální naměřená teplota v hnízdě 33,8 °C.
|
|
|
Vliv geomagnetismu na chování divokých kachen
CHODIL, Josef
Tato práce se věnuje vlivu magnetického pole Země na orientaci divokých kachen při dosedání na vodní hladině. Různé živočišné druhy vnímají magnetické pole a mohou ho záměrně využívat pro svou orientaci (stěhovaví ptáci, netopýři, podzemní hlodavci, želvy a čolci) Druhou variantou vnímání magnetického pole Země jsou spontánní reakce (směrování při pastvě a odpočinku skotu, jelení a srnčí zvěře, orientace těl kaprů v kádích ). Dosedání divokých kachen na vodní hladině je spontánní reakce vnímání magnetického pole. Materiály pro tuto práci byly získány přímým pozorováním v přírodě. Pozorování byla prováděna během různých denních dob a za různého počasí na rybnících. Zaznamenány byly následující údaje: přílet, příprava na přistání, samotné přistání, síla a směr větru, stav počasí, rušivé vlivy, postavení slunce a vzdálenost od břehu při dosednutí. Analýza získaných dat ukázala, že divoké kachny při přistávání preferují jihovýchodní směr.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.