|
|
Vliv teploty prostředí na biologii flebotomů a přenos leishmanií
Charvátová, Lada ; Sádlová, Jovana (vedoucí práce) ; Dvořák, Vít (oponent)
a klíčová slova Současné zvyšování teploty atmosféry působí celou řadu globálních změn a ovlivňuje mnoho druhů organismů a jejich vzájemné interakce. Flebotomové jsou drobní zástupci dvoukřídlého hmyzu z čeledi Psychodidae, podčeledi Phlebotominae, kteří přenášejí leishmanie, parazitické bičíkovce (Kinetoplastida: Trypanosomatidae) působící významné lidské onemocnění leishmaniózu. Na základě literární rešerše lze konstatovat, že teplota prostředí zásadním způsobem ovlivňuje biologii flebotomů. Vysoké teploty zrychlují jejich metabolismus a zkracují délku vývoje nedospělých stádií, ovlivňují velikost a hmotnost těla (s rychlým růstem při vyšších teplotách jsou flebotomové menší), dále zkracují délku trávení krve, defekaci samiček i kladení vajíček. Nízké teploty naopak způsobují prodloužení délky vývoje, menší emergenci dospělců, zpomalené trávení a snížení počtu nakladených vajíček. Vysoké i nízké teploty mohou u larev a kukel vyvolat diapauzu. Optimální teplota, při které jsou všechny fyziologické funkce flebotomů vyvážené, je obecně 24-28 řC. Teplota taktéž ovlivňuje hostitelskou kompetenci flebotomů, leishmanie mají zřejmě toleranci vysokých teplot nižší než flebotomové a některé druhy leishmanií mohou mít za vyšších teplot kvůli urychlené defekaci samiček problém infekci úspěšně dokončit, a...
|
|
|
Low-temperature injury in insect tissues and mechanisms of its repair
ŠTĚTINA, Tomáš
Zatímco problematika fyziologických změn, která doprovází chladovou aklimaci hmyzu, byla relativně dobře prozkoumána v periodě před vystavením následnému chladovému stresu, procesům zotavení po vystavení chladovému stresu bylo věnováno mnohem méně pozornosti. K zachycení procesů probíhajících po vystavení chladovému stresu jsem použil širokého spektra technik fyziologických, molekulárně biologických a mikroskopických v larvách dvou druhů drosophilid - mrazově odolné Chymomyza costata a k mrazu náchylné Drosophila melanogaster. Několik útržků důkazů směřuje k narušené funkci mitochondrie v letálně mražených larvách. Mrazuvzdorný fenotyp C. costata si zachovává celistvost mitochondrie i po hlubokém zamražení.
|
|
|
Tvorba odolných životních stádií a mechanismy pasivní disperze sladkovodních klanonožců
Šliková, Adéla ; Juračka, Petr Jan (vedoucí práce) ; Fott, Jan (oponent)
Klanonožci jsou významnou součástí společenstev ekosystémů sladkých i slaných vod. Sladkovodní zástupci se vyskytují na všech kontinentech a nalézt je můžeme téměř v každém vodním habitatu. Jsou to živočichové, kteří se nedokáží aktivně pohybovat mezi jednotlivými habitaty a do jiných vodních zdrojů se proto mohou dostat pouze pomocí cizích vektorů pasivního šíření. Jelikož klanonožci během svého života tvoří diapauzující stádia, jsou tímto způsobem schopni překonávat zhoršené životní podmínky, které nastanou v již obývaném habitatu. Během vývoje od vajíčka po dospělce projde klanonožec ještě stádiem naupliové larvy a kopepoditovým stádiem, přičemž si každá skupina klanonožců osvojila schopnost diapauzy v jiném stádiu vývoje, tudíž můžeme nalézt diapauzující vajíčka, ale i diapauzujícího dospělce. Tato diapauzující stádia pomáhají klanonožcům v přežití i při následném pasivním transportu mezi různými vodními zdroji. Může se jednat o přenos větrem, záplavami, na srsti či trávicím traktem živočichů, ale také s lidskou rekreační a průmyslovou činností. Tato práce shrnuje základní poznatky o mechanismech tvorby diapauzujícíh stádií u klanonožců a o jejich pasivní disperzi. Klíčová slova: pasivní disperze, sladkovodní klanonožci, diapauza
|
|
|
Tvorba odolných životních stádií a mechanismy pasivní disperze sladkovodních klanonožců
Šliková, Adéla ; Juračka, Petr Jan (vedoucí práce) ; Fott, Jan (oponent)
Klanonožci jsou významnou součástí společenstev ekosystémů sladkých i slaných vod. Sladkovodní zástupci se vyskytují na všech kontinentech a nalézt je můžeme téměř v každém vodním habitatu. Jsou to živočichové, kteří se nedokáží aktivně pohybovat mezi jednotlivými habitaty a do jiných vodních zdrojů se proto mohou dostat pouze pomocí cizích vektorů pasivního šíření. Jelikož klanonožci během svého života tvoří diapauzující stádia, jsou tímto způsobem schopni překonávat zhoršené životní podmínky, které nastanou v již obývaném habitatu. Během vývoje od vajíčka po dospělce projde klanonožec ještě stádiem naupliové larvy a kopepoditovým stádiem, přičemž si každá skupina klanonožců osvojila schopnost diapauzy v jiném stádiu vývoje, tudíž můžeme nalézt diapauzující vajíčka, ale i diapauzujícího dospělce. Tato diapauzující stádia pomáhají klanonožcům v přežití i při následném pasivním transportu mezi různými vodními zdroji. Může se jednat o přenos větrem, záplavami, na srsti či trávicím traktem živočichů, ale také s lidskou rekreační a průmyslovou činností. Tato práce shrnuje základní poznatky o mechanismech tvorby diapauzujícíh stádií u klanonožců a o jejich pasivní disperzi. Klíčová slova: pasivní disperze, sladkovodní klanonožci, diapauza
|
|
| |
|
|
Experimentální ovlivnění líhnutí diapauzujících stádií perloočky Daphnia obtusa
Sailerová, Martina ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Vaníčková, Ivana (oponent)
Diapauza je často adaptací, jak přežít období nepříznivých podmínek. Ovšem některá diapauzující stádia neukončují dormanci hned, jakmile nastanou vhodné podmínky. Tato prodloužená diapauza může být způsobena prostředím, pokud se diapauzující stádia nedostanou k podnětům, které by ukončily dormantní stav. Jiným důvodem může být také bet-hedging strategie, kdy se vylíhne pouze část dormantních stádií a zbytek zůstává na další vhodné období. Ve své práci jsem zjišťovala, zda se tato strategie projevuje při líhnutí dormantních vajíček u druhu Daphnia obtusa - perloočky obývající malé dočasné vody střední Evropy. Studovala jsem vliv intenzity osvětlení na úspěšnost líhnutí a efekt izolace efipií (obsahující dvě vajíčka) ze sedimentu. Množství vajíček ukončujících diapauzu a množství embryí, která úspěšně dokončila líhnutí, a načasování těchto dějů, bylo zjišťováno za inkubační teploty 15 ˚C, čtyř intenzit osvětlení (100% = 35µmol.m2 .s-1 , 75%, 50%, 25%; fotoperioda 12h světla: 12h tmy) a úplné tmy po dobu 21 dní. Mé výsledky podporují předpoklad, že se u této perloočky nevyskytuje geneticky daná strategie bet-hedging. Pozorovala jsem velký podíl vajíček, která ukončila diapauzu při všech testovaných podmínkách. Nicméně jsem zjistila pozitivní závislost množství úspěšně vylíhnutých jedinců na intenzitě...
|
|
|
Regulace diapauzy u bázlivce kukuřičného (\kur{Diabrotica virgifera virgifera} LeConte)
HOUFKOVÁ, Kateřina
Cílem práce bylo optimalizovat metody laboratorního chovu a doplnit znalosti o bázlivci kukuřičném. Experimenty prokázaly, že diapauza bázlivce kukuřičného je obligatorní a může být ukončena vystavením vajíček dlouhému dni (20:4; foto:skotofáze) a konstantní teplotě 25 °C. Přibližně 10% vajíček dokončilo vývoj v dospělce během 4 měsíců. Kromě řady dalších podmínek, které jsou zmíněny, se zdá být teplota klíčovým faktorem ovlivňující životnost tohoto škůdce. Vyšší teplota 25 °C prodloužila délku života o vice než 20 dní během experimentu v roce 2015, ve srovnání s teplotou 22 °C během experimentu v roce 2014.
|
|
|
Novel roles for the corpus allatum hormone in the cost of sexual interactions in the linden bug Pyrrhocoris apterus
PROVAZNÍK, Jan
The decrease of lifespan by mating is a common, yet poorly understood occurrence. Juvenile hormone (JH) is widely believed to mediate shortened lifespan in insect, caused by mating. In this study we tested the role of JH in the linden bug (Pyrrhocoris apterus) by removal of the corpus allatum gland and thus the JH source. We then proceeded to study the lifespan of mated animals vs. virgin animals. Virgin animals without JH live longer as was expected. The effect on mated animals is however different between males and females. Surprisingly in females, JH seems to lower the cost of mating. In males, on the other hand, the cost of mating seems to be independent on JH levels. Another surprising conclusion is that the level of JH in females affects the lifespan of males that mate with such females.
|
|
|
Vybrané ekofyziologické charakteristiky nových invazivních škůdců v zemědělství.
HOUFKOVÁ, Kateřina
Cílem této práce bylo shrnout dostupné informace týkající se biologie a ekofyziologie o čtyřech invazivních druzích, které jsou považovány za významné škůdce v zemědělství. Byly vybrány následující druhy: Tuta absoluta, Epitrix spp., Ostrinia nubilalis a Diabrotica virgifera virgifera. Experimentální část práce probíhala na jednom z vybraných druhů - Diabrotica virgifera virgifera. Byl testován vliv teploty a fotoperiody na ukončení diapauzy vajíček v laboratoři. Také bylo porovnáváno přežívání dospělců na třech různých potravách.
|
|
|
Vztah mezi lokomoční aktivitou, oxidačním stresem a stárnutím ploštice \kur{Pyrrhocoris apterus}
BUŘIČOVÁ, Marcela
Byla testována hypotéza, že experimentální manipulace prodlužující život souvisejí se sníženou pohybovou aktivitou a molekulárním poškozením způsobeným oxidačním stresem.Využili jsme tři různě dlouho žijící fenotypy samců i samic ploštice (reprodukčně aktivní, diapauzní a bez corpora allata - endokrinní žlázy produkující juvenilní hormon). Jako indikátor oxidačního poškození bylo využíváno množství karbonylovaných proteinů v hrudních svalech ploštice.
|
host ::
RSS.