|
|
Etické aspekty pobytu v domově pro seniory
IHNATKOVÁ, Martina
Práce se zabývá pobytem seniorů v domovech pro seniory a okolnostmi, které s pobytem souvisí. Teoretická část popisuje fenomén stáří, kdo je senior a co je to stárnutí a stáří, změny, které stáří doprovází a jaké jsou potřeby ve stáří. Dále práce charakterizuje domov pro seniory včetně legislativního ukotvení a financování samotného pobytu a standardů kvality péče. Kapitola uvádí také roli sociálního pracovníka v péči o seniory, jakou péči domov seniorům nabízí, a to i těch s demencí a co obnáší práce s rodinou seniorů včetně záležitostí souvisejících s umíráním a smrtí v domově pro seniory. Poslední kapitola v teoretické části se věnuje samotným etickým aspektům pobytu v domově pro seniory. Najdeme zde etické principy domova, etický kodex, kterým se sociální pracovníci řídí při vykonávání své práce a jak souvisí dobré jednání při kvalitní práci se seniory. Na závěr teoretické části v práci najdeme možné etické problémy a dilemata při práci se seniory a vliv spirituality na jejich jednání. Praktická část práce zahrnuje čtyři kazuistiky, které ukazují na konkrétních případech, jaké problémy či dilemata mohou nastat při pobytu v domově pro seniory.
|
|
|
Plán péče o sebe jako nástroj zvládání akutních krizových stavů v životech sociálních pracovníků.
Joachimsthalerová, Marta ; Kaňák, Jan (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Zkoumání péče o sebe se nyní stalo jakýmsi diskurzem, jež zaznamenal raketový vzestup díky pandemii Covidu-19. V České republice se péče o sebe se zatím nepromítla ani do Etického kodexu sociální práce v ČR, přestože se péče o sebe pomalu stává etickým imperativem, jenž by měl být vlastní všem sociálním pracovníkům ve výkonu své profese. Předkládaná práce otvírá problematiku nedostatečné přípravy sociálního pracovníka na péči o sebe. V teoretické části definuji klíčové pojmy plán péče o sebe, sociální pracovník a krizový stav. Věnuji se zde též zvládání krizových stavům, maladaptivnímu copingu a důsledkům poskytování sociálních služeb klientům. Následně se věnuji vlivu krizových stavů na psychické a fyzické zdraví sociálních pracovníků. Na závěr teoretické části uvádím návod na vytvoření plánu péče o sebe a popisuji zde zdroje a techniky, jež mohou být klíčem k vyšší odolnosti sociálního pracovníka. V závěru teoretické části popisuji dosavadní studie péče o sebe. Cílem předkládané diplomové práce je odpovědět na základní výzkumnou otázku, jež zní: Jaká je žitá zkušenost sociálních pracovníků s aplikací plánu péče o sebe v případech expozice životním událostem, jež mohou vyústit v akutní krizový stav. Pro zodpovězení výzkumné otázky jsem zvolila metodu interpretativní fenomenologickou analýzu, jež...
|
|
|
Specifika klientů na sociálních lůžkách ve zdravotnických zařízeních
BAŠTOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zaměřuje na specifika klientů na sociálních lůžkách ve zdravotnických zařízeních. Cílem práce je zjistit specifika klientů na sociálních lůžkách ve zdravotnických zařízeních. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část se věnuje vymezení zdravotní a sociální péče, charakteristice zdravotně sociálního pracovníka a jeho postavení v interprofesním týmu, a nakonec specifikuje sociální lůžka ve zdravotnických zařízeních. Praktická část se věnuje výzkumu specifik klientů na sociálních lůžkách ve zdravotnických zařízeních. Pro dosažení uceleného pohledu byly zvoleny dva výzkumné soubory, kdy se v prvním případě jednalo o klienty sociálních lůžek a ve druhém případě osociální pracovnice těchto oddělení. Design výzkumu byl koncipován pomocí kvalitativní výzkumné strategie, pro sběr dat byla zvolena technika polostrukturovaného rozhovoru. Analýza dat proběhla pomocí otevřeného kódování a následně byly vytvořené kategorizace. Výsledky byly zpracovány do schémat s podrobnějším popisem. Z výzkumu vyplynulo jako hlavní specifikum klientů sociálních lůžek, že se nejčastěji jedná o bývalé pacienty zdravotních lůžek, kteří mají vzhledem ke svému zdravotnímu stavu sníženou soběstačnost a jsou závislí na péči druhé osoby, kdy návrat do jejich přirozeného prostření je obtížný, často až nemožný. Přesto většina klientů si přeje odejít zpět do domácího prostředí, ale současně mají podané žádosti do sociálních pobytových služeb. Klienti v rámci sociálních lůžek využívají aktivizaci jako prostředek pro setkávání se s ostatními klienty a za účelem odpočinku. Převažují kladné vztahy klientů s rodinnými příslušníky.
|
|
|
Dezinformace, konspirační teorie, mediální manipulace a sociální práce v České republice
HOLÁTOVÁ, Marie
Práce se zabývá problematikou dezinformací, konspiračních teorií a mediální manipulace ve spojitosti se seniory, a to pohledem sociálních pracovníků, kteří s nimi pracují. Teoretická část obsahuje vymezení pojmů dezinformace, konspirační teorie, hoax, fake news, manipulace a propaganda. Dále se věnuje seniorům, médiím a mediální gramotnosti. Praktická část se zabývá zkoumáním odolnosti seniorů vůči mediální manipulaci a jak se mediální gramotnost či negramotnost u seniorů projevuje, a dále zda sociální pracovníci prošli školením mediální gramotnosti a jestli se sami cítí být mediálně gramotní.
|
|
|
Problematika kurátorství pro děti a mládež
KOLÍN, Daniel
Má bakalářská práce se zabývá tématem kurátorství pro děti a mládež. Cílem mé práce je zjistit, jaké jsou hlavní limity spolupráce mezi kurátorem pro děti a mládež a spolupracujícími organizacemi v okrese Český Krumlov. Kurátor pro děti a mládež je specializovaný odborník v oblasti sociálně-právní ochrany dětí, jehož úkolem je zabránit vzniku a šíření sociálně nežádoucích jevů mezi dětmi a mládeží. Jeho práce spočívá v poskytování sociálního poradenství a přijímání opatření ke zmírnění nebo odstranění problémů, jako je například nedostatečná školní docházka nebo užívání alkoholu a drog. Pro výzkumnou část mé práce byl použit kvalitativní typ výzkumu, který probíhal prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru, formou dotazování. V první části mého výzkumu byli jako komunikační partneři vybráni všichni kurátoři pro děti a mládež z řad OSPOD, kteří působí v okrese Český Krumlov. Druhá část se odvíjela od části první. V ní se vyskytují zaměstnanci ze spolupracujících organizací, které v první části kurátoři zmínili jako organizace, se kterými nejčastěji operují. Následně byla všechna data zpracována technikou otevřeného kódování. Z výsledků výzkumné části vyplynulo, že dané subjekty nevnímají v rámci své spolupráce nějaké zásadní limity a převážně považují spolupráci za kvalitní. Nicméně i přes to identifikovali některé limity, se kterými je třeba pracovat za účelem toho nejkvalitnějšího výsledku. Mezi tyto limity patří hlavně komunikace, nízký počet osobních setkání, nízké kapacity některých organizací, dojezdová vzdálenost, mobilita, různé názory, časová dostupnost a nebo také otevřenost ke spolupráci. Tato bakalářská práce může sloužit pro kurátory pro děti a mládež a spolupracující organizace jako zdroj učení pro zkvalitnění jejich spolupráce a zároveň také k odstranění nedostatků v této spolupráci.
|
|
|
Percepce studentek a studentů sociální práce úlohy sociálního pracovníka náhradní rodinné péče
KOPEČNÁ, Eliška
Náhradní rodinná péče se orientuje na děti, které nemohou vyrůstat u svých biologických rodičů a je potřeba takovému dítěti zajistit náhradní formu rodinného zázemí. K tomuto zajištění existují formy náhradní rodinné péče, kterými jsou: osvojení, pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu, poručenství s osobní péčí a svěření dítěte do péče jiné osoby. Systém náhradní rodinné péče prochází či se plánují změny, které mají proběhnout v rámci připravované novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí. V bakalářské práci se věnuji problematice náhradní rodinné péče, ve které jsem se zaměřila na to, jak studenti a studentky sociální práce na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích vnímají roli sociálního pracovníka v náhradní rodinné péči. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. V teoretické části definuji pojem náhradní rodinná péče, poté uvádím základní právní úpravu této problematiky, vyjmenovala a definovala jsem jednotlivé formy náhradní rodinné péče, a nakonec jsem definovala sociálního pracovníka a popsala jeho roli v náhradní rodinné péči, ať už se jedná o sociálního pracovníka OSPOD či v doprovázející organizaci. Při zpracovávání výzkumné části byla zvolena kvantitativní výzkumná strategie a metoda dotazníkového šetření, která byla zrealizována pomocí vlastního strukturovaného dotazníku. V rámci výzkumu byly pro další vyhodnocení výsledků stanoveny dvě hypotézy. Cílem bakalářské práce je zjistit, jak studenti a studentky sociální práce vnímají roli sociálního pracovníka v náhradní rodinné péči.
|
|
|
Multikulturní výchova a výchova k občanství v dětských domovech a výchovných ústavech - role sociálního pracovníka
VÍKOVÁ, Eliška
Tato bakalářská práce se zabývá tématem multikulturní výchovy a výchovy k občanství v dětských domovech a výchovných ústavech. Cílem bakalářské práce je zjistit a obecně vysvětlit, jak je chápána multikulturní výchova a výchova k občanství v systému vzdělávání pro žáky, kteří jsou umístěni ve výchovných zařízeních. Dále také popsat, jak je do procesu vzdělávání zapojen sociální pracovník. Teoretická část bakalářské práce je věnována charakteristice průřezových témat Multikulturní výchova a Výchova k občanství, která jsou zařazena v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání. V rámci charakteristiky průřezových témat jsou obecně popsány základní cíle vzdělávání v těchto oblastech. Dále je v této části bakalářské práce podrobně definován Školní vzdělávací program, jenž patří k neopomenutelným a závazným dokumentům všech základních, středních škol a výchovných zařízení. Poslední část se zaměřuje na objasnění problematiky sociální práce v zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Praktická část se orientuje na provedený výzkum. Popisuje vybraný postup kvalitativního výzkumu, metodu dotazování a techniku polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor pro uskutečnění výzkumu byl vybrán na základě účelového výběru ze sociálních pracovníků dětských domovů a výchovných ústavů, kteří k výzkumu dali souhlas. Získaná data byla vyhodnocena pomocí otevřeného kódování a následně byla provedena kategorizace dat.
|
|
|
Řešení sexuality osob se zdravotním postižením z pohledu sociálních pracovníků
WOLFOVÁ, Natálie Michala
Tato bakalářská práce se zabývá tématem sexuality u osob se zdravotním postižením. Hlavním cílem této práce bylo popsat zkušenosti sociálních pracovníků s řešením sexuality u osob se zdravotním postižením, které žijí v pobytových zařízeních. Dílčím cílem práce bylo zjistit postoj sociálních pracovníků k problematice sexuality u osob se zdravotním postižením. Praktická část bakalářské práce byla zpracována kvalitativní výzkumnou strategií. Sběr dat byl uskutečněn polostrukturovaným rozhovorem. Pro výzkumné šetření byli záměrným výběrem voleni sociální pracovníci, kteří pracují v pobytových službách s osobami se zdravotním postižením. Získaná data byla zpracována prostřednictvím kódování a následně rozřazena do kategorií a podkategorií. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že osoby se zdravotním postižením svou sexualitu aktivně prožívají. Jedním z ukazatelů prožívání sexuality může být náklonost k ostatním. Dále dotyky, objetí či letmé polibky. Sociální pracovníci a organizace, ve kterých působí, se k tématu sexuality klientů staví přívětivě. Osobám se zdravotním postižením je poskytován svobodný prostor. Organizace klientům umožňuje soukromí při naplňování jejich sexuálních potřeb. Klienti mohou o své sexualitě otevřeně komunikovat. Na základě teoretických informací a zkušeností s vyjadřováním sexuality klientů jsou zpracovány metodiky, podle kterých pobytová zařízení jednají. V rámci propagace a rozvoje tématiky sexuality by poznatky z bakalářské práce mohly pomoci poskytovatelům sociálních služeb při zlepšování kvality života osob se zdravotním postižením v oblasti sexuality.
|
|
|
Sociální práce s občany z Ukrajiny, kteří získali status dočasné ochrany na území České republiky
NOVÁKOVÁ, Marie
Bakalářská práce se zabývá problematikou sociální práce s ukrajinskými občany, kteří do České republiky přišli po vypuknutí ruské invaze na Ukrajině v únoru roku 2022. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. První kapitola teoretické části se věnuje vztahy Ruska a Ukrajiny - popisuje stav po osamostatnění Ukrajiny a před vypuknutí válečného konfliktu v roce 2022. V následujících kapitolách je představen status dočasné ochrany, charakteristika jeho uživatelů a popis sociální práce s uprchlíky jako s cílovou skupinou. V této části jsou představeny potřeby cílové skupiny, principy sociální práce s klientem-uprchlíkem, cíle spolupráce a následně je zde vymezena role sociálního pracovníka, která by měla být představována i novým klientům, se kterými pracovník navazuje vztah. Teoretická část je zakončena kapitolou věnující se přímo sociálním službám, které cílová skupina může se svým statusem využívat. Praktická část práce je věnována výzkumu, který proběhl s dvanácti ukrajinskými uprchlíky a který byl realizován ve spolupráci s několika českobudějovickými institucemi a službami. Už na začátku výzkumu se jako zásadní ukázala otázka anonymity respondentů. Respondenti často vyjadřovali obavu, aby odpovědi nebyly předávány například poskytovatelům sociálních služeb nebo je nešlo spojit s informacemi, které mi podali - především s těmi, kde vyjadřují nespokojenost nebo náměty ke zlepšení. Výzkum se věnoval zejména tomu, zda a případně jaké sociální služby tato skupina klientů využívá, jestli má o svých možnostech v této oblasti dostatečné povědomí, jaké změny by ocenila a na jaké překážky nejčastěji naráží při spolupráci se sociálními službami i během běžného života.
|
|
|
Sociální pracovník jako case manager při práci s obětmi trestné činnosti
TOURKOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá sociálním pracovníkem jako case managerem při práci s obětmi trestných činnosti. Cílem diplomové práce bylo analyzovat, jak sociální pracovníci v Jihočeském kraji při práci s obětmi trestné činnosti vnímají svoji roli. Výzkumné otázky byly stanoveny dvě zaměřující se na motivaci a limity case managerů při jejich práci. Teoretická část práce se zaměřuje na současný stav v dané problematice, sociálního pracovníka, dále na oběť trestné činnosti a na management a case management. Empirická část obsahuje kvalitativní výzkumnou strategii, kde byla provedena analýza IPA. K získání dat byla použita technika dotazování za pomoci polostrukturovaného rozhovoru, který obsahoval sedmnáct otázek. V teritorium Jihočeského okraje bylo osloveno dvacet osm informantů, výzkumný soubor následně tvořilo 6 informantů. Analýzou a interpretací získaných dat bylo zjištěno, jaké role vnímají sociální pracovníci jako case manageři, dále co je motivuje a jaké jsou limity při jejich práci. Z analýzy provedených rozhovorů vyplývá, že sociální pracovníci si uvědomují rozmanité role ve své práci, avšak existuje shoda v tom, že se přizpůsobují individuálním potřebám klienta. Výsledky této diplomové práce mohou být použity pro potřeby sociálních pracovníků, studentů sociální práce. Předpokládaným přínos pro praxi je povědomí o vnímání role sociálního pracovníka jako case managera a pro supervize s těmito pracovníky.
|
host ::
RSS.