Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Příprava a charakterizace nanostruktur pro katalýzu a detekci plynů
Haviar, Stanislav ; Matolínová, Iva (vedoucí práce) ; Zahoran, Miroslav (oponent) ; Plšek, Jan (oponent)
První část práce se věnuje vrstvám oxidu ceru deponovaným na uhlíkové substráty magnetronovým naprašováním. Snímky rastrovací a transmisní elektronové mikroskopie ukazují, že vrstvy za určitých podmínek vykazují silné zvrásnění až nanoporéznost. V práci jsou popsány zjištěné klíčové podmínky přípravy nanoporézních vrstev na amorfním uhlíku a grafitové folii. Je prokázán vliv zbytkové atmosféry v naprašovací komoře na poréznost výsledné vrstvy a jsou představeny výsledky optimalizace depozice v směsném pracovním plynu (argon/kyslík). V závěru je popsán model růstu naprašovaných vrstev oxidu ceru na uhlíku. Druhá část práce se věnuje využití oxidu ceru a oxidu wolframu jako plynového konduktometrického senzoru. K měření parametrů testovacích senzorů byla sestavena aparatura, jejíž konstrukce a možnosti jsou v práci popsány. Uvedeny jsou i předběžné výsledky měření senzorické odezvy vrstev oxidu ceru, u nichž byla změřena reakce na expozici vodíkem. Jako druhý systém byly měřeny wolframoxidové nanotyčky deponované na slídovém substrátu. Pomocí elektronové litografie byly tyčky nakontaktovány a takto připravený senzor vykazoval vysokou citlivost. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Příprava a charakterizace nanostruktur pro katalýzu a detekci plynů
Haviar, Stanislav ; Matolínová, Iva (vedoucí práce) ; Zahoran, Miroslav (oponent) ; Plšek, Jan (oponent)
První část práce se věnuje vrstvám oxidu ceru deponovaným na uhlíkové substráty magnetronovým naprašováním. Snímky rastrovací a transmisní elektronové mikroskopie ukazují, že vrstvy za určitých podmínek vykazují silné zvrásnění až nanoporéznost. V práci jsou popsány zjištěné klíčové podmínky přípravy nanoporézních vrstev na amorfním uhlíku a grafitové folii. Je prokázán vliv zbytkové atmosféry v naprašovací komoře na poréznost výsledné vrstvy a jsou představeny výsledky optimalizace depozice v směsném pracovním plynu (argon/kyslík). V závěru je popsán model růstu naprašovaných vrstev oxidu ceru na uhlíku. Druhá část práce se věnuje využití oxidu ceru a oxidu wolframu jako plynového konduktometrického senzoru. K měření parametrů testovacích senzorů byla sestavena aparatura, jejíž konstrukce a možnosti jsou v práci popsány. Uvedeny jsou i předběžné výsledky měření senzorické odezvy vrstev oxidu ceru, u nichž byla změřena reakce na expozici vodíkem. Jako druhý systém byly měřeny wolframoxidové nanotyčky deponované na slídovém substrátu. Pomocí elektronové litografie byly tyčky nakontaktovány a takto připravený senzor vykazoval vysokou citlivost. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Investigation of Pt-SnOx gas sensors
Kúš, Peter ; Matolín, Vladimír (vedoucí práce) ; Zahoran, Miroslav (oponent)
1 je vhodným materiálom pre tenkovrstvové plynové senzory. Dopovaním takejto vrstvy platinou by sa mala zvýšiť jeho citlivosť. Predkladaná diplomová práca sa zaoberá optimalizáciou prípravy plynocitlivých vrstiev na báze resp. s hrúbkou pod . Dôraz je kladený na komplexnú fyzikálno-chemickú analýzu vzniknutých vrstiev a premeranie ich senzorických vlastností pre vodík. Vrstvy boli deponované metódou rádiofrekvenčného magnetrónového naprašovania z keramického terča a kovového terča a následne skúmané metódami XPS, AFM, SEM a XRD. Ukazuje sa, že platina sa vo vrstve nachádza v kovovom, ako aj zmesnom stave . Pri žíhaní, ktoré je nutné pre správne fungovanie senzora, sa chemický stav platiny menil. Po žíhaní pri sa zvýšilo množstvo zmesnej zložky a pri teplote sa platina nachádzala výhradne v oxidovanom stave. Senzorické vlastnosti vrstiev sa študovali na 2 typoch čipových platforiem (sklenených s chrómovými kontaktmi a safírových s platinovými kontaktmi). Napriek očakávaniam sa platinou dopované vrstvy javili menej citlivé, čo si vysvetľujeme tým, že platina sa vo vrstvách nachádzala v inom, ako kovovom stave. Oba typy vrstiev boli citlivejšie pri použití safírových substrátov, čo pravdepodobne súvisí so skutočnosťou, že vrstva na tejto platforme vykazovala kryštalickú štruktúru a kontakty boli z kovovej platiny.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.