|
| |
|
|
Inovace v Evropské unii ve vazbě na výdaje na vědu a výzkum
Záklasník, Martin
Záměr: Záměrem tohoto textu je porovnání výdajů jednotlivých státu Evropské unie do vědy a výzkumu, které úzce souvisí s navazujícím tématem průmyslu 4.0. Metodologie: analýza Eurostatu a European Innovation Scoreboard. Eurostat – vládní výdaje do vědy a výzkumu analyzuje vývoj vládních výdajů nejen zemí Evropské unie, ale i zemí jako je Japonsko, Turecko a další. Výzkum byl realizován v letech 2005 a 2015 a jeho primárním zjištěním je procentuální výdaj státu do vědy a výzkumu. European Innovation Scoreboard jako druhý statistický nástroj srovnává inovativnost zemí dle více hledisek. K vládním výdajům na vědu a výzkum také připočítává počet patentů v dané zemi, velikost investic do venture kapitálu a další kritéria. Zjištění: Do inovací, které jsou hlavní silou zavádění průmyslu 4.0, investují státy EU každoročně více ze svých rozpočtů. Mezi inovativní lídry se řadí především severní státy, jako jsou Švédsko a Dánsko, které v současné době investují přes 3% HDP do vědy a výzkumu.
|
|
| |
|
|
Integrace finančních trhů nových členských zemí EU
Chaloupka, Jiří ; Taušer, Josef (vedoucí práce) ; Záklasník, Martin (oponent) ; Varadzin, František (oponent)
Předmětem této práce je integrace finančních trhů nových členských zemí EU (dále jen NMS). Standardní ekonomická teorie spojuje s procesem integrace finančních trhů několik pozitivních efektů, mimo jiné a) prosazení zákona jediné ceny ve formě úrokové parity, b) vyrovnání a synchronizace růstu spotřeby mezi zeměmi, c) zvýšená diversifikace portfolií investorů a d) snížení závislosti domácích investic na národních úsporách. Tyto očekávané efekty slouží v disertační práci jako indikátory integrace finančních trhů NMS s globálním finančním trhem. Podle těchto indikátorů se dosažený stupeň integrace finančních trhů mezi NMS lišil, přestože všechny tyto země prošly procesem integrace s EU. Nicméně nepodařilo se určit pořadí jednotlivých NMS podle stupně jejich integrace, protože jednotlivé testy indikují jiné pořadí zemí. Přesto ovšem většina testů indikuje pozitivní trend v integraci finančních trhů NMS, jelikož závislost růstu domácí spotřeby na růstu globální spotřeby roste, a naopak závislost domácích investic na národních úsporách se snižuje. Překvapivě tyto indikátory ovšem nepotvrdily hypotézu, že NMS jsou více integrovány s trhem EU, přestože tyto země musely otevřít své trhy investorům z EU a harmonizovaly své legislativní požadavky. Na rozdíl od předchozích výzkumů použité indikátory naznačují, že tzv. puzzles v mezinárodní ekonomii vymizela pro velké vyspělé ekonomiky, jakou je například USA. Naopak pro malé ekonomiky NMS tato puzzles přetrvala. Protože většina NMS v průběhu analyzovaného období přijala společnou měnu euro, tyto výsledky naznačují, že finanční trhy NMS nebyly plně integrovány s trhem EU, a proto není splněna jedna z podmínek existence optimální měnové oblasti. Tyto výsledky také odporují hypotéze endogenity optimální měnové oblasti, jelikož přijetí společné měny nezvýšilo stupeň finanční integrace NMS.
|
|
|
Aplikace pro vyhledávání a ukládání proxy serverů
Záklasník, Martin
Tato bakalářská práce popisuje, jaké typy anonymního přístupu k webovým stránkám existují a řeší, jak se proti nim účinně bránit. Práce je rozdělena do čtyř základních částí. V první části je popsána firma, pro kterou je aplikace vytvářena. Druhá část se zabývá teorií, jak funguje anonymita na internetu, co je to proxy a jaké jsou typy. Třetí část řeší metodiku detekce proxy. Čtvrtá část se zabývá, kde se dají proxy servery získat a pátá část samotnou aplikací na odchytávání proxy serverů.
|
|
|
Evropská měnová unie - vývoj a teorie
Čajka, Radek ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Taušer, Josef (oponent) ; Záklasník, Martin (oponent)
Doktorská disertační práce se zabývá problematikou měnové integrace v Evropě. V rámci tří základních částí je náležitý prostor i podrobnost věnován historicko-politicko-ekonomickým souvislostem postupného vytváření měnové oblasti, vlivu finanční a ekonomické krize na symetrii (resp. asymetrii) vývoje Eurozóny jako celku a akutní hrozbě, tedy dluhové krizi (zejména reakci EU na ni). Současně jsou i nastíněny možnosti budoucího vývoje, kdy je nejvíce rozpracována možnost zavedení fiskálních výborů.
|
host ::
RSS.