|
|
Exotárium
Přítulová, Anna ; Wittmann, Maxmilian (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je pavilion Exotária v brněnské ZOO, který má nahradit stávající budovu, která již nevyhovuje prostorovým, hygienickým ani technickým požadavkům. Navrhovaná budova se nachází ve středu areálu ZOO na křižovatce několika návštěvnických tras. Koncepčně je návrh rozdělen na dvě budovy – pavilonu tropů věnovanému Papui Nové Guineji a pavilonu suché Austrálie věnovanému vnitrozemské Austrálii. Tyto budovy jsou na úrovni 1PP propojeny technickým podlažím. Prostory pro zvířata jsou uzpůsobeny chovu exotických ptáků, drobných savců a ryb. Budova je v podélném směru rozdělena do tří traktů – technického a hygienického zázemí, chodby pro návštěvníky a vnitřních voliér. Budova je vybavena jak pro přípravu krmiva a péči o zdraví zvířat, tak pro odchov mláďat. Ve středu dispozice se nachází ústřední prostor pro návštěvníky a vodní svět. Rozšířený prostor chodby je vybavený mobiliářem a prezentačním vybavením, který může sloužit i pro přednášky a akce pro školy. Vodní svět je tmavý zakřivený prostor s akvárii, který se tématicky věnuje znečištění oceánů. Dominantním prvkem prostoru pro návštěvníky je akustický podhled sestávající se z různě dlouhý hranolů dřevní vlny zelené barvy. Tento podhled má navozovat dojem příkrovu tropického lesa. Zakřivená stěna mezi voliérami a chodbou má nabízet netradiční průhledy do voliér, ale stále poskytovat zvířatům dostatečné soukromí. Budova je obsluhována skrze vstup pro zaměstnance na jihovýchodní straně budovy a technické zázemí je přístupné po nezpevněné cestě na úrovni 1PP z jihozápadního svahu pod budovou pavilonu Suché Austrálie. Tato cesta slouží pouze k transportu technologického vybavení budovy. Stavba svým především šedým a kontrastním interiérem koresponduje s pavilonem Suché Austrálie, kde je užito vice zemitých barev. Stavby jsou sjednoceny především fásádou a jsou propojeny konstrukcí průchozí vnějších voliér.
|
|
|
Exotárium ZOO Brno
Kučera, Jiljí ; Wittmann, Maxmilian (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je návrh pavilonu pro expozice Austrálie – Nová Guinea v Zoo Brno. Objekt slouží především jako expozice a domov pro exotické druhy ptactva, drobných savců a ryb. Objekt má splňovat veškeré podmínky staveb pro veřejnost, pracovní podmínky pro zaměstnance a welfare zvířat. Řešené území se nachází v areálu Brněnské zoo, v severní části obce Bystrc. Místo stavby se nachází zhruba uprostřed zoo na rozcestí mezi Tropickým pavilonem a Africkou vesnicí. Poměrně svažitý, nepravidelný pozemek je ze severní a východní strany přístupný po areálové komunikaci. Se západní stranou přímo sousedí výběh klokanů, na sever přes komunikaci najdeme výběh zubrů a velbloudů. Výsledný návrh je tvořen dvoupodlažním objektem, který kopíruje linii vrstevnic pozemku. Jedná se o objekt složený ze dvou pravidelných hmot obdélného půdorysu. Horní menší hmota je uložena na spodní větší hmotě. Pavilon zahrnuje vnitřní a venkovní voliéry, terária, akvária, zázemí pro zaměstnance, zázemí pro zvířata a přípravu krmiva. Fasáda Exotária imituje červenou skálu typickou pro Austrálii. Je tvořena ze systému ETICS, ke kterému přibude tvarovaná vrstva polystyrenu a probarvovaný povrch. Na hlavním objektu je navržena extenzivní zelená střecha s voliérami. V návrhu je počítáno s malým náměstím, které poskytuje stín pro návštěvníky. V rámci náměstí jsou navrženy dva objekty – občerstvení a veřejné toalety. Bakalářská práce vychází z podkladů ve formě zadání, dwg výkresu katastrální situace a architektonické studie z předmětu BGA036 – Ateliér architektonické tvorby 5.
|
|
|
Bydlení s řekou. Svitavská transformace v Brně.
Bystroň, Tomáš ; Zadražilová, Miroslava (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Cílem projektu je proměna bývalého areálu textilní továrny mezi ulicí Valchařská a řekou Svitavou. Jak bylo poukázáno již v před-diplomní práci (BYSTROŇ Tomáš, Kde budeme bydlet Brno), současná funkce lokality již neodpovídá potenciálu místa. Naopak z hlediska polohy a blízkosti přírodních prvků se místo zdá velmi přívětivým pro umístění nové obytné čtvrti, která bude těžit jak z nábřeží a okolních parků a lesoparků, tak i z velmi dobrého napojení na městskou hromadnou dopravu a skrz ni na centrum Brna.
|
|
|
Bydlení s řekou. Vize pro Hradec Králové.
Sameljak, Jan ; Horský, Miroslav (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Návrh se zabývá urbanistickou studií území v Hradci Králové. Hlavním cílem projektu je vytvořit moderní městskou strukturu s maximálním využitím potenciálu zeleně a řeky. Projekt navazuje na existující občanskou iniciativu, dalším z cílů je projekt veřejně prezentovat a podpořit veřejnou debatu o zlepšení podmínek v okolí hradeckých řek.
|
|
|
Vývoj měst v raném postsocialismu. Dopad liberalizace devadesátých let 20. století na plánovanou výstavbu socialistické moderny
Sedlák, Jaroslav ; Kováč, Bohumil (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Sídlištní čtvrtě městských struktur vybudované v období socialismu doznávají v současnosti nezbytných proměn a urbánních novotvarů. Zatímco u nás i v řadě dalších zemí bývalých sovětských satelitů je podoba sídlišť a jejich vývoj svázán regulativy, které determinují radikálnější architektonické či urbanistické změny, v oblastech bývalého Sovětského svazu je současná podoba sídlištních celků výsledkem shora neřízených architektonických i urbanistických zásahů. Byť se v mnoha případech jedná o expanzivní projevy hraničící s „lidovou tvořivostí“, lze na jejich příkladech sledovat funkční urbanistické principy „městskosti“. Ty mohou představovat potenciál pro budoucí náhled na potenciál rozvoje sídlišť i v České republice. Práce bude konkrétně tematizovat proces užívání sídlištních částí měst u nás a v ekonomicky málo výkonných státech, konkrétně v Moldávii a v Gruzii. Po rozpadu Sovětského svazu sice nový ekonomický systém rozrušil původní urbanistickou strukturu tzv. mikrorajonu, ale s rozvojem drobného individualismu soukromého sektoru se proměnila i podoba sídlištního města. Celkový ekonomický kolaps a absence prostorových regulací začala v sídlištích nabízet přístupnou variantu bydlení i místa k podnikání. Začínají se objevovat kiosky a postupně se rozrůstající partery „městského“ typu. Současně vznikají nové představěné ulice reagující na prostorové rezervy a vzdálenosti, stejně tak se objevují vertikální ulice uvnitř domů. Stavba samotná už není pouze místem pro bydlení, ale mnohé byty jsou využívány jako kanceláře i malé provozovny. Rozvíjí se služby a celková hodnota diverzity prostředí začíná rapidně narůstat. Charakteristická monotónnost sídlištních celků se začíná vytrácet a přetváří se v síť sledující pohyb a potřeby obyvatel. Na periferii tak vznikají svébytné části města.
|
|
| |
|
|
Provozní objekty Velké ceny města Brna - Masarykův okruh
Šebestová, Helena ; Wittmann, Maxmilian (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Studie se zabývá návrhem objektu hlavního ředitelství Velké Ceny města Brna. V objektu jsou navrženy prostory pro administrativu ( kanceláře vedení okruhu, zasedací místnost, sekretariát, atd.), komisaře a zaměstnance zajišťující údržbu a bezpečný chod okruhu, VIP salónky, konferenční místnost pro média a zázemí pro závodníky (relaxační místnost, garáže). Budova je oválného dynamického tvaru, vytvořeného z ocelové konstrukce a skeletu s lehkým obvodovým pláštěm kombinovaným se vzdušnou prosklenou fasádou. Centrální část objektu je navržena v hlavní ose areálu autodromu. Funkční změnou v řešeném území byl vytvořen koridor mezi vstupní bránou do areálu automotordomu, určené pro veřejnost a následné osové napojení vstupní brány směrem od příjezdové cesty k paddocku. Návrh je řešen tak, aby splňoval bezpečnostní kritéria, ale zároveň se dokázal navodit správnou atmosféru závodníkům i návštěvníkům.
|
|
|
Zeleň veřejných prostorů v nových obytných souborech (obytné soubory v okrajových částech měst)
Horká, Julie ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Otruba, Ivan (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Zeleň se v současné postindustriální společnosti významně spolupodílí na prostorovém, provozním i funkčním uspořádání městského prostředí v intencích stále více požadované udržitelnosti. Tato dizertační práce sleduje ve své úvodní části vztah formování zeleně a její struktury v urbánním prostředí v historii. Prvky zeleně v městském prostředí, ale i na jeho okrajích naplňovaly celou řadu funkcí od produkčních, estetických, až po rekreační a ekologické. Plochy zeleně se postupně staly rovněž důležitým veřejným prostorem. Vegetační plochy v současném urbánním prostředí vznikají zejména ve formě rekultivací postindustriálních území, menších parkově upravených ploch, zeleně obchodních a zábavních center, případně zeleně obytných celků. Právě posledním jmenovaným typem, který by měl být v nejbližší koexistenci s obytným prostředím, se zabývá i dizertační práce. Zaměřuje se na možnosti tvorby ekologických obytných celků, které se mohou stát náhradou /či alespoň jednou z možných variant/ k monofunkčním obytným zónám vznikajících na okraji našich měst a ve volné krajině a působit tak proti probíhající suburbanizaci a jejím negativním vlivům. Text dizertace si klade otázku, jaké kvalitativní aspekty zeleně podporují vznik živých, atraktivních a udržitelných veřejných prostranství. Porovnáním a následným zhodnocením vybraných příkladů ze zahraničí /Rakousko, Německo, Holandsko/ i z České republiky jsou pak definovány nezbytné a optimální kvalitativní vlastnosti zeleně ve veřejných, ale i polo-veřejných prostorech v obytných komplexech. Tyto příklady dobré praxe jako celku nebo jejich částí mohou sloužit jako inspirace pro rozvoj bytových projektů v České republice ať již na preferovaných plochách brownfields nebo citlivě zvolených nových územích rozvoje. Závěrečná kapitola zdůrazňuje neoddělitelnost tvorby veřejných prostranství a zeleně v obytných celcích od udržitelného rozvoje území v intencích formování kompaktního a prostupného města
|
|
|
Ponava – potential of area development
Štrba, Matej ; Wittmann, Maxmilian (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
The aim of the project is to focus on the future development of an underused urban space of Ponava, to enhance its qualities and to find suitable programme according to general principles of sustainable development. In todays´less favorable economical situation I´m trying to propose interventions, that do not start ´tabula rasa´ and destroy what has been abandoned in time(the stadium), rather they add new layers on it and combine different kinds of social groups in a specific public place.
|
|
|
MĚSTSKÝ DŮM NA NÁBŘEŽÍ V PŘEROVĚ
Pončík, Martin ; Wittmann, Maxmilian (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Navržený objekt doplňuje uliční frontu a reaguje na okolní zástavbu jak prostorovým pojetím, tak i hmotným ztvárněním. Prvotní myšlenkou bylo podpořit v okolí nepravidelnou zástavbu. Prostorově ji obohatit a využít volnosti, kterou nám nábřeží nabízí. Druhým cílem bylo doplnit nábřeží tvořené dominantou sokolovny. Proto byla zvolena jednoduchá a objemná hmota, která svou částí vystupuje nad komunikaci. Prosklený parter ustupuje dovnitř a vytváří tak dostatek prostoru před objektem. Aby bylo dosaženo čistoty objektu, byla navržena sjednocující textilní fasáda, která zajišťuje výhled na okolí, ale brání pohledu dovnitř. V místě okenní otvorů jsou navrženy okenice potažené touto textilií, jenž lze ovládat elektronicky a v letních dnech využít jako markýzu. Na celém objektu se střídají materiály jako sklo, textil a bílá omítka.
|
host ::
RSS.