|
|
Vývoj měst v raném postsocialismu. Dopad liberalizace devadesátých let 20. století na plánovanou výstavbu socialistické moderny
Sedlák, Jaroslav ; Kováč, Bohumil (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Sídlištní čtvrtě městských struktur vybudované v období socialismu doznávají v současnosti nezbytných proměn a urbánních novotvarů. Zatímco u nás i v řadě dalších zemí bývalých sovětských satelitů je podoba sídlišť a jejich vývoj svázán regulativy, které determinují radikálnější architektonické či urbanistické změny, v oblastech bývalého Sovětského svazu je současná podoba sídlištních celků výsledkem shora neřízených architektonických i urbanistických zásahů. Byť se v mnoha případech jedná o expanzivní projevy hraničící s „lidovou tvořivostí“, lze na jejich příkladech sledovat funkční urbanistické principy „městskosti“. Ty mohou představovat potenciál pro budoucí náhled na potenciál rozvoje sídlišť i v České republice. Práce bude konkrétně tematizovat proces užívání sídlištních částí měst u nás a v ekonomicky málo výkonných státech, konkrétně v Moldávii a v Gruzii. Po rozpadu Sovětského svazu sice nový ekonomický systém rozrušil původní urbanistickou strukturu tzv. mikrorajonu, ale s rozvojem drobného individualismu soukromého sektoru se proměnila i podoba sídlištního města. Celkový ekonomický kolaps a absence prostorových regulací začala v sídlištích nabízet přístupnou variantu bydlení i místa k podnikání. Začínají se objevovat kiosky a postupně se rozrůstající partery „městského“ typu. Současně vznikají nové představěné ulice reagující na prostorové rezervy a vzdálenosti, stejně tak se objevují vertikální ulice uvnitř domů. Stavba samotná už není pouze místem pro bydlení, ale mnohé byty jsou využívány jako kanceláře i malé provozovny. Rozvíjí se služby a celková hodnota diverzity prostředí začíná rapidně narůstat. Charakteristická monotónnost sídlištních celků se začíná vytrácet a přetváří se v síť sledující pohyb a potřeby obyvatel. Na periferii tak vznikají svébytné části města.
|
|
| |
|
|
Provozní objekty Velké ceny města Brna - Masarykův okruh
Šebestová, Helena ; Wittmann, Maxmilian (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Studie se zabývá návrhem objektu hlavního ředitelství Velké Ceny města Brna. V objektu jsou navrženy prostory pro administrativu ( kanceláře vedení okruhu, zasedací místnost, sekretariát, atd.), komisaře a zaměstnance zajišťující údržbu a bezpečný chod okruhu, VIP salónky, konferenční místnost pro média a zázemí pro závodníky (relaxační místnost, garáže). Budova je oválného dynamického tvaru, vytvořeného z ocelové konstrukce a skeletu s lehkým obvodovým pláštěm kombinovaným se vzdušnou prosklenou fasádou. Centrální část objektu je navržena v hlavní ose areálu autodromu. Funkční změnou v řešeném území byl vytvořen koridor mezi vstupní bránou do areálu automotordomu, určené pro veřejnost a následné osové napojení vstupní brány směrem od příjezdové cesty k paddocku. Návrh je řešen tak, aby splňoval bezpečnostní kritéria, ale zároveň se dokázal navodit správnou atmosféru závodníkům i návštěvníkům.
|
|
|
Zeleň veřejných prostorů v nových obytných souborech (obytné soubory v okrajových částech měst)
Horká, Julie ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Otruba, Ivan (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Zeleň se v současné postindustriální společnosti významně spolupodílí na prostorovém, provozním i funkčním uspořádání městského prostředí v intencích stále více požadované udržitelnosti. Tato dizertační práce sleduje ve své úvodní části vztah formování zeleně a její struktury v urbánním prostředí v historii. Prvky zeleně v městském prostředí, ale i na jeho okrajích naplňovaly celou řadu funkcí od produkčních, estetických, až po rekreační a ekologické. Plochy zeleně se postupně staly rovněž důležitým veřejným prostorem. Vegetační plochy v současném urbánním prostředí vznikají zejména ve formě rekultivací postindustriálních území, menších parkově upravených ploch, zeleně obchodních a zábavních center, případně zeleně obytných celků. Právě posledním jmenovaným typem, který by měl být v nejbližší koexistenci s obytným prostředím, se zabývá i dizertační práce. Zaměřuje se na možnosti tvorby ekologických obytných celků, které se mohou stát náhradou /či alespoň jednou z možných variant/ k monofunkčním obytným zónám vznikajících na okraji našich měst a ve volné krajině a působit tak proti probíhající suburbanizaci a jejím negativním vlivům. Text dizertace si klade otázku, jaké kvalitativní aspekty zeleně podporují vznik živých, atraktivních a udržitelných veřejných prostranství. Porovnáním a následným zhodnocením vybraných příkladů ze zahraničí /Rakousko, Německo, Holandsko/ i z České republiky jsou pak definovány nezbytné a optimální kvalitativní vlastnosti zeleně ve veřejných, ale i polo-veřejných prostorech v obytných komplexech. Tyto příklady dobré praxe jako celku nebo jejich částí mohou sloužit jako inspirace pro rozvoj bytových projektů v České republice ať již na preferovaných plochách brownfields nebo citlivě zvolených nových územích rozvoje. Závěrečná kapitola zdůrazňuje neoddělitelnost tvorby veřejných prostranství a zeleně v obytných celcích od udržitelného rozvoje území v intencích formování kompaktního a prostupného města
|
|
|
Ponava – potential of area development
Štrba, Matej ; Wittmann, Maxmilian (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
The aim of the project is to focus on the future development of an underused urban space of Ponava, to enhance its qualities and to find suitable programme according to general principles of sustainable development. In todays´less favorable economical situation I´m trying to propose interventions, that do not start ´tabula rasa´ and destroy what has been abandoned in time(the stadium), rather they add new layers on it and combine different kinds of social groups in a specific public place.
|
|
|
MĚSTSKÝ DŮM NA NÁBŘEŽÍ V PŘEROVĚ
Pončík, Martin ; Wittmann, Maxmilian (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Navržený objekt doplňuje uliční frontu a reaguje na okolní zástavbu jak prostorovým pojetím, tak i hmotným ztvárněním. Prvotní myšlenkou bylo podpořit v okolí nepravidelnou zástavbu. Prostorově ji obohatit a využít volnosti, kterou nám nábřeží nabízí. Druhým cílem bylo doplnit nábřeží tvořené dominantou sokolovny. Proto byla zvolena jednoduchá a objemná hmota, která svou částí vystupuje nad komunikaci. Prosklený parter ustupuje dovnitř a vytváří tak dostatek prostoru před objektem. Aby bylo dosaženo čistoty objektu, byla navržena sjednocující textilní fasáda, která zajišťuje výhled na okolí, ale brání pohledu dovnitř. V místě okenní otvorů jsou navrženy okenice potažené touto textilií, jenž lze ovládat elektronicky a v letních dnech využít jako markýzu. Na celém objektu se střídají materiály jako sklo, textil a bílá omítka.
|
|
| |
|
|
Ponava – potenciál rozvoje území
Srpková, Barbora ; Wittmann, Maxmilian (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá fenoménem brownfields, které jsou dnes součástí všech postindustriálních měst. Na území Brno - Ponava představuje DOČASNÉ VYUŽITÍ, jako jeden z mnoha možných strategických přístupů, jak se dá s takovým územím nakládat. Představuje městský vývoj orientovaný na proces. Hlavním motivem návrhu je takzvaný NULOVÝ URBANISMUS. Ten za minimum vynaložených prostředků, v relativně krátkém čase a s dodržením principů trvalé udržitelnosti, přetváří bývalý fotbalový stadion za Lužánkami, v místo, ze kterého, díky spolupráci občanů a města, může vzniknout platforma pro různorodé aktivity, setkávání i možnosti ekonomického růstu. Očekávaný efekt je, že území bude fungovat jako KATALYZÁTOR a INKUBÁTOR pro další budoucí vývoj podhodnocené čtvrti. V neposlední řadě může zpětně působit , jak kulturně, tak ekonomicky, nejen ve své lokalitě, ale i v celoměstských souvislostech.
|
|
|
Ztracená místa uvnitř Brna - architektonicko-urbanistická studie
Šimara, Eva ; Wittmann, Maxmilian (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Diplomní práce se zaměřuje na uvedení do problematiky proluk v soudobém městě. V úvodu práce je definována obecná typologie proluk na kterou navazuje strategie možných využití potenciálu proluk při jejich postupném přerodu na veřejné prostory před jejich případným zastavěním. Práce je rozdělena na 3 oddíly - analýzu, strategii a případovou studii.Část analýzy se zaměřuje na proluky širšího centra Brna a jejich zařazení dle typologie.Část strategie je popsána formou jakési „lékárničky“ k tomuto účelu vytvořené. Část případové studie se zabývá možnými principy dostavby vybrané proluky, a to městskými domy na proluce po bloku domů v ulici Veselá.
|
|
|
Principy formování zeleně jako součásti městského interiéru
Hrubanová, Denisa ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Havliš, Karel (oponent) ; Prof.Ing.Ivar Otruba,CSc. (oponent) ; Wittmann, Maxmilian (vedoucí práce)
Prostředí městského interiéru nejčastěji slouží jako místo, kde se odehrávají různá setkávání a společenské události. Tato prostranství tak ožívají díky lidem, kteří dávají těmto prostorům opodstatnění a smysl. Z tohoto pohledu zůstává ovšem otázkou, jakou úlohu zaujímá městský interiér v současné době, která je na počátku nového tisíciletí charakterizovaná velkou mírou individualismu. V rámci deurbanizačních tendencí jsou často objekty a na ně navazující prostranství přimykající centrálním oblastem měst opouštěny a jejich ruch se přesouvá na jejich periferie. Chceme-li vrátit městskému interiéru jeho společenskou funkci, jako místa střetávání a příjemných mezilidských vztahů, musíme na jeho utváření nahlížet z pohledu současných tendencí rozvoje lidské společnosti. Z pohledu udržitelného rozvoje je rovněž nutné nerozšiřovat zbytečně hranice urbanizovaného území do přilehlé krajiny na úkor opuštěné zástavby centrální polohy měst a zachovat tak její intenzivní charakter. Z tohoto pohledu je zapotřebí si uvědomit, že je to právě zeleň, která dává městu příležitost, aby byly veřejné prostory vnímány jako plnohodnotná součást městského života. Aby tyto prostory nebyly jen místy, kterými jejich obyvatelé pouze procházejí a nemají důvod se v nich zdržovat déle, než je nezbytně nutné. Uplatnění zeleně v prostředí městského interiéru poskytuje městu řadu pozitivních specifik. Zeleň je přidanou hodnotou, která může působit i zcela samostatně jako funkční celek, který propojuje ostatní funkce městského organizmu. Ať už ve své solitérní podobě, tak v liniových a plošných aplikacích. Spolu s vodními prvky, mobiliářem, různorodými zpevněnými povrchy a terénními úpravami utváří příjemné a kompozičně zajímavé prostředí pro život ve městě, které může být v současnosti znovu žádoucí a vyhledávané.
|
host ::
RSS.