|
|
Determinace velikosti rodiny bobra pomocí fotopastí
Pivrnec, Ondřej ; Vorel, Aleš (vedoucí práce) ; Lenka, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá metodologií a následnou analýzou počtu bobrů evropských (Castor fiber) uvnitř bobří rodiny.
Data byla získávána pomocí fotopastí. Sběr probíhal od srpna 2015 do srpna 2016 ve dvou oblastech a to v Českém lese a na Šumavě. Šumava i Český les mají odlišnou míru saturace bobří populace.
Hlavním cílem této práco bylo odhadnout průměrnou velikost bobří rodiny ve dvou modelových oblastech s využitím fotopastí. Jako vhodné oblasti byly Český les a Šumava. Podcílem práce bylo navrhnout a ověřit metodiku aplikace fotopastí a způsob vyhodnocení dat z pořízených snímků.
|
|
|
Kraniální variabilita středoevropských populací bobra evropského
Oberreiterová, Veronika ; Vorel, Aleš (vedoucí práce) ; Korbelová, Jana (oponent)
Abstrakt:
Populace bobra evropského ve střední Evropě vznikly z několika refugiálních populací. Tyto populace jsou sice v současné době dobře prozkoumané, avšak projevy, které mohou odrážet genetickou variabilitu, známy nejsou.
V České republice jsou bobři, kteří se šíří ze Saska, z Magdeburského refugia, a další populace, které jsou tvořeny bobry z Rakouska a Bavorska, čili jde o potomky jedinců pocházejících z refugií v Polsku, Rusku, Norsku a Francie. Existuje mnoho náznaků o tom, že jedinci ze severních Čech (jedinci labské populace) vykazují značné množství odlišností.
Cílem této práce bylo přesné stanovení věku uhynulých jedinců bobra evropského ze sbírky katedry ekologie FŽP. Nejpřesnějším odhadem věku je uzavírání bazálního otvoru kořene zubu a součet cementových vrstev molárů, avšak tato metoda je časově a technicky náročná a proto se tato práce snažila o nalezení jiného spolehlivého kritéria k určení stáří uhynulých jedinců ve formě intervalů konkrétních charakteristik pro jednotlivé věkové třídy (juvenil, subadult, adult). Pomocí statistické analýzy jsem dospěla k závěru, že nejvhodnějším kraniálním rozměrem pro determinaci věku jedinců je délkový rozměr LCB (kondyobazální délka lebky) a LAZ (zygomatická šířka lebky). Nejvhodnější metristickou charakteristikou pro odhad věku vyšla váha.
|
|
|
Řežou si bobři pod sebou větev? Analýza dosahování potravy z dlouhodobé perspektivy
Bartoň, Marian ; Vorel, Aleš (vedoucí práce) ; Jarmila, Jarmila (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na analýzu potravního chování bobra evropského (Castor fiber) a strategii dosahování potravy s hlediska dlouhodobého osídlení.
Rešeršní část práce vysvětluje mimo jiné teorii central place foraging, selektivní chování živočicha při výběru potravy a vliv central place foragerů na plodnost dřevin. Dále se zaobírá riziky spojenými s predací, nebo vnímáním konkurenčního tlaku
ze strany ostatních živočichů a faktory, které mohou mít za následek změnu populační hustoty bobří kolonie. Práce si klade za cíl zjistit vliv dlouhodobého osídlení bobra na objem zkonzumované biomasy a rozrůstající se teritorium na úkor ustupujícího lesního porostu. Dále pak porovnání těchto výsledků mezi sebou z hlediska různé doby osídlení oblastí.
Druhá část práce obsahuje vlastní výzkum, jejíž součástí je i metodický postup. Analytická část se zaobírá zpracováním dat z terénního šetření v oblastech Šumavy, Českého lesa a Jižní Moravy a vyhodnocení výsledků podle vybraných kritérii. Cílem zde bylo zjistit vzájemnou závislost těchto faktorů: vzdálenost okusu od vodního toku, doba osídlení lokality, množství zkonzumované biomasy, množství okusů či výběr rodů dřevin. Výzkum pak prokazuje, že bobří cesty za potravou narůstají s věkem osídlení do 7-10 let a pak se vzdálenost okusu od břehu opět snižuje. Objem zkonzumované biomasy se s rostoucí dobou osídlení bobra také snižuje
a dřevinou, za kterou jsou bobři ochotni ujít nejdelší vzdálenosti, je dub. Výsledky jednotlivých analýz jsou prezentovány jak pro kompletní měřenou oblast, tak pro jednotlivá území a jejich interpretace.
|
|
|
Název práce: Je srst bobra evropského (Castor fiber) vhodným indikátor intoxikace rizikovými prvky?
Faltová, Karolína ; Vorel, Aleš (vedoucí práce) ; Korbelová, Jana (oponent)
Práce se zabývá problematikou zatížení populací bobra evropského (Castor fiber) rizikovými prvky ve třech oblastech České republiky a jedné na Slovensku. U 19 nalezených uhynulých bobřích jedinců byla zkoumána koncentrace těžkých kovů (Cd, Zn, Fe, Cu, Pb a As) v ledvinách, játrech, plicích, srdci, svalech a srsti. Dále byla analyzována jejich potrava pro získání přehledu o kontaminaci oblastí jejich původu a zjištění, který orgán nejlépe odráží zaznamenané koncentrace Cd. Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda by analýza srsti mohla být do budoucna využita jako neinvazivní metoda determinace zatížení populací bobra těžkými kovy. Výsledky byly průkazné pouze pro As, jehož koncentrace v srsti byla druhá nejvyšší a korelovala s obsahem As v plicích, kde byla naměřena nejvyšší koncentrace arsenu. Kadmium v srsti vykazovalo opačnou strukturu oproti obsahu Cd v ledvinách a játrech. Mezi populacemi a prostředími jejich výskytu byly zjištěny významné rozdíly v jejich kontaminaci těžkými kovy. Zkoumání srsti se pro většinu prvků nejeví průkazně a je potřeba vyšetřovat další neinvazivní metody pro zjištění zatížení populací bobra evropského toxickými prvky.
|
|
|
Je teritoriální chemická komunikace odrazem populačních parametrů?
Kovář, Jan ; Vorel, Aleš (vedoucí práce) ; Jakubíková, Lada (oponent)
Je teritoriální chemická komunikace bobra evropského odrazem populačních parametrů?
Téměř všechny studie, zabývající se populační denzitou, popisují jistou závislost: s rostoucí populační denzitou roste intenzita chemické komunikace. Tento vztah podporuje celá řada autorů na studích mnoha druhů zvířat. Nicméně předkládaná studie ukázala, že chemická komunikace neodráží hustotně-populační vztahy bobra evropského. Vysvětlená variabilita výsledného modela byla r2 = 0.02586101, ale výsledek testu nebyl pro obě proměné signifikantní. Nicméně jisté vztahy byly otestovány. Korelace mezi biomasou (množství zkonzumované hmoty-kůra, lýko a větvičky) a počtem obydlí (bobří hrady) nebyla signifikantní, ale korelace mezi počtem obydlí a vzdáleností ano. Následovalo testování speciálního model (mc), kde byla testována závislost počtu hradů na jejich měnící se vzdálenosti. Tento model vyšel signifikantně (p = 0.007182) a byl zjištěn nový vztah mezi populačními parametry u bobra evropského: s rostoucí vzdáleností roste i počet hradů.
Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jak distribuce a intenzita chemické komunikace odráží parametry populační denzity. Výsledkem bylo: s rostoucí vzdáleností neroste intenzita chemické komunikace.
|
host ::
RSS.