Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Dlouhá cesta za důstojným postavením: Příspěvek aplikované etiky k výzkumu holokaustu Romů osmdesát let od událostí
Viková, Lada ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Soukupová, Blanka (oponent) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
Tato disertační práce je postavena na třech případových studiích vybraných rodin původních romských obyvatel Česka, které byly zasaženy holokaustem Romů, a přispívá k detekování eticky citlivých aspektů na pozadí koexistence Romů s neromským prostředím v českých zemích a současně k zachycení rizik s tímto výzkumem spojených. Jako hlavní nástroj promýšlení je koncept lidské důstojnosti. Práce sleduje následující dva hlavní cíle. Za prvé, prostřednictvím historicko-genealogického bádání projekt vyústil v rekonstrukci historií těchto rodin od jejich příchodu na území Moravy, přes proces jejich usazení se a postupné proměny jejich způsobu života zejména v meziválečném období. Výzkum mapuje lehce i poválečné období. Navzdory jejich postupnému zapojení se do života společnosti je patrná kontinuita v nahlížení na tyto rodiny z pohledu lokálních i centrálních úřadů dále jako na "cikány" - s jejich druhořadým postavením. Ústředním obdobím, které je zpracováno nejdetailněji, je 2. světová válka: práce se zaměřuje na dopad holokaustu Romů na tyto tři rodiny a následně je mapována snaha přeživších se s válečnými traumaty vyrovnat. Ústředním konceptem, kterým jsou případové studie nahlíženy, je lidská důstojnost. Cílem práce je jednak dokumentovat, jak kontinuální a opakované upírání lidské důstojnosti (s...
Romské děti v náhradní péči
Stolařová, Jiřina ; Viková, Lada (vedoucí práce) ; Červenka, Jan (oponent)
Práce se zabývá náhradní péčí v rámci romské komunity, tj. případy, kdy romské dítě není umístěno do dětského domova ani do náhradní neromské rodiny (formou pěstounské péče či adopce), nýbrž zůstává v péči osob romského původu, velmi často svých příbuzných. Jejím cílem bylo ověřit hypotézu, že v romském prostředí dochází k převzetí výchovy dětí s naprostou samozřejmostí, že zde takový čin není považován za oběť a téma náhradní péče není tabuizováno či pokládáno za citlivé. Zároveň bylo cílem práce nastínit příčiny, průběh a důsledky takového aktu. Práce kromě metodologického a terminologického úvodu obsahuje 1) část teoretickou, jež se zabývá právní úpravou a trendy náhradní péče v minulosti a dnes a kontextem romského společenství, rodiny a historie, 2) stěžejní část praktickou, která je založena na rozboru čtyř konkrétních případů, kdy k osvojení dítěte v rámci romské komunity došlo. Celý text je doplněn také několika dalšími případy, získanými od jiných oslovených Romů, terénních pracovníků, z archivu nahrávek Semináře romistiky a z romské slovesnosti.

Viková, Lada ; Říčan, Pavel, (vedoucí práce)
Příčiny nerovného přístupu romských dětí k plnohodnotnému vzdělání a analýza nástrojů směřujících ke zvýšení školní úspěšnosti romských žáků
Marešová, Jindra ; Červenka, Jan (vedoucí práce) ; Viková, Lada (oponent)
Práce přináší historickou sondu do přístupů státu ke vzdělávání Romů. Historický exkurz začíná během vlády Marie Terezie a končí na jaře roku 2011. Práce dále kategorizuje a analyzuje nejčastěji udávané příčiny nižší školní úspěšnosti romských dětí a na příkladu čtyř ostravských škol shrnuje nástroje na vyrovnání znevýhodnění, které si romské děti do vzdělávacího procesu nesou. V závěru je formulováno doporučení kroků vedoucích ke zvýšení úspěchu romských dětí ve vzdělávání. Klíčová slova: Romové Romské děti Vzdělávání Sociokulturně znevýhodnění žáci Vzdělávací politika Diskriminace Zvláštní školy
Romské děti v náhradní péči
Stolařová, Jiřina ; Červenka, Jan (oponent) ; Viková, Lada (vedoucí práce)
Práce se zabývá náhradní péčí v rámci romské komunity, tj. případy, kdy romské dítě není umístěno do dětského domova ani do náhradní neromské rodiny (formou pěstounské péče či adopce), nýbrž zůstává v péči osob romského původu, velmi často svých příbuzných. Jejím cílem bylo ověřit hypotézu, že v romském prostředí dochází k převzetí výchovy dětí s naprostou samozřejmostí, že zde takový čin není považován za oběť a téma náhradní péče není tabuizováno či pokládáno za citlivé. Zároveň bylo cílem práce nastínit příčiny, průběh a důsledky takového aktu. Práce kromě metodologického a terminologického úvodu obsahuje 1) část teoretickou, jež se zabývá právní úpravou a trendy náhradní péče v minulosti a dnes a kontextem romského společenství, rodiny a historie, 2) stěžejní část praktickou, která je založena na rozboru čtyř konkrétních případů, kdy k osvojení dítěte v rámci romské komunity došlo. Celý text je doplněn také několika dalšími případy, získanými od jiných oslovených Romů, terénních pracovníků, z archivu nahrávek Semináře romistiky a z romské slovesnosti.
Sterilizace romských žen na území bývalého Československa
Stolařová, Jiřina ; Viková, Lada (oponent) ; Červenka, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce podává přehled o sexuálních sterilizacích Romů na území Československa v období od vzniku první Československé republiky (1918 - 1939), přes období nacismu (1939 - 1945), poválečné, komunistické a post-komunistické období do rozdělení republiky v roce 1993. Práce také zahrnuje a diskutuje proces vyšetřování a uznávání některých sterilizací jako protiprávních, zohledňuje roli vládních a nevládních institucí v tomto procesu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.