|
|
Paleopůdy zeměšské sprašové strže
Vejrostová, Lenka ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Zádorová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zabývá paleopůdami zeměšské sprašové strže. Je rozdělena do tří větších celků. V první části je řešena problematika paleopedologie, postavení půd v kvartérním klimaticko-sedimentačním cyklu a stručně také metody studia starých půd. Další část práce se zabývá použitými metodami, datovými zdroji a zejména zájmovým územím a jeho charakteristikou. Ve třetí části jsou shrnuty a diskutovány získané poznatky. Výsledkem práce je tedy charakteristika paleopůd zeměšské sprašové strže (cíl práce) a vybudování základu pro budoucí práci autorky. Klíčová slova: paleopedologie, fosilní půdy, kvartér, Zeměšská sprašová strž, Kralupy nad Vltavou
|
|
|
Pohřbené půdy jako odraz vlivu člověka a klimatu na krajinu od svrchního pleistocénu po středověk
Vejrostová, Lenka ; Lisá, Lenka (vedoucí práce) ; Kirchner, Karel (oponent) ; Strouhalová, Barbora (oponent)
Kombinace sedimentologických, geochemických, geofyzikálních a paleobiologických metod obvykle umožňuje více či méně komplexní rekonstrukci vývoje environmentálního prostředí zachyceného v pedosedimentárních záznamech. V případě holocenních záznamů je možno rozšířit toto portfolio i o geoarcheologické metody. Cílem této práce bylo poskytnout odpovědi na otázky využití pedogeochemických a geoarcheologických metod ve výzkumu pohřbených půd a pokusit se odpovědět na to, jak velká byla role klimatu nebo člověka pedosedimentárního záznamu. Multidisciplinární analýza provedená na celkem pěti lokalitách Česka (Kly, Brno Přízřenice, Česká Bělá), Slovenska (Bíňa Čata) a Polska (Sowin) poskytla řadu poznatků o vývoji půd a vztahu člověka, klimatu a krajiny od svrchního pleistocénu (MIS 3) po středověk. Detekce klimatických změn v rámci glaciálních paleopůd lokality Bíňa Čata byla soustředěna na období od raného MIS 3 do přelomu MIS 3/ MIS 2. Použité metody umožnily korelaci vzniklých půd s interstadiály Oerel, Glinde a Denekamp, stejně jako rozlišení změn teplotních či vlhkostních charakteristikách v době vzniku půd i po ní. Iluviální vrstvy archeologických lokalit Sowin a Kly jsou zajímavým příkladem klimaticky podmíněného texturního prvku v lokalitě prokazatelně antropogenně ovlivněné. Jejich geneze je podmíněna...
|
|
|
Půdy labské nivy: Dynamika změn vývoje aluviálních půd Labe na vybraných profilech v průběhu 100 let.
Vejrostová, Lenka ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá půdami labské nivy. Obsahuje základní informace o vývoji labské nivy se zřetelem na oblast středního toku Labe. Jejím cílem je zachycení vývoje nivy v zájmovém území mj. za pomoci popisu a porovnání půd na vybraných transektech v okolí Kostelce nad Labem ve dvou různých časových obdobích. Za tímto účelem bylo vybráno několik transektů z fragmentů historické dokumentace vypracované při příležitosti příprav splavnění Labe, které byly analyzovány. Dále bylo v roce 2013 provedeno terénní šetření na identických transektech. Získané informace byly následně porovnány a vyhodnoceny
|
|
|
Pohřbené půdy jako odraz vlivu člověka a klimatu na krajinu od svrchního pleistocénu po středověk
Vejrostová, Lenka ; Lisá, Lenka (vedoucí práce) ; Kirchner, Karel (oponent) ; Strouhalová, Barbora (oponent)
Kombinace sedimentologických, geochemických, geofyzikálních a paleobiologických metod obvykle umožňuje více či méně komplexní rekonstrukci vývoje environmentálního prostředí zachyceného v pedosedimentárních záznamech. V případě holocenních záznamů je možno rozšířit toto portfolio i o geoarcheologické metody. Cílem této práce bylo poskytnout odpovědi na otázky využití pedogeochemických a geoarcheologických metod ve výzkumu pohřbených půd a pokusit se odpovědět na to, jak velká byla role klimatu nebo člověka pedosedimentárního záznamu. Multidisciplinární analýza provedená na celkem pěti lokalitách Česka (Kly, Brno Přízřenice, Česká Bělá), Slovenska (Bíňa Čata) a Polska (Sowin) poskytla řadu poznatků o vývoji půd a vztahu člověka, klimatu a krajiny od svrchního pleistocénu (MIS 3) po středověk. Detekce klimatických změn v rámci glaciálních paleopůd lokality Bíňa Čata byla soustředěna na období od raného MIS 3 do přelomu MIS 3/ MIS 2. Použité metody umožnily korelaci vzniklých půd s interstadiály Oerel, Glinde a Denekamp, stejně jako rozlišení změn teplotních či vlhkostních charakteristikách v době vzniku půd i po ní. Iluviální vrstvy archeologických lokalit Sowin a Kly jsou zajímavým příkladem klimaticky podmíněného texturního prvku v lokalitě prokazatelně antropogenně ovlivněné. Jejich geneze je podmíněna...
|
|
|
Půdy labské nivy: Dynamika změn vývoje aluviálních půd Labe na vybraných profilech v průběhu 100 let.
Vejrostová, Lenka ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá půdami labské nivy. Obsahuje základní informace o vývoji labské nivy se zřetelem na oblast středního toku Labe. Jejím cílem je zachycení vývoje nivy v zájmovém území mj. za pomoci popisu a porovnání půd na vybraných transektech v okolí Kostelce nad Labem ve dvou různých časových obdobích. Za tímto účelem bylo vybráno několik transektů z fragmentů historické dokumentace vypracované při příležitosti příprav splavnění Labe, které byly analyzovány. Dále bylo v roce 2013 provedeno terénní šetření na identických transektech. Získané informace byly následně porovnány a vyhodnoceny
|
|
|
Paleopůdy zeměšské sprašové strže
Vejrostová, Lenka ; Zádorová, Tereza (oponent) ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá paleopůdami zeměšské sprašové strže. Je rozdělena do tří větších celků. V první části je řešena problematika paleopedologie, postavení půd v kvartérním klimaticko-sedimentačním cyklu a stručně také metody studia starých půd. Další část práce se zabývá použitými metodami, datovými zdroji a zejména zájmovým územím a jeho charakteristikou. Ve třetí části jsou shrnuty a diskutovány získané poznatky. Výsledkem práce je tedy charakteristika paleopůd zeměšské sprašové strže (cíl práce) a vybudování základu pro budoucí práci autorky. Klíčová slova: paleopedologie, fosilní půdy, kvartér, Zeměšská sprašová strž, Kralupy nad Vltavou
|
host ::
RSS.