|
|
Morfologie fosilních tříděných strukturních půd Krkonoš
Uxa, Tomáš ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Tříděné strukturní půdy představují skupinu periglaciálních mikrotvarů, které vytvářejí více či méně symetrické vzory v důsledku působení mrazu a zejména opakovaných cyklů mrznutí a tání. Vznik tříděných půd v Krkonoších je předpokládán v pozdním pleistocénu a v současnosti jsou považovány za neaktivní (s výjimkou tříděných kruhů). Jejich výskyt je vázán na nejvyšší lokality s plochým reliéfem a intenzivním působením větru, které způsobuje nízkou sněhovou pokrývku a umožňuje hluboké promrzání půdy. Předkládaná diplomová práce pojednává o vlivu lokálních charakteristik (mikroklimatická extremita, morfologie terénu či litologie) na morfologii a stupeň vytřídění tříděných strukturních půd. Terénní výzkum byl proveden podél transektu sledujícího gradient mikroklimatické extremity (reprezentované nadmořskou výškou a tzv. relativní výškou sněhu) v oblasti Luční hory ve východních Krkonoších, který je relativně homogenní z hlediska litologie a expozičních charakteristik. Transekt byl prodloužen dále přes Modré sedlo na Studniční horu, kde se rovněž vyskytují různé typy fosilních tříděných strukturních půd, resp. kvazi-aktivní tříděné kruhy v Modrém sedle. Zde však dochází k variabilitě litologických a výškových poměrů. U jednotlivých tříděných půd byly měřeny jejich morfometrické charakteristiky (délka...
|
|
| |
|
|
Teplotní režim povrchové vrstvy morén v údolí Adygene, Kyrgyzský hřbet
Martinásková, Daša ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Uxa, Tomáš (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je zaměřena na teplotní režim povrchové části morén, který je jedním z indikátorů rozšíření periglaciální a glaciální zóny v horském prostředí. Úvodní část práce vychází z rešerše dostupné literatury a je zaměřena na charakteristiky teplotního režimu sedimentů a jeho vztah k hranici horského permafrostu, poloze věčnosněžné čáry a teplotním podmínkám na bázi horských ledovců. V následujících částech předložené práce jsou popsány fyzicko-geografické podmínky zájmového území, kterým je údolí Adygine v Kyrgyzském hřbetu (severní Ťan-Šan), a metodika práce. V hlavní části práce vyhodnocuji teploty naměřené v morénách zájmového území, a to nejdříve obecně, poté z hlediska regelačních charakteristik a nakonec tyto poznatky vztahuji k podmínkám místního glaciálního prostředí. Podle výsledků měření je zřejmé, že existuje mnoho faktorů, které teplotní režim půd ovlivňují. Mezi nejzákladnější patří teplota vzduchu, místní cirkulační poměry, sněhová pokrývka a místní stanovištní podmínky. Poznatky získané v praktické části ukazují, že lokality měření se vyznačují poměrně slabou regelační aktivitou, nacházejí se mimo oblast souvislého horského permafrostu nebo v oblasti mocné činné vrstvy a bázi čela ledovce Adygine lze označit za teplou (vlhkou). Klíčová slova: teplotní režim půd,...
|
|
|
Morfologie fosilních tříděných strukturních půd Krkonoš
Uxa, Tomáš
Tříděné strukturní půdy představují skupinu periglaciálních mikrotvarů, které vytvářejí více či méně symetrické vzory v důsledku působení mrazu a zejména opakovaných cyklů mrznutí a tání. Vznik tříděných půd v Krkonoších je předpokládán v pozdním pleistocénu a v současnosti jsou považovány za neaktivní (s výjimkou tříděných kruhů). Jejich výskyt je vázán na nejvyšší lokality s plochým reliéfem a intenzivním působením větru, které způsobuje nízkou sněhovou pokrývku a umožňuje hluboké promrzání půdy. Předkládaná diplomová práce pojednává o vlivu lokálních charakteristik (mikroklimatická extremita, morfologie terénu či litologie) na morfologii a stupeň vytřídění tříděných strukturních půd. Terénní výzkum byl proveden podél transektu sledujícího gradient mikroklimatické extremity (reprezentované nadmořskou výškou a tzv. relativní výškou sněhu) v oblasti Luční hory ve východních Krkonoších, který je relativně homogenní z hlediska litologie a expozičních charakteristik. Transekt byl prodloužen dále přes Modré sedlo na Studniční horu, kde se rovněž vyskytují různé typy fosilních tříděných strukturních půd, resp. kvazi-aktivní tříděné kruhy v Modrém sedle. Zde však dochází k variabilitě litologických a výškových poměrů. U jednotlivých tříděných půd byly měřeny jejich morfometrické charakteristiky (délka...
|
|
|
Past and Present Permafrost and Active-Layer Phenomena as Indicators of Late Quaternary Environmental Changes
Uxa, Tomáš ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Dobiński, Wojciech (oponent) ; Winkler, Stefan (oponent)
V pozdním kvartéru došlo v d̊usledku sťrídání glaciálních a interglaciálních období i stadiál̊u a interstadiál̊u k ̌cet- ným rozší̌rením a ústup̊um permafrostu, jehož výzkum je nezbytný pro pochopení vývoje p̌rírodního prosťredí v minulosti, ale poskytuje cenné informace i z hlediska jeho soǔcasné a budoucí dynamiky. Pozorování charak- teristik a forem vázaných na permafrost a ̌cinnou vrstvu jsou však stále nedostatěcná a ňekdy také zaváďející i v mnoha oblastech se soǔcasným výskytem permafrostu a mnohem méňe informací je k dispozici z region̊u, kde se permafrost nacházel v minulosti. Disertǎcní práce poskytuje ucelené informace o rozší̌rení a morfologii p̌revážňe reliktních strukturních p̊ud a kamenných ledovc̊u ve Vysokých Sudetech a Západních a Vysokých Tatrách, jež jsou nejrozší̌reňejšími formami vázanými na permafrost, které se v ťechto sťredoevropských pohǒrích severňe od Alp vyskytují. Je ukázáno, že tyto tvary reliéfu mají ťesnou vazbu na zvyšující se drsnost klimatických podmínek a ubývání vegetace sm̌erem do vyšších nadmǒrských výšek a jako takové sv̌eďcí o p̌rírodních podmínkách, které zde panovaly ke konci posled- ního glaciálu a na pǒcátku holocénu, jakož i o jejich soǔcasném stavu. Obdobné výškové trendy v morfologii struk- turních p̊ud jsou dokumentovány také pro...
|
|
|
Modelování sněhových lavin
Racek, Ondřej ; Blahůt, Jan (vedoucí práce) ; Uxa, Tomáš (oponent)
Modelování fyzickogeografických procesů je nedílnou součástí fyzické geografie a zároveň se velmi dynamicky rozvíjí. Stejně tak je tomu i v případě modelování sněhových lavin. Tato bakalářská práce podává ucelený přehled přístupů k modelování sněhových lavin a popisuje jejich základní principy. V aplikační části se práce zabývá využitím numerického modelu RAMMS pro modelování lavin v podmínkách Krkonoš, zejména možností použití koeficientů tření, které byly experimentálně stanoveny ve švýcarských Alpách a tabelizovány v uživatelském manuálu. Výsledky lavinového modelu RAMMS, vycházející ze 36-ti kombinací koeficientů tření jsou porovnávány z hlediska dosahu a plochy akumulace se skutečnou lavinou, jež spadla 10. 2. 2015. Z výsledků vyplývá, že koeficienty tření experimentálně určené ve švýcarských Alpách je možné využít i v podmínkách Krkonoš a pro jejich správné určení je vhodné řídit se dosahem skutečné laviny. Výsledky modelů rovněž ukazují na silné nadhodnocování plochy akumulace. Klíčová slova: sněhové laviny, modelování, Krkonoše
|
|
|
Morfologie fosilních tříděných strukturních půd Krkonoš
Uxa, Tomáš ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Tříděné strukturní půdy představují skupinu periglaciálních mikrotvarů, které vytvářejí více či méně symetrické vzory v důsledku působení mrazu a zejména opakovaných cyklů mrznutí a tání. Vznik tříděných půd v Krkonoších je předpokládán v pozdním pleistocénu a v současnosti jsou považovány za neaktivní (s výjimkou tříděných kruhů). Jejich výskyt je vázán na nejvyšší lokality s plochým reliéfem a intenzivním působením větru, které způsobuje nízkou sněhovou pokrývku a umožňuje hluboké promrzání půdy. Předkládaná diplomová práce pojednává o vlivu lokálních charakteristik (mikroklimatická extremita, morfologie terénu či litologie) na morfologii a stupeň vytřídění tříděných strukturních půd. Terénní výzkum byl proveden podél transektu sledujícího gradient mikroklimatické extremity (reprezentované nadmořskou výškou a tzv. relativní výškou sněhu) v oblasti Luční hory ve východních Krkonoších, který je relativně homogenní z hlediska litologie a expozičních charakteristik. Transekt byl prodloužen dále přes Modré sedlo na Studniční horu, kde se rovněž vyskytují různé typy fosilních tříděných strukturních půd, resp. kvazi-aktivní tříděné kruhy v Modrém sedle. Zde však dochází k variabilitě litologických a výškových poměrů. U jednotlivých tříděných půd byly měřeny jejich morfometrické charakteristiky (délka...
|
|
|
Teplotní režim povrchové vrstvy morén v údolí Adygene, Kyrgyzský hřbet
Martinásková, Daša ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Uxa, Tomáš (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je zaměřena na teplotní režim povrchové části morén, který je jedním z indikátorů rozšíření periglaciální a glaciální zóny v horském prostředí. Úvodní část práce vychází z rešerše dostupné literatury a je zaměřena na charakteristiky teplotního režimu sedimentů a jeho vztah k hranici horského permafrostu, poloze věčnosněžné čáry a teplotním podmínkám na bázi horských ledovců. V následujících částech předložené práce jsou popsány fyzicko-geografické podmínky zájmového území, kterým je údolí Adygine v Kyrgyzském hřbetu (severní Ťan-Šan), a metodika práce. V hlavní části práce vyhodnocuji teploty naměřené v morénách zájmového území, a to nejdříve obecně, poté z hlediska regelačních charakteristik a nakonec tyto poznatky vztahuji k podmínkám místního glaciálního prostředí. Podle výsledků měření je zřejmé, že existuje mnoho faktorů, které teplotní režim půd ovlivňují. Mezi nejzákladnější patří teplota vzduchu, místní cirkulační poměry, sněhová pokrývka a místní stanovištní podmínky. Poznatky získané v praktické části ukazují, že lokality měření se vyznačují poměrně slabou regelační aktivitou, nacházejí se mimo oblast souvislého horského permafrostu nebo v oblasti mocné činné vrstvy a bázi čela ledovce Adygine lze označit za teplou (vlhkou). Klíčová slova: teplotní režim půd,...
|
|
|
Teplotní režim povrchové vrstvy morén v údolí Adygene, Kyrgyzský hřbet
Martinásková, Daša ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Uxa, Tomáš (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je zaměřena na teplotní režim povrchové vrstvy morén v údolí řeky Adygine v Kyrgyzském hřbetu (severní Ťan-Šan). Cílem je vyhodnotit teplotní měření z předpolí ledovce Adygine a interpretovat výsledky vzhledem k průběhu recentní věčnosněžné čáry a oblasti permafrostu. V zájmovém území (3498-3659 m n. m.) je umístěno pět termistorů s dataloggery MINIKIN, které zaznamenávají teploty v hloubkách 15 a 30 cm pod povrchem ledovcových akumulací a dvě čidla stejného typu, která měří teploty vzduchu. Povrchová vrstva morén pravidelně každý rok na tři až pět měsíců roztaje, roční průměrné teploty půdy neklesly pod -2řC a lokality měření se vyznačují poměrně slabou regelační aktivitou. Průměrná roční teplota vzduchu v 3653 m n. m. v roce 2011 byla -4,5ř C a v 3913 m n. m. byla -6,1řC. Porovnání naměřených dat s publikovanými údaji o průměrných teplotách permafrostu v přilehlých pásmech pohoří Ťan-Šan nasvědčuje, že se zájmové území nachází v oblasti nesouvislého horského permafrostu. Nulová izoterma teploty vzduchu se nachází přibližně v 2900 m n. m., linie rovnováhy ledovce v 4000 m n. m., což je níže než linie horského permafrostu, bázi čela ledovce Adygine lze označit za teplou. Klíčová slova: teplotní režim, povrchová vrstva, regelační aktivita, údolí Adygine
|
|
| |
host ::
RSS.