|
|
Application of DSSAT model to simulated thermophilic crops in central and southern Europe
Potop, V. ; Mateescu, C.D. ; Türkott, L. ; Zahradníček, Pavel ; Boroneant, C. ; Constantinescu, F. ; Iamandei, M.
This study presents applications of DSSAT version 4.5 software package to simulate thermophilic crops. The results are used to identified adaptation options to reduce impacts of climate changes, pest and diseases in thermophilic crops in the central and southeastern Europe, specifically in Elbe River lowland and Romania. For the Czech Republic, experimental research at farm level includes: (1) testing thermophilic assortment of vegetables in Elbe lowland conditions; (2) monitoring the meteorological data, phenological phases, soil characteristics, leaf area and the amount of aboveground biomass on farmer vegetable fields. For Romania, the focus is put on crop water use efficiency under current and future climate scenarios for thermophilic species (maize) in different agricultural sites from south and south-eastern regions. CERES Maize and CROPGRO-vegetables modules embedded in DSSAT were used.
|
|
|
The thermal regime of ice pits of the Borec hill
Türkott, L. ; Martinčíková, Eva ; Potop, V.
The ecological stability of the sites with stenoec organisms is important factor for maintaining them at given location. Phonolite system of the Borec hill creates a unique labyrinth of vents. Thermal anomalies occur during the year in the fissure system and create specific microclimate. Flow direction is given by the temperature gradient inside and outside of the system. The lower part of fissure system is located in the debris fields, while the upper part on top of the hill. Phonolite rocks are cooled down by air streaming from the debris fields during the winter. Direction of the air flow changes in the spring and summer. The cold air is exhaled from these vents on the lower parts of system and creates ice pits with the typical vegetation.
|
|
|
Historie pěstování ovocných dřevin v klimatických podmínkách ČR.
Feierová, Martina ; Türkott, Luboš (vedoucí práce) ; Hiřmanová, Dita (oponent)
V této práci je popsána historie pěstování nejrozšířenějších ovocných dřevin na území
České republiky. Dále jsou zde zmíněny některé u nás méně často pěstované ovocné dřeviny.
Tento popis obsahuje nejstarší historická období, vývoj ovocnářství v relativně nedávné minulosti v podmínkách různých společenských systémů, až po současnost.
U uvedených dřevin bylo záměrem popsat možnost jejich pěstování s ohledem na klimatické a půdní podmínky v rámci ČR. Také uvést zonaci klimatických a půdních podmínek, regionální rozdílnost pro pěstování jednotlivých druhů a odrůd v rámci našeho území. Jsou zde také uvedeny jednotlivé odrůdy pěstované v současnosti a popsány odrůdy pěstované již jen okrajově, nebo zaniklé.
Částečně jsou zde zmíněny choroby a škůdci ovocných dřevin, které se v našich podmínkách nejčastěji vyskytují.
V závěru je také uveden stručný náhled na směřování našeho ovocnářství v budoucnosti, s ohledem na možné nepříznivé klimatické scénáře.
|
|
|
Vliv teplotních faktorů na fenologii rajčete jedlého
Kolaříková, Dagmar ; Türkott, Luboš (vedoucí práce) ; Brigita, Brigita (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem teplotních faktorů na fenologii rajčete jedlého (Lycopersicon esculentum). Cílem práce pak je předložit ucelený přehled o pěstování rajčete jedlého v podmínkách mírného pásu, popsat fenologii této plodiny a určit fyziologické nároky na teplotní podmínky v jednotlivých fázích vývoje rostliny. Tyto poznatky poté použít při polním pokusu, a provést analýzu dynamiky nástupu jednotlivých fenologických fází v závislosti na teplotních podmínkách. Rajče jedlé se řadí mezi plodovou zeleninu, i když je v některých zemích spíše přiřazováno k ovoci. Jedná se o teplomilnou trvalku, která je díky svým specifickým nárokům na teplotu pěstována v oblasti mírného pásu jako jednoletka. Mnoho odrůd řadíme mezi tzv. F1 hybridy, kde je hybridní efekt přínosný především raností, výnosem a menší náchylností k chorobám. Fenologie se zabývá otázkami rychlosti vývoje rostlin v jednotlivých fázích (takzvaných fenologických fází) v závislosti na počasí a podnebí. Vývoj rostliny rajčete prochází jednotlivými fenologickými fázemi: klíčení, tvorba listů, vytváření vedlejších výhonů, tvorba květů, kvetení, růst plodů, zrání plodů (semen) a stárnutí, kdy každá tato růstová fáze má specifické požadavky na teplotní podmínky.
Vlastní výzkum probíhal na dvou experimentálních plochách, v Praze 6 - Suchdole a v Mochově. Pokusnými rostlinami byly hybridní LSL odrůdy rajčete Palava F1 a Thomas F1, které byly po celou dobu vegetace standardně ošetřovány. V průběhu vegetačního období u nich byly určovány růstové charakteristiky, a to konkrétní růstové fáze a jejich zastoupení v porostu. U vybraných jedinců pak bylo zjišťováno množství suché biomasy a index listové plochy (LAI). Výsledky byly analyzovány a zpracovány pomocí grafů a tabulek.
Po analýze veškerých získaných dat bylo potvrzeno, že rostliny rajčete mají specifické nároky na prostředí v jednotlivých růstových fázích. Tyto požadavky se poté mění i s použitou odrůdou rostliny. Celkově je možno říci, že z klimatologických ukazatelů rajčata nejvíce reagují právě na teplotu vzduchu. Teplota vzduchu mimo porost dosahovala vyšších hodnot v porovnání s teplotou vzduchu v zapojeném porostu. U obou odrůd pak docházelo ke stagnaci růstových fází především při prudké změně teploty, při tropických teplotách nad 30 °C a při výrazném ochlazení. Hodnota LAI narůstala v průběhu vegetace, avšak v období vlny veder a následného ochlazení došlo na obou lokalitách k poškození listové plochy a poklesu LAI. Odrůdy reagovaly odlišně svou adaptabilitou na vysoké teploty.
|
host ::
RSS.