|
|
Studium fluidních inkluzí v pegmatitech z Vepic a Vlastějovic
Surmová, Petra ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Dolníček, Zdeněk (oponent)
S použitím fluidních inkluzí byly určeny PT podmínky, složení a vlastnosti fluid, které jsou asociovány s krystalizací granitických pegmatitů ze dvou lokalit v moldanubické jednotce. První studovanou lokalitou jsou Vepice u Tábora, druhou jsou Vlastějovice u Zruče nad Sázavou. Pegmatit z Vepic tvoří nepravidelné kapsy v amfibol-biotickém granitu tmavého typu až v porfyrickém syenodioritu Čertova břemene. Fluidní inkluze byly studovány v několik cm velkých křemenných krystalech z miarolitických dutin z centrální zóny pegmatitových kapes. Zachycená fluida jsou pouze vodného typu, s nízkým obsahem solí (nejčastěji v rozsahu 4-6 hm.% NaClekv) a s dominancí NaCl. Pegmatit ve Vepicích se odlišuje od většiny pegmatitů moldanubické zóny díky přítomnosti Y+REE minerálů a zařazení do NYF typu vzácnoprvkových pegmatitů, popř. i do miarolotických pegmatitů s NYF signaturou. Studovaný vzorek z Vlastějovic (skarnové těleso) reprezentoval přechod z křemen-živcové zóny litného pegmatitu do zóny s převahou křemene (křemenné jádro). Studován byl pouze jeden vzorek, který pocházel z historických sběrů F. Čecha (Čech, 1985). Vzorek je výjimečný přítomností velkého množství pevných fází (až 4-5 fází). Pomocí Ramanovy spektroskopie byl jednoznačně určen sassolit, jako nejhojnější a téměř vždy přítomná fáze. Dále byla...
|
|
|
Využití magnetické susceptibility při studiu kontaminace půd
Surmová, Petra ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Nováková, Tereza (oponent)
Cílem této bakalářské práce je formou rešerše stručně shrnout využití magnetické susceptibility při kontaminaci půd. Práce má kompilační charakter a čerpá převážně z vědeckých článků zabývajících se touto problematikou. V jednotlivých kapitolách se věnuji magnetickým vlastnostem hornin a minerálů, především magnetické susceptibilitě. Magnetická susceptibilita ve slabém magnetickém poli je jedním z nejdůležitějších parametrů, který indikuje změnu koncentrace ferimagnetik v půdách a sedimentech (Kapička et al., 2004). Popsány jsou hlavní magnetické minerály, antropogenní ferimagnetika a magnetické vlastnosti půd. Práce je založena na faktu, že ferimagnetické částice antropogenního původu jsou akumulovány ve svrchních vrstvách půd. Popisuji rovněž přístroje, které se používají na měření magnetické susceptibility v terénu i v laboratoři. V závěrečně kapitole se věnuji příkladovým studiím, v nichž bylo využito měření magnetické susceptibility. Z hlediska znečištění porovnávám dvě odlišné geografické oblasti, relativně čistý Krkonošský národní park a průmyslově znečištěné Horní Slezsko. Klíčová slova: antropogenní ferimagnetika, magnetická susceptibilita, magnetické minerály
|
host ::
RSS.