|
|
Energetický metabolismus srdce při akutní a chronické hypoxii
Kolář, David ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Sotáková, Dita (oponent)
Srdce je vysoce oxidativní tkáň, jejíž spotřeba kyslíku daleko přesahuje spotřebu kyslíku u neuronů. Těžiště produkce ATP tedy leží v oxidativní fosforylaci, do které přispívají různé substráty (glukóza, mastné kyseliny, laktát) v závislosti na metabolických podmínkách. Vysoký podíl mitochondrií v srdeční tkáni sebou současně přináší zvýšené riziko tvorby reaktivních forem kyslíku při narušení jejich metabolismu. Kyslíkové radikály vznikají převážně v komplexu I a III dýchacího řetězce mitochondrií a mohou plnit signální funkci umožňující adaptaci srdce na hypoxii, avšak jejich vysoká koncentrace je vede k nevratnému poškození buněčných struktur. Práce se zabývá energetickým metabolismem srdce v normoxických, hypoxických a ischemických podmínkách s důrazem na využití glukózy, mastných kyselin a řízení oxidativní fosforylace.
|
|
|
Antioxidant system in hypoxic heart
Sotáková, Dita ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Kalous, Martin (oponent) ; Babula, Petr (oponent)
Kardiovaskulární onemocnění, zejména akutní infarkt myokardu, je celosvětově nejčastější příčinou úmrtí. Je známo, že adaptace na chronickou hypoxii zvyšuje odolnost srdeční tkáně vůči ischemicko-reperfuznímu (I/R) poškození. Reaktivní formy kyslíku (ROS) hrají důležitou signální roli při aktivaci protektivních drah během I/R, ačkoli přebytek ROS během reperfúze vede k poškození srdeční tkáně. Vzhledem k tomu, že buněčný antioxidační systém je zodpovědný za udržování redoxní homeostázy, bylo cílem této práce analyzovat vztah mezi tolerancí myokardu k I/R poškození a regulací hlavních složek antioxidačních systémů, souvisejících transkripčních faktorů a jejich cílových genů v protektivních a neprotektivních režimech chronické hypoxie. Prokázali jsme rozdíly v kardioprotektivním fenotypu u potkanů vystavených třem režimům chronické hypoxie (FiO2 0,1; 3 týdny). Adaptace na kontinuální (CNH) a intermitentní (CNH-8; 8h/den) režim hypoxie zvýšila rezistenci myokardu k I/R poškození, zatímco 1-hodinové denní přerušení hypoxické adaptace (INH-23) zrušilo kardioprotektivní účinek a snížilo poměr redukovaného a oxidovaného glutathionu (GSH/GSSG). Oba kardioprotektivní režimy významně zvýšily expresi mRNA mitochondriálních antioxidantů (manganová superoxid dismutáza, MnSod; glutathion reduktáza, Gsr;...
|
|
|
Ischemická tolerance srdcí hypertenzních potkanů
Jelínek, Jan ; Neckář, Jan (vedoucí práce) ; Sotáková, Dita (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo shrnout současné poznatky vlivu ischemicko-reperfuzního poškození na myokard hypertenzních jedinců. První část je zaměřena na popis ischemie, reperfuze a změn metabolizmu myokardu při těchto dějích. Mezi tyto změny patří například nekróza či apoptóza buněk myokardu. Druhá část popisuje zatím známé kardioprotektivní fenomény. Porovnává jejich účinky a detailněji popisuje signalizaci preconditioningu, druhého okna preconditioningu a postconditioningu. Třetí část je zaměřena na popis rizikových faktorů souvisejících s ICHS a hypertenzí. Dále také na dělení hypertenze, způsoby klinické a experimentální léčby hypertenze, popis vybraných laboratorních kmenů hypertenzních potkanů. V poslední části bakalářské práce popisuji vliv hypertenze na I-R poškození v laboratorních studiích. Ve většině studií byl použit kmen spontánně hypertenzních potkanů. Jako normotenzní kontrola byl nejčastěji používán kmen Wistar-Kyoto. Pro některé další experimenty byl použit transgenní kmen potkanů TGR. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Antioxidant system in hypoxic heart
Sotáková, Dita ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Kalous, Martin (oponent) ; Babula, Petr (oponent)
Kardiovaskulární onemocnění, zejména akutní infarkt myokardu, je celosvětově nejčastější příčinou úmrtí. Je známo, že adaptace na chronickou hypoxii zvyšuje odolnost srdeční tkáně vůči ischemicko-reperfuznímu (I/R) poškození. Reaktivní formy kyslíku (ROS) hrají důležitou signální roli při aktivaci protektivních drah během I/R, ačkoli přebytek ROS během reperfúze vede k poškození srdeční tkáně. Vzhledem k tomu, že buněčný antioxidační systém je zodpovědný za udržování redoxní homeostázy, bylo cílem této práce analyzovat vztah mezi tolerancí myokardu k I/R poškození a regulací hlavních složek antioxidačních systémů, souvisejících transkripčních faktorů a jejich cílových genů v protektivních a neprotektivních režimech chronické hypoxie. Prokázali jsme rozdíly v kardioprotektivním fenotypu u potkanů vystavených třem režimům chronické hypoxie (FiO2 0,1; 3 týdny). Adaptace na kontinuální (CNH) a intermitentní (CNH-8; 8h/den) režim hypoxie zvýšila rezistenci myokardu k I/R poškození, zatímco 1-hodinové denní přerušení hypoxické adaptace (INH-23) zrušilo kardioprotektivní účinek a snížilo poměr redukovaného a oxidovaného glutathionu (GSH/GSSG). Oba kardioprotektivní režimy významně zvýšily expresi mRNA mitochondriálních antioxidantů (manganová superoxid dismutáza, MnSod; glutathion reduktáza, Gsr;...
|
|
|
Ischemická tolerance srdcí hypertenzních potkanů
Jelínek, Jan ; Neckář, Jan (vedoucí práce) ; Sotáková, Dita (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo shrnout současné poznatky vlivu ischemicko-reperfuzního poškození na myokard hypertenzních jedinců. První část je zaměřena na popis ischemie, reperfuze a změn metabolizmu myokardu při těchto dějích. Mezi tyto změny patří například nekróza či apoptóza buněk myokardu. Druhá část popisuje zatím známé kardioprotektivní fenomény. Porovnává jejich účinky a detailněji popisuje signalizaci preconditioningu, druhého okna preconditioningu a postconditioningu. Třetí část je zaměřena na popis rizikových faktorů souvisejících s ICHS a hypertenzí. Dále také na dělení hypertenze, způsoby klinické a experimentální léčby hypertenze, popis vybraných laboratorních kmenů hypertenzních potkanů. V poslední části bakalářské práce popisuji vliv hypertenze na I-R poškození v laboratorních studiích. Ve většině studií byl použit kmen spontánně hypertenzních potkanů. Jako normotenzní kontrola byl nejčastěji používán kmen Wistar-Kyoto. Pro některé další experimenty byl použit transgenní kmen potkanů TGR. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Energetický metabolismus srdce při akutní a chronické hypoxii
Kolář, David ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Sotáková, Dita (oponent)
Srdce je vysoce oxidativní tkáň, jejíž spotřeba kyslíku daleko přesahuje spotřebu kyslíku u neuronů. Těžiště produkce ATP tedy leží v oxidativní fosforylaci, do které přispívají různé substráty (glukóza, mastné kyseliny, laktát) v závislosti na metabolických podmínkách. Vysoký podíl mitochondrií v srdeční tkáni sebou současně přináší zvýšené riziko tvorby reaktivních forem kyslíku při narušení jejich metabolismu. Kyslíkové radikály vznikají převážně v komplexu I a III dýchacího řetězce mitochondrií a mohou plnit signální funkci umožňující adaptaci srdce na hypoxii, avšak jejich vysoká koncentrace je vede k nevratnému poškození buněčných struktur. Práce se zabývá energetickým metabolismem srdce v normoxických, hypoxických a ischemických podmínkách s důrazem na využití glukózy, mastných kyselin a řízení oxidativní fosforylace.
|
host ::
RSS.