|
|
Molekulární fylogeneze a genetická diverzita nejbližších příbuzných rodu Pisum
Sedláková, Veronika
Tématem této práce bylo studium genetické diverzity a fylogeneze vybraného planého druhu Lathyrus neurolobus Boiss. & Heldr., který je příbuzný kulturnímu hrachu setému, pomocí moderních metod molekulární fylogenetiky. Z genotypů L. neurolobus získaných z Katedry botaniky PřF UP v Olomouci byla izolovaná genomická DNA a vzorky byly podrobeny analýze pomocí SSR a iPBS markerů. Bylo zjištěno, že pro posouzení genetické diverzity je vhodná metoda iPBS markerů, kde je průměrná hodnota polymorfního informačního obsahu velmi vysoká (PIC=0,928). Podle vyhodnoceného polymorfismu markerů a vytvořených dendrogramů bylo zjištěno, že pro hledání souvislostí mezi místem původu a umístěním v dendrogramu, bude vhodná metoda SSR markerů, ale jen v případě výběru informativních markerů. Také byla potvrzena přenosnost SSR markerů navržených pro hrách do planého druhu z jiného rodu.
|
|
|
Molekulární fylogeneze a genetická diverzita nejbližších příbuzných rodu Pisum
Sedláková, Veronika
V průběhu domestikace a selekce došlo k omezení genetické diverzity pěstovaných plodin. V současné době je zájmem šlechtitelů přenos některých genů z planých příbuzných druhů do kulturních plodin. Tyto geny zájmu souvisí např. s rezistencí k nemocem a škůdcům nebo odolností vůči suchu. Hybridizaci planých a pěstovaných druhů ale brání reprodukční izolace. Často se u hybridů vyskytuje jev jaderně cytoplazmatická inkompatibilita, která se projevuje sníženou fertilitou až sterilitou či letalitou. V tomto jevu dochází ke konfliktu jaderně kódovaných genů s geny zakódovanými v organelárním genomu. Identifikovaný kandidátní gen accD zodpovědný za jaderně cytoplazmatickou inkompatibilitu u hrachu je vysoce variabilní díky inzercím a delecím. Vysoká variabilita genu accD zde byla potvrzena i u rodů Lathyrus a Vicia. Pozorována byla variabilita v délkách sekvencí genu, způsobená přítomností indelů a jedno-nukleotidové polymorfizmy. Ve srovnávací analýze s dalšími oblastmi cpDNA využívané ve fylogenetice, měla oblast genu accD nejvyšší hodnoty parsimonně informativních míst. Fylogeneze získaná na základě oblasti genu accD odpovídá fylogenezi založené na kombinovaných chloroplastových markerech, proto může být gen accD určený jako vhodný pro tento typ analýz.
|
|
|
Tvorba Jaroslava Foglara jako východisko pro využití metod dramatické výchovy na první stupni ZŠ
Sedláková, Veronika ; Marušák, Radek (vedoucí práce) ; Ferklová, Alžběta (oponent)
1 ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá možností využití díla Jaroslava Foglara v dramatické výchově na prvním stupni základní školy. Cílem diplomové práce je prostřednictvím textů Jaroslava Foglara ověřit vliv metod a technik dramatické výchovy v oblasti formování hodnotových žebříčků a postojů v životě žáků 5. ročníku ZŠ. Zjistit a zhodnotit, jak dramatická výchova pomáhá jednak v hlubším přijetí díla Jaroslava Foglara a jednak k většímu pochopení a přijetí vlastních hodnot a postojů. Teoretická část je zaměřena na osobnost, dílo Jaroslava Foglara a jeho nadčasové poselství. Věnuje se pojmu dramatická výchova, jejím cílům, principům, formám, metodám a technikám. Zároveň se zaměřuje na analýzu díla z hlediska dramatické výchovy. V praktické části diplomové práce jsou na podkladě knih a povídek Jaroslava Foglara zpracovány tři tematické celky, zaměřené na morální vlastnosti člověka, v nichž byly využity metody a techniky dramatické výchovy. Pro experiment byly vybrány dvě třídy pátého ročníku základní školy. V jedné třídě - zkušební, byly celky realizovány pomocí metod a technik dramatické výchovy. Ve druhé třídě - nezkušební, byl žákům předložen pouze text k přečtení. Pomocí pretestu a posttestu byly poznatky o účinnosti metod DV vyhodnoceny a reflektovány. KLÍČOVÁ SLOVA Jaroslav Foglar, dětská literatura,...
|
|
|
Analýza genderových rolí a stereotypů na sociální síti Instagram
Sedláková, Veronika ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent)
Diplomová práce se zabývá postavením žen a mužů na internetové sociální síti Instagram. Téma je nejprve popsáno z teoretického hlediska, kde je vysvětleno co je to web 2.0., co jsou to vlastně sociální sítě a jak internetové sociální sítě slouží naší socializaci do společnosti a naší sebeprezentaci. Dále jsou zde vysvětleny pojmy gender a genderové stereotypy. Vlastní výzkum se skládá ze tří částí. První částí je kvalitativní obrazová analýza tzv. "selfie" fotografií vybraných uživatelů Instagramu, která odkyla, že analyzované ženy na svém Instagramu podporují zažité genderové stereotypy v zobrazování žen a mužů, zatímco analyzovaní muži občas oscilují mezi maskulinitou a feminitou. Druhou částí je analýza počtu lajků pod těmito "selfie" fotografiemi a třetí částí je analýza hloubkových polostrukturovaných rozhovorů, která ukázala, že ženy a muži mají na Instagramu mnoho společného. Jejich postavení na této síti ale dle mé analýzy stejné není.
|
|
|
Prionové onemocnění člověka- Creutzfeldtova-Jakobova nemoc
Sedláková, Veronika ; Rathouská, Jana (vedoucí práce) ; Konečná, Klára (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Kandidát: Bc. Veronika Sedláková Vedoucí: PharmDr. Jana Rathouská, Ph.D. Konzultant: Ing. Magdalena Smětáková Název práce: Prionové onemocnění člověka - CREUTZFELDTOVA- JAKOBOVA NEMOC Cíl práce: Teoretická část práce podává ucelenou teorii nejen o prionech, ale i o Cretzfeldtově-Jakobově nemoci obecně. Cílem experimentální práce bylo zhodnotit a kvantifikovat mozkomíšní mok a mozkovou tkáň u osmi jedinců s podezřením na prionové onemocnění Creutzfeldtovou-Jakobovou nemocí. Metody: Pro stanovení přítomnosti 14-3-3 proteinu v mozkomíšním moku a prionového proteinu v nativní mozkové tkáni byla použita metoda Western blot. Výsledky byly vyjádřeny pouze kvalitativně. Pro lepší specifitu byla diferenciální diagnostika doplněna o imunologické vyšetření likvorového tripletu (p-TAU, h- TAU, β-amyloid). Toto kvantitativní stanovení bylo provedeno metodou enzymové imunoanalýzy (ELISA). Výsledky: U všech osmi podezřelých jedinců bylo potvrzeno onemocnění Creutzfeldtovou-Jakobovou chorobou. Velkým přínosem pro definitivní potvrzení této nemoci bylo stanovení prionového proteinu post mortem. Průkaz přítomnosti β-podjednotky 14-3-3 proteinu není specifický, protože je pozitivní u všech rychlých rozpadů mozkové...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.