|
|
Rekonverze bývalých textilních továren v Brně se zaměřením na funkci bydlení v loftech
Sedláková, Anežka
Rekonverze je architektonicko-urbanistický zásah do objektu, areálu či širšího území, spočívající v přetváření stávajícího stavu území i objektů a hledání nového funkční využití daného území. Současné prostorové řešení objektů, obvykle památek, je doplňováno o novostavby a novotvary. Jednotlivé části původních objektů bývají různě opotřebené, tudíž se před začátkem rekonverze vychází ze stavu, v jakém pracovníci objekty opustili. Rekonverze původních objektů pro novou funkci je velice široké téma, které bylo nutné zúžit a přesněji vymezit. Rekonverze mohou spočívat v přeměně funkční náplně budov na kulturní, obchodní, administrativní či bytová centra. Rekonverze bývají nejčastěji pojaty jako polyfunkční objekty s příslušným veřejným prostranstvím. Polyfunkční využití je dáno velikostí rekonvertovaných objektů. Jedná se totiž o velké budovy továren, doků, sil, plynojemů, cementáren, vodáren apod., v jejichž případě by monofunkčnost vytvořila negativní monotónnost v území. Omezení naší práce pouze na funkci bydlení tedy provádíme s plným vědomím, že bydlení v rekonvertovaných objektech koexistuje s dalšími funkcemi.
|
|
|
Továrna a loft – anachronismus a progrese
Sedláková, Anežka
Konverze jako architektonicko-urbanistický zásah do objektu, areálu či širšího území, spočívající v přetváření stávajícího stavu a nalézání nového funkční využití není výdobytkem současnosti. S doplňováním nemovitých dokumentů minulosti o novostavby a novotvary se setkáme například na konci 18. století, kdy jihlavský soukeník F. Göth koupil roku 1791 kapucínský klášter, zrušený Josefem II., a přestavěl jej na soukenickou továrnu. Na počátku druhé poloviny 19. století vybudoval jihlavský obchodník vlnou V. S. Morwitz plně mechanizovanou továrnu na místě bývalých mlýnů v Heleníně. Následně byl nucen ji prodat úspěšnějším brněnských podnikatelům Adolfu Löwovi a Bedřichu Schmalovi. Na konci 19. století koupil Adolf Münch vyhořelou Schumpeterovu továrnu v Třešti, aby ji přestavěl na výrobnu látek a vojenských suken. Je patrné, že podnikatelské aktivity, spočívající ve skupování zaniklých, vyhořelých či nefunkčních výrobních statků a jejich přetváření na novou progresivní funkci, je téma navýsost věčné.
|
|
|
Bydlení v uvolněných objektech bývalých brněnských textilních továren
Sedláková, Anežka ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Disertační práce se zaměřila na bydlení jako vybraný způsob konverze uvolněných továren. Historie, jíž byla věnována pozornost v první části, potvrdila výtěžnost industriální minulosti města Brna pro další využití. Dále byly analyzovány formy hromadného bydlení 20. století, zvláště bydlení loftové, aby bylo možné charakterizovat výhledové obývání vytipovaných továren. Nakonec bylo soudobé bydlení posuzováno ze tří specifických hledisek, která pomohla stanovit cestu, jíž by se konverze brněnských textilních továren mohla ubírat.
|
host ::
RSS.