|
|
Zvýrazňování degradované řeči pomocí odstranění disonantních složek
Sadil, Jiří ; Míča, Ivan (oponent) ; Smékal, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá metodou pro částečné odstranění rušivých vlivů z řečového signálu, čímž dochází k celkovému zlepšení kvality znehodnoceného řečového signálu a zlepšení SRN. Konkrétně se jedná o odstranění nejčastějších typů rušení, která skutečně ovlivňují srozumitelnost a kvalitu aplikací pro úlohu zpracování řečového signálu. Jsou to přeslechy z ostatních okolních rozhovorů, hluk automobilu, hluk ventilátoru počítače, hluk větru přicházejícího na mikrofon a obecný šum. Níže popsaná metoda, je založena na filtrování frekvenčních pásem, která se zobrazují jako tóny disharmonických intervalů. Velikost intervalu jednotlivých disharmonických jevů je vztahována k základnímu tónu řeči, který si lze představit v oblasti temperovaného ladění jako tón C, čímž se disharmonické složky spektra řečového signálu zobrazují jako tóny F#, B a C#. Cílem práce je navržení funkční metody a vlastního technického řešení pro realizaci v prostředí Matlab. Odstranění co největšího podílu rušivých složek ve znehodnoceném signálu metodou hřebenové filtrace disharmonických složek v šířce osmi slyšitelných oktáv.
|
|
|
Profese jako předpoklad pro vstup do komunální politiky
Sadil, Jan ; Hájek, Lukáš (vedoucí práce) ; Jágr, David (oponent)
Ve volbách se v ideálním případě řídíme naší znalostí politických subjektů, jejich kandidátů a kvalitou jimi navrhovaných řešení. Co se však děje, pokud o volbách volič není informovaný? Na základě čeho se potom rozhoduje? V této práci se věnuji konceptu reprezentace od Hanny F. Pitkin jejímu pojetí deskriptivních charakteristik volených kandidátů a konkrétně potom povoláním kandidátů a vztahu mezi informovaností voliče a tím, jak důležité je pro něj povolání kandidátů. V práci hledám odpovědi na tyto vztahy prostřednictvím dotazníkového šetření a následné kvantitativní analýzy získaných dat.
|
|
|
Zvýrazňování degradované řeči pomocí odstranění disonantních složek
Sadil, Jiří ; Míča, Ivan (oponent) ; Smékal, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá metodou pro částečné odstranění rušivých vlivů z řečového signálu, čímž dochází k celkovému zlepšení kvality znehodnoceného řečového signálu a zlepšení SRN. Konkrétně se jedná o odstranění nejčastějších typů rušení, která skutečně ovlivňují srozumitelnost a kvalitu aplikací pro úlohu zpracování řečového signálu. Jsou to přeslechy z ostatních okolních rozhovorů, hluk automobilu, hluk ventilátoru počítače, hluk větru přicházejícího na mikrofon a obecný šum. Níže popsaná metoda, je založena na filtrování frekvenčních pásem, která se zobrazují jako tóny disharmonických intervalů. Velikost intervalu jednotlivých disharmonických jevů je vztahována k základnímu tónu řeči, který si lze představit v oblasti temperovaného ladění jako tón C, čímž se disharmonické složky spektra řečového signálu zobrazují jako tóny F#, B a C#. Cílem práce je navržení funkční metody a vlastního technického řešení pro realizaci v prostředí Matlab. Odstranění co největšího podílu rušivých složek ve znehodnoceném signálu metodou hřebenové filtrace disharmonických složek v šířce osmi slyšitelných oktáv.
|
|
|
Kompetence studentů učitelství v oblasti digitální bezpečnosti
SADIL, Jakub
K výzkumu a mapování pravidel a standardů v digitální bezpečnosti a shrnutí teoretické části práce jsou zkoumány publikace zabývající se IT bezpečností a dále prováděny konzultace s odborníky v oboru. Ke zmapování současného stavu mezi studenty učitelství je použit dotazníkový průzkum, který nebyl prováděn elektronickou formou, aby bylo dosaženo maximálně přesných dat. Těžištěm mého výzkumu se stává postoj studentů k těmto pravidlům a jejich dodržování a schopnost vštípení těchto pravidel i dalším studentům. Teoretická část práce bude sloužit jako podklad pro další nasbíraná data, a také slouží ke konfrontaci s výsledky dotazníkového průzkumu, a lepšímu pochopení možných následků vyplývajících z různých aspektů chování studentů učitelství. Práce je zaměřena na oblast bezpečnosti v IT, se kterou se nejspíše absolventi učitelských oborů budou setkávat. Dále se zaměřuji na praktické dopady znalosti či neznalosti a dodržování či nedodržování bezpečnostních pravidel a zásad, které jsou popsány v teoretické části, či jsou zmíněny v dotazníku, na schopnost efektivně vykonávat učitelské povolání. Jistá část práce je vyčleněna i sociálním sítím a dopadu jejich používání právě na učitele, jeho žáky a kvalitu vzdělávacího procesu. Ze zjištěných a vypsaných informací je zjištěn a zanalyzován stav uvědomělosti studentů učitelství v digitální bezpečnosti. Vznikla tak práce vhodná pro případné využití na vysokých a středních školách (především pedagogicky zaměřených) či gymnáziích k úpravě metodologie a obsahu výuky určitých částí informatiky.
|
host ::
RSS.