|
|
The Role of Scientific Knowledge in International Policymaking: the Case of European Union's Science Diplomacy
Rosenheim, Adam ; Young, Mitchell (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Diplomová práce Adam Rosenheim LS 2021/2022 Abstrakt Věda je již dlouho nedílnou součástí vztahů mezi národy a zahraničněpolitických snah států. Termín vědecká diplomacie je však relativně nový, což znamená, že je třeba rozvíjet teoreticky ukotvený výzkum tohoto konceptu. Navíc s tím, jak současné světové výzvy stále více vyžadují širokou mezinárodní odpověď založenou na věrohodných vědeckých poznatcích, dochází k většímu propojení světa vědy a oblasti tvorby politik. Tato práce se proto pokouší formulovat své chápání pojmu vědecká diplomacie a později představuje inovativní konceptuální rámec pro studium tohoto konceptu. S využitím navrženého koncepčního rámce pak výzkum analyzuje roli konkrétních vědeckých poznatků při tvorbě mezinárodní politiky na konkrétním případě dvou strategií Evropské unie na ochranu biodiverzity. Práce dochází k závěru, že kategorie navrženého rámce nejsou definitivní v tom smyslu, že by mohly být přiřazeny konkrétní odborné informaci, když vstoupí do politického procesu, jež by si pak tuto kategorizaci trvale zachovala. Naopak, výzkum ukázal, že navržené kategorie slouží spíše jako dočasné označení konkrétní odborné informace, které se může v průběhu času měnit. Navržené kategorie by tudíž mohly být užitečné pro sledování cesty dané odborné informace v průběhu celého procesu...
|
|
|
Vliv USA na aktérství Evropské unie ve vztahu k Íránu
Rosenheim, Adam ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; El-Ahmadieh, Jakub (oponent)
Vliv USA na aktérství EU ve vztahu k Íránu A. Rosenheim, LS 2018/2019 1 Abstrakt Od roku 2006 probíhalo obsáhlé jednání mezi Íránskou islámskou republikou a širokou mezinárodní koalicí (P5+1) na téma íránského jaderného programu, jenž se po odhaleních z roku 2002 stal prioritou vztahů s Íránem. Během tohoto jednání vystupovala Evropská unie po většinu času jako vedoucí představitel celé skupiny P5+1 zahrnující další zásadní hráče globální politiky. Tato práce skrze kritéria aktérství stanovená Lynne Dryburghovou hodnotí konkrétní politické kroky, které v rámci tohoto komplexního procesu EU podnikla a skrze porovnání charakteru unijního aktérství ve stanovených časových obdobích (2006-2016 a 2017-2018) analyzovat vliv USA právě na aktérství EU. Základem pro výzkum v této práci jsou zejména oficiální dokumenty EU (závěry Rady EU a Evropské rady) a přímá vyjádření zástupců dalších subjektů zapojených do vyjednávání. Práce dochází skrze hodnocení jednotlivých kritérií k závěru, že byť změna postoje USA postavení EU v určitých aspektech ovlivnila, aktérství EU ve vztahu k Íránu bylo zachováno v nezměněné podobě.
|
host ::
RSS.