Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Perzistence procesněprávního vztahu v civilním řízení
Rohnová, Veronika ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Perzistence procesněprávního vztahu v civilním řízení Předkládaná práce pojednává o procesněprávním vztahu ve sporném civilním řízení. Cílem práce je definovat stálost procesněprávního vztahu jako znak civilního procesu, jako jednu ze zásad civilního řízení sporného a analyzovat výjimky z této zásady. Práce je rozdělena do dvou základních částí, v první části se věnuji změnám v procesněprávním vztahu na straně účastníků, druhá část je zaměřena na změny na straně soudu. Práce si klade za cíl pojednat o procesněprávním vztahu komplexně, proto je zahrnuta i část týkající se změn na straně soudu. Hlavní důraz je ale kladen na změny v procesněprávním vztahu na straně účastníků, kterými jsou přistoupení, záměna a procesní nástupnictví. Protože obecně platí stálost procesněprávní vztahu, která je odvozena z práva účastníků řízení na rozhodnutí ve věci samé, je nutné v případě výjimek z této zásady šetřit procesní práva účastníků řízení. V předkládané práci je proto v souladu se zásadou proporcionality řešena především vhodnost a potřebnost dané úpravy. Za nevhodně upravené instituty je v předkládané práci označena především záměna účastníků a procesní nástupnictví při singulární sukcesi. Jako změny v procesněprávním vztahu na straně soudu označuji delegaci věci, zahájení řízení před nepříslušným soudem, postoupení...
Procesní nástupnictví v civilním řízení
Rohnová, Veronika ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Procesní nástupnictví Předkládaná práce pojednává o procesním nástupnictví ve sporném civilním řízení. Cílem práce je analyzovat tento procesní institut a poukázat na nedostatky současné právní úpravy procesního nástupnictví. Práce je rozdělena do tří základních částí, v první části se věnuji teoretickým základům a vymezení základních pojmů, druhá část je věnována historii právní úpravy procesního nástupnictví včetně diskuze odborné veřejnosti na téma procesního nástupnictví, jejíž publikace v odborné právní literatuře předcházela novele o. s. ř. provedené zákonem č. 30/2000 Sb. V poslední části se věnuji platné právní úpravě procesního nástupnictví, jejímu zhodnocení a úvahám de lege ferenda nad problematickými body. Procesní nástupnictví se dělí na procesní nástupnictví při univerzální sukcesi a při sukcesi singulární. K procesnímu nástupnictví při univerzální sukcesi dochází v případě, že účastník řízení ztratil způsobilost být účastníkem řízení a procesní nástupnictví zákon umožňuje v případě, že byla v průběhu řízení převedena věc, o které se řízení vede, na jinou osoba. Přestože se může zdát, že jde o instituty velmi blízké, v práci je poukazováno na jejich rozdílnost. V závěru práce navrhuji i legislativní změny k odstranění zjištěných nedostatků právní úpravy procesního nástupnictví.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.