|
|
Fluorescence půdních a lignitických huminových látek
Konečná, Soňa ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Fasurová, Naděžda (vedoucí práce)
Záměrem této práce bylo nalezení hlavních fluoroforů půdních a lignitických huminových látek pomocí metody 2D synchronní fluorescenční spektroskopie (SFS) a 3D SFS. Tyto metody jsou často využívány k charakterizaci multifluoroforních systému. Měřená synchronní spektra byla srovnána se standardy IHSS. Dále bylo úkolem najít případné rozdíly mezi vybranými vzorky huminových a fulvokyselin.
|
|
|
Kalorimetrická studie interakcí huminových látek s kovovými ionty
Solná, Irena ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Hlavní náplní této diplomové práce bylo prostudovat interakce huminových látek s vybranými kovovými ionty pomocí titrační kalorimetrie. Byla provedena rešerše o reaktivitě huminových látek a využití modelových sloučenin při výzkumu v této oblasti, jako nástroje k snadnějšímu pochopení struktury, vlastností a vazebných možností huminových látek. K charakterizaci studovaných huminových kyselin byly použity metody elementární analýzy, FT-IR spektrometrie, potenciometrické a konduktometrické titrace, kterými byly získány kyselosti huminových kyselin - celková kyselost a karboxylátová kyselost. Byla optimalizována metoda isotermické titrační kalorimetrie k využití při studiu reaktivity huminových kyselin, tato optimalizace byla nejlépe aplikovatelná na soly huminových kyselin. Jako modely hlavních vazebných míst huminových kyselin byly vybrány jednoduché organické sloučeniny- kyselina benzoová, kyselina ftalová, kyselina salicylová, pyrokatechol a fenol. Z výsledků titrací byly vypočítány hodnoty reakční entalpie. Výsledky entalpií z titrací modelů byly porovnány se semiepirickými kvantově chemickými výpočty podle INDO metody.
|
|
|
Využití chronopotenciometrické titrace v huminovém výzkumu
Viktorinová, Jana ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Huminové kyseliny jsou přírodní látky patřící do skupiny huminových látek. Vznikají převážně rozkladem rostlinných zbytků. Jsou obsažené v půdách, rašelinách, sedimentech, mladých uhlí, vodě a dokonce i ve vzduchu. Huminové kyseliny jsou jen částečně rozpustné ve vodě a s rostoucí hodnotou pH stoupá jejich rozpustnost. Diplomová práce se zaměřuje na využití chronopotenciometrické titrace v huminovém výzkumu. Tato metoda se převážně používá pro stanovení stopové koncentrace analytu. Tato práce je zaměřena na stanovení kyselosti pomocí potenciometrické titrace a dále na stanovení disociační konstanty pomocí chronopotenciometre společně s měřením pH připravených vzorků.
|
|
|
Difúze v huminových gelech
Královič, Michal ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem difúze iontů těžkých kovů v huminových gelech. Úkolem bylo ověřit, do jaké míry má methylace huminových kyselin vliv na adsorpci kovových iontů. Jako kovové ionty byly použity nikelnaté a měďnaté kationty. Data byla získána spektrofotometrickým měřením absorbance roztoků ve zdrojové a příjmové komoře difúzní cely.
|
|
|
Vliv aplikace kompostu na vlastnosti půdních huminových látek
Enev, Vojtěch ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na studium vlivu přídavku kompostu na půdní huminové látky extrahované z černozemě luvické. Huminové látky extrahované z půdy a kompostu byly charakterizovány pomocí titrace s potenciometrickou a konduktometrickou indikací, UV-VIS, FT-IR a 3D EEM fluorescenční spektroskopií. Černozem luvická byla obohacena o 124, 239 a 478 t/ha kompostu a tyto dávky byly zapraveny do hloubky 150 mm. Hlavním cílem práce bylo posouzení vlivu přídavku kompostu na fluorescenční chování půdních HL a lokalizace daných fluorescenčních maxim v emisně excitačních spektrech. Další část diplomové práce byla zaměřena na studium spektroskopických vlastností půdních HL a kompostu pomocí UV-VIS a infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací. Huminové látky byly charakterizovány humifikačním indexem E4/E6 a transmisními vibračními spektry. Posledním cílem této práce byla charakterizace výluhů půdních HL a kompostu pomocí acidometrické titrace. Z naměřených titračních křivek byly vypočítány hodnoty látkového množství H+ iontů pro každý vzorek.
|
|
|
Transportní vlastnosti huminových gelů
Sárová, Michaela ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium transportních vlastností huminových gelů. Při zkoumání těchto vlastností byla použita metoda difúze organických barviv v difúzních celách, která je založena na spektrofotometrickém sledování koncentračních změn v závislosti na čase. Barvivy použity v experimentu byly konkrétně methylenová modř a rhodamin 6G a difúzní experimenty byly prováděny na agarosovém hydrogelu bez přídavku huminových kyselin, s přídavkem nemethylované huminové kyseliny a poté s přídavkem methylované huminové kyseliny. Cílem práce bylo prozkoumat vlivy interakcí mezi difundujícím barvivem a příslušným typem gelu na výsledný efektivní difúzní koeficient barviva. Bylo zjištěno, že přítomnost huminové kyseliny v agarosovém hydrogelu značně ovlivňuje transport barviv.
|
|
|
Chemical and Physical Transformations of Humic Acids
Vlčková, Zoja ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Janoš,, Pavel (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
This work is a pilot study testing the relationships between biological properties and structure of humic acids extracted from original and modified South-Moravian lignite, mine Mír, Mikulčice. In first part of the work, methods suitable for increase of the humic acid yield were explored. Lignite oxidation in gas phase turned out to be relatively instrumentally demanding and insufficiently effective. Therefore, only oxidation in liquid phase was explored further along with modification with short-chained organic acids. Modification with short-chained organic acids was inspired by processes enhancing biological functions in rhizosphere, i.e. the root system produces exudates causing changes in the supramolecular structure of the surrounding organic matter, improving its mobility and cell-walls penetration. Primary structure of humic acids produced in this work was investigated by elemental analysis, solid state NMR, EPR and UV-VIS spectroscopy. Despite the fact that only minor differences were found, conducted assessment of biological activity and genotoxic potential showed that humic acids and their respective humates isolated from lignite with different pre-treatment show different bioactivity. Therefore, supramolecular structure of samples in diluted solutions was investigated by means of HPSEC, HRUS and densitometry measurements. Two counterions – potassium and ammonium – were tested. Obtained results confirm the assumption that observed quality of humates depends on counterion, concen-tration of humate and also on the method of lignite pre-treatment. Both selected pre-treatment methods showed potential to produce humic acids with variable biological properties, applicable in agriculture, environmental chemistry and potencially also in pharmacology.
|
|
|
Fluorescence huminových kyselin 3D excitačně emisní metodou.
Mlčoch, Tomáš ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Fasurová, Naděžda (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo změřit a popsat EEM spektra IHSS standardů huminových kyselin, půdních či lignitických huminových nebo fulvinových kyselin a humátů různého původu. Popsat odlišnosti v jejich fluorescenčních spektrech a určit přesnou polohu hlavních fluorescenčních píků. Dále nalézt optimální postup zpracování naměřených dat do formy 3D EEM spektrofluorogramů a u vzorků lignitických humátů prozkoumat závislost jejich relativní intenzity fluorescence na hodnotě pH.
|
|
|
Konformace a molekulární organizace huminových kyselin ve vodných roztocích
Věžníková, Kateřina ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem konformace a molekulární organizace huminových kyselin ve vodných roztocích. Huminové látky mají heterogenní a polydisperzní povahu, proto nebyla doposud zcela objasněna jejich sekundární struktura stejně jako jejich konformační uspořádání. Konformace huminových látek v roztocích jsou převážně stabilizovány slabými disperzními silami, jako jsou Van der Waalsovy, -, CH- interakce a vodíkové vazby. Huminové látky v roztocích mají tendenci tvořit agregáty, které jsou drženy pohromadě především intermolekulárními hydrofobními interakcemi. Byly připraveny koncentrační řady huminových kyselin ve třech různých prostředích se stejnou iontovou silou: NaOH a NaCl (připravený buď neutralizací NaOH pomocí HCl, nebo přímým ředěním roztokem NaCl). Pro stanovení konformace a molekulární organizace huminových kyselin ve vodných roztocích byly použity následující analytické metody: potenciometrické stanovení pH, přímá konduktometrie, ultrafialová a viditelná spektrometrie, měření hustoty, dynamický rozptyl světla, laserová Dopplerova velocimetrie a vysoce rozlišovací ultrazvuková spektrometrie. Bylo potvrzeno, že konformace a molekulární organizace huminových kyselin ve vodných roztocích závisí nejen na pH prostředí, ale i na jeho chemické povaze a koncentraci při stejném pH. Výsledky ukázaly, že hydrodynamický průměr částic se výrazně zvyšuje v prostředí NaCl připraveném neutralizací NaOH pomocí HCl zvláště při nízkých koncentracích huminových kyselin, čemuž odpovídají i vyšší hodnoty zjištěného zeta potenciálu. Koncentrační závislosti ultrazvukové rychlosti a stlačitelnosti roztoků huminových kyselin v daných prostředích rovněž ukazují na změny konformace a molekulární organizace korespondující s výsledky ostatních použitých metod.
|
|
|
Chemická a termická stabilita huminových komplexů
Nováková, Tereza ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce zkoumá vztah mezi chemickou a termickou stabilitou komplexů huminových kyselin s těžkými kovy, konkrétně komplexy niklu, kobaltu a mědi. Komplexy byly připraveny s roztoky kovů o třech odlišných počátečních koncentracích. Pomocí techniky UV-VIS byla stanovena množství inkorporovaných kovových iontů ve struktuře huminových kyselin; bylo potvrzeno, že množství kovových iontů vzrůstá s rostoucí počáteční koncentrací. Chemická stabilita byla stanovena jako množství uvolněných kovových iontů dvěma extrakčními činidly (roztoky MgCl2 a HCl), byly získány frakce reziduální, silně vázáná a mobilní a iontově výměnná. Změny, ke kterým docházelo ve struktuře huminových kyselin po vzniku komplexů a po jejich extrakci, byly sledovány FT-IR spektrometrií. Termooxidační stabilita byla prověřena metodami termogravimetrické analýzy (TGA) a diferenční kompenzační kalorimetrie (DSC). Výsledky přinesly srovnání komplexů dvou huminových kyselin, potvrdily vliv kovových iontů na jejich termooxidační stabilitu. Vztah mezi chemickou a termickou stabilitou byl porovnán na základě korelace dat získaných těmito metodami.
|
host ::
RSS.