Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Využití optických endoskopických metod v diagnostice slizničních nádorů hlavy a krku
Šatanková, Jana ; Chrobok, Viktor (vedoucí práce) ; Pellant, Arnošt (oponent) ; Zeleník, Karol (oponent)
Diagnostika karcinomů hrtanu a hypofaryngu je často pozdní, čím se eliminuje možnost léčby s nejmenším mutilujícím účinkem pro pacienta. Významný pokrok v diagnostice slizničních nádorů hlavy a krku nastal s rozvojem optických endoskopických zobrazovacích metod, které umožní vizualizovat již počínající, diskrétní slizniční změny s patologickou vaskularizací. Cílem práce je zhodnocení možnosti využití videoendoskopie s úzkopásmovým zobrazením (Narrow Band Imaging) při odlišení benigních, prekancerózních a maligních změn ve třech skupinách pacientů, a to v předoperační diagnostice v ambulantním režimu (skupina I), během operačního výkonu (skupina II) a v rámci dispenzarizaci pacientů po kurativní radioterapii (skupina III). Vizualizované cévní změny v rámci sledované léze nebo v těsném kontaktu laryngeální/hypofaryngeální léze byly hodnoceny podle dvou klasifikací (dle Ni a Arense) a následně korelovány s výsledkem histologického vyšetření. Práce potvrdila, že úzkopásmové zobrazení sehrává klíčovou roli ve včasné detekci prekancerózních a maligních změn, v rozlišení benigní a maligní cévní vaskularizace se statistickou významností. V rámci ambulantního i peroperačního využití (skupina I a II) jsme prokázali významný rozdíl v senzitivitě i specificitě ve srovnání s konvenčním bílým světlem. Ještě...
Klinické aspekty infekce lidskými papillomaviry v diagnostice a léčbě u pacientů se spinocelulárním karcinomem dutiny ústní a orofaryngu
Košľabová, Eva ; Klozar, Jan (vedoucí práce) ; Pellant, Arnošt (oponent) ; Zámečník, Josef (oponent)
Studie prováděné v posledních 20 letech nahromadily údaje, které ukazují na dvě různé etiologie spinocelulárních karcinomů hlavy a krku (HNC). Nádory dutiny ústní hrtanu a hypofaryngu jsou většinou nezávislé na virové infekci a jsou spojeny s užíváním tabáku a alkoholu. Zhruba 26 % všech HNC a více než 50 % tonzilárních karcinomů je spojeno s přítomností onkogenních lidských papillomavirů (HR HPV). Cílem této práce bylo zjistit, zda přítomnost HPV DNA ve výplaších dutiny ústní a/nebo přítomnost HPV-specifických protilátek u pacientů s nádory hlavy a krku (Head and Neck Cancer, HNC) odpovídá přítomnosti viru ve tkáni nádoru a zda tyto parametry mají prognostický význam. Do studie byli zařazeni pacienti s primárním nádorem dutiny ústní a orofaryngu (N=142). Přítomnost HPV DNA byla testována jak v nádorové tkáni, tak i v buňkách přítomných ve výplachu dutiny ústní a HPV-specifické protilátky byly stanoveny z krevního séra pacienta. Krev byla odebrána v jednom měsíci a poté v roce po ukončení terapie. Jeden rok po terapii byl také odebrán výplach dutiny ústní. V souboru bylo celkem 59,2 % HPV pozitivních nádorů. Přítomnost HPV v buňkách z výplachu dutiny ústní a pozitivita HPV-specifických protilátek v séru silně koreluje s přítomností HPV DNA v nádoru před terapií. Z celkového počtu 66 pacientů, kteří...
Vyšetření čichu se zaměřením na pracující v chemickém provozu
Vodička, Jan ; Pellant, Arnošt (vedoucí práce) ; Astl, Jaromír (oponent) ; Kabelka, Zdeněk (oponent)
Souhrn A) Vyšetření čichu pomocí parfémovaných fixů K vyšetření čichu jsme se rozhodli použít běžně dostupné parfémované fixy vyráběné firmou Centropen určené ke kreslení. Celkem jsme k vytvoření vhodné metody a k ověření postupu provedli čtyři samostatné studie. 1. V prvotní studii jsme vyšetřili 100 osob (50 zdravých a 50 s poruchou čichu nebo onemocněním s vlivem na čich). Výsledky vyšetření, které obsahovalo část diskriminace a identifikace, odpovídaly standardním olfaktometrickým testům. 2. Protože byla uvedená metoda časově náročná, hledali jsme jednodušší postup vyšetření. Vytvořili jsme pět různých metod, jejichž výsledky jsme srovnali s testem Sniffin' Sticks (část vyšetření prahu a identifikace). Postup vyšetření vykazující ze všech metod nejlepší sensitivitu a specificitu pro anosmii byl nazván Odourized Markers Test (OMT). Do této studie jsme zařadili celkem 189 osob. 3. Abychom vyloučili možný vliv barev fixů na screening anosmie, rozhodli jsme se srovnat vyšetření barevnými fixy s fixy bílými (současně bylo provedeno vyšetření testem Sniffin' Sticks). Celkem jsme vyšetřili 198 osob. Výsledky studie neprokázaly statisticky významný rozdíl pro záchyt anosmie při použití barevných nebo bílých fixů. 4. Aby bylo vyšetření čichu možné provádět i bez asistence vyšetřující osoby, byla stejná metoda...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.