|
|
Dynamics of Development of American Political Parties
Pecka, Jiří ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Raková, Svatava (oponent) ; Hadley, Charles (oponent)
Cílem mé diplomové práce je analýza současných amerických stran a posouzení, zda se nacházejí ve stádiu úpadku či revitalizace. Za tímto účelem jsem do své práce zakomponoval též jejich historický vývoj, neboť objektivní obrázek o stavu současných amerických stran si lze učinit jen prostřednictvím jejich anamnézy. Jakožto hlavní pomůcku pro analýzu amerických stran používám tzv. Key-Soraufovu triádu, která rozděluje politickou stranu na tři komponenty, a to na stranu jako organizaci, stranu ve vládě a stranu v elektorátu. Strana jako organizace představuje samotné jádro politické strany a jejím hlavním cílem je mobilizace elektorátu za účelem úspěchu ve volbách. Strana ve vládě je tvořena konkrétními politiky, kteří prošli volebním sítem a byli zvoleni do určitého exekutivního či legislativního úřadu, ať už na celonárodní či státní úrovni. Strana v elektorátu je z celé Key-Soraufovy triády nejabstraktnější a nejméně čitelná, neboť zahrnuje voliče, kteří jsou větší či menší měrou svázání s tou či onou stranou a svou náklonnost vyjadřují v lepším případě politickým aktivismem nebo účastí v primárních volbách, či v horším případě pouhou účastí ve volbách. Právě strana v elektorátu nejvíce odlišuje americké strany od těch evropských vzhledem k poměrně velkému stupni zangažovanosti amerického voliče na fungování...
|
|
|
Dynamics of Development of American Political Parties
Pecka, Jiří ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Raková, Svatava (oponent) ; Hadley, Charles (oponent)
Cílem mé diplomové práce je analýza současných amerických stran a posouzení, zda se nacházejí ve stádiu úpadku či revitalizace. Za tímto účelem jsem do své práce zakomponoval též jejich historický vývoj, neboť objektivní obrázek o stavu současných amerických stran si lze učinit jen prostřednictvím jejich anamnézy. Jakožto hlavní pomůcku pro analýzu amerických stran používám tzv. Key-Soraufovu triádu, která rozděluje politickou stranu na tři komponenty, a to na stranu jako organizaci, stranu ve vládě a stranu v elektorátu. Strana jako organizace představuje samotné jádro politické strany a jejím hlavním cílem je mobilizace elektorátu za účelem úspěchu ve volbách. Strana ve vládě je tvořena konkrétními politiky, kteří prošli volebním sítem a byli zvoleni do určitého exekutivního či legislativního úřadu, ať už na celonárodní či státní úrovni. Strana v elektorátu je z celé Key-Soraufovy triády nejabstraktnější a nejméně čitelná, neboť zahrnuje voliče, kteří jsou větší či menší měrou svázání s tou či onou stranou a svou náklonnost vyjadřují v lepším případě politickým aktivismem nebo účastí v primárních volbách, či v horším případě pouhou účastí ve volbách. Právě strana v elektorátu nejvíce odlišuje americké strany od těch evropských vzhledem k poměrně velkému stupni zangažovanosti amerického voliče na fungování...
|
|
|
Dynamics of Development of American Political Parties
Pecka, Jiří ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Hadley, Charles (oponent)
Cílem mé diplomové práce je analýza současných amerických stran a posouzení, zda se nacházejí ve stádiu úpadku či revitalizace. Za tímto účelem jsem do své práce zakomponoval též jejich historický vývoj, neboť objektivní obrázek o stavu současných amerických stran si lze učinit jen prostřednictvím jejich anamnézy. Jakožto hlavní pomůcku pro analýzu amerických stran používám tzv. Key-Soraufovu triádu, která rozděluje politickou stranu na tři komponenty, a to na stranu jako organizaci, stranu ve vládě a stranu v elektorátu. Strana jako organizace představuje samotné jádro politické strany a jejím hlavním cílem je mobilizace elektorátu za účelem úspěchu ve volbách. Strana ve vládě je tvořena konkrétními politiky, kteří prošli volebním sítem a byli zvoleni do určitého exekutivního či legislativního úřadu, ať už na celonárodní či státní úrovni. Strana v elektorátu je z celé Key-Soraufovy triády nejabstraktnější a nejméně čitelná, neboť zahrnuje voliče, kteří jsou větší či menší měrou svázání s tou či onou stranou a svou náklonnost vyjadřují v lepším případě politickým aktivismem nebo účastí v primárních volbách, či v horším případě pouhou účastí ve volbách. Právě strana v elektorátu nejvíce odlišuje americké strany od těch evropských vzhledem k poměrně velkému stupni zangažovanosti amerického voliče na fungování...
|
|
|
Budování a využívání menších počítačových sítí
Pecka, Jiří ; Pinkas, Otakar (vedoucí práce) ; Palovský, Radomír (oponent)
Práce se zabývá návrhem na přebudování domácí sítě podle daných uživatelských požadavků. Hlavním cílem práce je popsat jakým způsobem lze síť rozšířit o další prvky tak, aby umožňovala uživatelům přístup k internetu, datovému úložišti a dalším službám sítě pomocí bezdrátového připojení ve vybraných lokalitách. Práci jsem rozdělil na tři části. V první části popisuji předchozí stav sítě a uživatelské požadavky na přebudování. V druhé části popisuji zařízení sítě a jejich nastavení. Třetí část věnuji testování sítě včetně vyhodnocení síly signálu přístupových bodů ve všech oblastech vybrané lokality a simulace útoku na přístupový bod.
|
|
|
Oceňování cizoměnovýách opcí a forwardů a jejich účetní zachycení dle IFRS a US GAAP
Pecka, Jiří ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Novotný, Radek (oponent)
Svou diplomovou práci bych rozdělil na praktickou a teoretickou část. V teoretické části bych nejdříve v krátkosti nastínil problematiku zajišťovacího účetnictví dle IAS 39 a FAS 133, včetně rozlišení mezi zajištěním peněžních toků a zajištěním reálné hodnoty. V další kapitole bych se zabýval obecnou charakteristikou forwardů, včetně jejich účetních aspektů a metod jejich oceňování. V následující kapitole bych se zaobíral vybranou charakteristikou opcí (např. časovou a vnitřní hodnotou opce s důrazem na rozdíly v účetním zachycení dle IFRS a US GAAP). V další části této kapitoly by byly nastíněny obecné aspekty standardních (vanilla) a exotických opcí (např. knock-in a knock-out bariérových opcí a tzv. "range accruals"). Součástí kapitoly o opcích by byl i úvod do jejich oceňování (Black-Scholesův model, Garman-Kohlhagenův model, binomický model, metoda Monte Carlo). V následující kapitole bych se zaobíral obecnou problematikou zajištění cizoměnového rizika a souvisejícími účetními aspekty. V praktické části bych se zabýval konkrétními příklady zajištění cizoměnového rizika prostřednictvím forwardů a opcí (včetně jejich ocenění a účetního zachycení dle US GAAP a IFRS), a to v případě: a) Zajištění peněžních toků opčním tunelem, tj. pomocí standardní put a call opce b) Zajištění peněžních toků participačním forwardem, tj. kombinací put opce a forwardu c) Zajištění peněžních toků knock-in forwardem, tj. kombinací knock-in bariérové opce a forwardu d) Zajištění peněžních toků KIKO forwardem, tj. kombinací knock-in and knock-out opce a forwardu e) Zajištění "range accrual" opcí
|
host ::
RSS.