|
|
Radikální strana Srbska v první fázi vývoje tzv. republiky 5. října: cesta radikální strany od zhroucení Miloševićova režimu do vítězství ve volbách r. 2003
Pashkevich, Mikhail ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Moskovič, Boris (oponent)
Diplomová práce se věnuje analýze činnosti Radikální strany Srbska (SRS) v období následujícím po pádu Slobodana Miloševiće 5. října 2000 v důsledku masových protestů, a to až do parlamentních voleb v r. 2003, kdy tato strana získala ve Skupštine Srbska nejvíc mandátů. Vítězství SRS nebylo ojedinělou události, avšak, jak se ukázalo později, představovalo začátek nového směřování srbské politiky ke konsolidaci, návratu a reformování nacionalistických sil, které později převzaly proevropskou rétoriku. Cílem práce za prvé bude stanovit důvody a předpoklady toho návratu, za druhé popsat komunikační strategii SRS v letech 2000-2003, jež straně dovolila za pro ni silně nepříznivých podmínek zformulovat efektivní volební poslání. V rámci analýzy práce zkoumá především následující otázky: 1) Zda renesance vlivu radikální strany neodráží skutečnost, že pád Miloševićovy exekutivy neznamenal zásadní předěl v politickém vývoji Srbska, a že tedy víceméně šlo hlavně o personální změny ve vedení státu. 2) Jak širokou podporu měl nacionalistický program v srbské společnosti v období vlády Miloševiće a po jeho pádu. 3) Do jaké míry byla SRS připravená převzít roli vedoucí nacionalistické síly po pádu Miloševiće.
|
|
|
Dějiny jako argument. Spory o výklad minulosti v černohorské politické debatě v období referenda o nezávislosti v roce 2006.
Pashkevich, Mikhail ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Pelikán, Jan (oponent)
Bakalářská práce se věnuje použití historie jako nástroje politické komunikace a marketingu během předreferendové kampaně o obnově nezávislosti Černé Hory v roce 2006. Konkrétně se jedná o použití témat historické minulosti v diskuzích a agitaci dvou antagonistických bloků "Za evropsku Crnu Goru", prosazující nezávislost, a "Za očuvanje državne zajednice Srbije i Crne Gore", která hájila zachování státního svazku se Srbskem. Předmětem výzkumu je intepretace klíčových osobností a událostí černohorských dějin, k nimž se oba bloky uchylovaly na podporu svých stávajících argumentů: Petra II. Petroviće Njegoše, krále Nikoly I., připojení Černé Hory k Srbsku v roce 1918, konflikt mezi partyzány a četniky v období druhé světové války, hodnocení socialistické Jugoslávie, úloha a odpovědnost Černé Hory ve válkách provázejících rozpad Jugoslávie, hodnocení politiky Slobodana Miloševiće, mezietnické vztahy v Černé Hoře v 19. až 20. století. Zvláštní pozornost práce je zaměřena také na vliv paměti rodinné a kmenové a odkaz přímých předků na zaujímání aktuálních postojů vůči myšlence nezávislosti a pojetí černohorské identity.
|
host ::
RSS.