Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
K problematice překladu odborného textu
Pémová, Petra ; Oganesjanová, Danuše (vedoucí práce) ; Rubáš, Stanislav (oponent)
(česky): Diplomová práce sleduje zvláštnosti syntaktické výstavby ruských a českých textů politologicko- historického charakteru. Autorka vychází ze skutečnosti, že ruské odborné texty jsou predikačně sevřenější než odborné texty české a tuto skutečnost ve své diplomové práci ověřuje. V oblasti predikační sevřenosti byl proveden kvantitativní výzkum českých a ruských původních i překladových textů politologicko-historického charakteru. Kritérii pro výběr textů byly tematická blízkost, dále časové hledisko vzniku textů, existence překladu a minimální požadovaný rozsah o délce 5 000 slov, který však byl u původních textů rozšířen na 7000 slov a u překladových textů na 9 000 slov. Poté byla provedena translatologická analýza z hlediska použitých kondenzačních prostředků a jevů blízkých jako jsou dynamika výrazu, jeho implicitnost a explicitnost. Samotná kontrastivní analýza využitých kondenzačních prostředků v českých i ruských textech vychází z klasifikace M. Jelínka. Získané výsledky potvrzují skutečnost, že ruské politologicko-historické texty jsou predikačně sevřenější a vyznačují se frekventovanějším užitím rozmanitějších kondenzátorů než české politologicko-historické texty. V diplomové práci se rovněž podařilo dokázat, že verbum finitum v českých textech je dynamičtější a oproti ruštině je jeho...
Analýza českých mluvených projevů nerodilých mluvčích
Pémová, Petra ; Hasil, Jiří (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
(česky): Diplomová práce sleduje přesnost a plynulost projevu ruskojazyčných a anglickojazyčných mluvčích na základě případových studií. Pro tyto případové studie byli zvoleni dva zástupci ruskojazyčných mluvčích, dva zástupci anglickojazyčných mluvčích a pro porovnání jeden rodilý mluvčí češtiny. Postup při analýze přesnosti a plynulosti projevu vycházel z navrhovaného postupu Roda Ellise. Z hlediska přesnosti projevu se práce zaměřuje na počet bezchybných jednotek v projevu a průměrný počet chyb na sto slov. Přesnost je zkoumána na konkrétních gramatických jevech, kterými jsou užití zvratné částice se/si a užití pomocného slovesa být v minulém čase. V rámci diplomové práce je rovněž posuzována schopnost mluvčích přepínat jazykové kódy a rozlišovat prvky spisovné a obecné češtiny (typické pro neformální projev). Z hlediska plynulosti projevu je porovnávána rychlost projevu všech mluvčích na základě průměrného počtu slabik na sto slov, dále je zkoumán počet falešných začátků, počet opakování slov či slovních spojení, parazitních slov a hezitačních zvuků. Hypotézou pro tuto práci se stalo tvrzení, že pro Slovany je učení se druhému slovanskému jazyku jednodušší než pro Neslovany, a očekávala se tak od nich nižší chybovost a vyšší procento přesnosti. Tato hypotéza byla potvrzena na základě...
K problematice překladu odborného textu
Pémová, Petra ; Oganesjanová, Danuše (vedoucí práce) ; Rubáš, Stanislav (oponent)
(česky): Diplomová práce sleduje zvláštnosti syntaktické výstavby ruských a českých textů politologicko- historického charakteru. Autorka vychází ze skutečnosti, že ruské odborné texty jsou predikačně sevřenější než odborné texty české a tuto skutečnost ve své diplomové práci ověřuje. V oblasti predikační sevřenosti byl proveden kvantitativní výzkum českých a ruských původních i překladových textů politologicko-historického charakteru. Kritérii pro výběr textů byly tematická blízkost, dále časové hledisko vzniku textů, existence překladu a minimální požadovaný rozsah o délce 5 000 slov, který však byl u původních textů rozšířen na 7000 slov a u překladových textů na 9 000 slov. Poté byla provedena translatologická analýza z hlediska použitých kondenzačních prostředků a jevů blízkých jako jsou dynamika výrazu, jeho implicitnost a explicitnost. Samotná kontrastivní analýza využitých kondenzačních prostředků v českých i ruských textech vychází z klasifikace M. Jelínka. Získané výsledky potvrzují skutečnost, že ruské politologicko-historické texty jsou predikačně sevřenější a vyznačují se frekventovanějším užitím rozmanitějších kondenzátorů než české politologicko-historické texty. V diplomové práci se rovněž podařilo dokázat, že verbum finitum v českých textech je dynamičtější a oproti ruštině je jeho...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.