|
|
Motivace zemí Visegrádské skupiny pro energetickou spolupráci
Kohoutová, Petra ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Odintsov, Nikita (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut Politologických studií Katedra Bezpečnostních studií Projekt diplomové práce Podávající: Petra Kohoutová Studijní program: Bezpečnostní studia Vedoucí práce: PhDr. Irah Kučerová, PhD. Datum podání projektu: 9. 6. 2016 2 I. Název projektu Motivace zemí Visegrádské skupiny pro energetickou spolupráci. II. Námět práce, hypotéza a výzkumné otázky Energetická bezpečnost se v posledních několika desetiletích stala významným politickým a bezpečnostním tématem, neboť zajištění pravidelných dodávek energií je v dnešní době pro fungování jakéhokoliv státu naprosto nezbytné. Ačkoliv je energetická bezpečnost vnímána v jednotlivých zemích rozdílně, národní bezpečnostní strategie se většinou zaměřují na minimalizaci potenciálních rizik, která by mohla zapříčinit přerušení dodávek energií či takzvaný "blackout". Mezinárodní energetická agentura IEA v definici energetické bezpečnosti klade důraz i na ekonomicky přijatelnou cenu energií. Jedná se hlavně o evropské státy, které jsou do velké míry závislé na importu energetických surovin a tím pádem jsou v této oblasti snadno zranitelné. Na poli Evropské unie proto představuje energetická bezpečnost jedno z nejvíce probíraných témat. Stoupající poptávka a nestabilní ceny s rizikem možného přerušení přísunu energií vedou k...
|
|
|
Geopolitika ropy
Odintsov, Nikita ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Práce geopolitika ropy usiluje o teoretickou konceptualizaci vývoje a změn režimu obchodu s ropou od konce druhé světové války po r. 2011. Práce vychází ze dvou dominantních teorií mezinárodních vztahů - z neorealismu a teorie interdependence. V teoretické části jsou představeny jejich hlavní přínosy a nedostatky. Na jejich základě je pak zformulován nový přístup ke konceptualizaci politické ekonomie ropy s důrazem na geo-ekonomii. Práce se zabývá dvěma základními otázkami: 1) "Za jakých okolností exportéři ropy konsolidují svůj energetický sektor?" a 2) "Jaký je důvod pro angažování mocností v ropných regionech?" Práce zkoumá vztahy mezi exportéry z Perského zálivu a Spojenými státy. Teorie interdependence je testována prostřednictvím výpočtu vzorce symetrie/asymetrie mezi importéry a exportéry, který je vyvozen ze srovnávání vzájemných obchodních podílů v době změn režimu obchodu s ropou. Teorie neorealismu a konceptuální přístup k politické ekonomii ropy jsou pak zkoumány prostřednictvím detailních případových studií, které se zaměřují na to, jak se importéři a exportéři snažili využít ropu ke svým mocenským zájmům. Práce přichází se závěrem, podle kterého geopolitika ropy je součástí širší geopolitiky a geo- ekonomie vzájemně si konkurujících a kooperujících států v anarchické struktuře...
|
|
|
Integration of Russia into liberal hegemonic security order
Kafka, Hugo ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Odintsov, Nikita (oponent)
Tato práce se zabývá pozicí Ruské federace v mezinárodním bezpečnostním systém po konci Studené války. Poté, co Studená válka skončila a Sovětský svaz se rozpadl, začal proces integrace Ruské federace do bezpečnostního řádu vedeného Spojenými státy, zkonstruovaného především po druhé světové válce. Tato práce sleduje vývoj tohoto procesu skrze zkoumání spolupráce Ruska se Západem vedeným Spojenými státy při řešení tří konfliktů, které představovaly svého druhu krize nového bezpečnostního systému i krize integračního procesu. Ve válkách v Bosně, Kosovu a Sýrii se Rusko potýkalo s problémem zaujetí vlastní pozice vůči Západu v mezinárodním systému nebo její aktualizace. Spolupráce i střety jsou sledovány hlavně ve vojenské, diplomatické a narativní sféře. Tato práce zaznamenává události, které jsou považovány za vypovídající o stavu integračního procesu. Je zjištěno, že ve válkách provázejících rozpad Jugoslávie se Ruská federace pokoušela získat mezinárodní prestiž konstruktivního aktéra v rámci mezinárodního společenství, ale v mnoha případech jí chyběla síla potřebná k dosažení jejích cílů, zvláště pokud k němu bylo zapotřebí postavit se do opozice vůči Spojeným státům a Západu. V období mezi Kosovskou válkou a Syrskou občanskou válkou zaujala Ruská federace asertivnější zahraničněpolitický postoj...
|
|
|
Motivace zemí Visegrádské skupiny pro energetickou spolupráci
Kohoutová, Petra ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Odintsov, Nikita (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut Politologických studií Katedra Bezpečnostních studií Projekt diplomové práce Podávající: Petra Kohoutová Studijní program: Bezpečnostní studia Vedoucí práce: PhDr. Irah Kučerová, PhD. Datum podání projektu: 9. 6. 2016 2 I. Název projektu Motivace zemí Visegrádské skupiny pro energetickou spolupráci. II. Námět práce, hypotéza a výzkumné otázky Energetická bezpečnost se v posledních několika desetiletích stala významným politickým a bezpečnostním tématem, neboť zajištění pravidelných dodávek energií je v dnešní době pro fungování jakéhokoliv státu naprosto nezbytné. Ačkoliv je energetická bezpečnost vnímána v jednotlivých zemích rozdílně, národní bezpečnostní strategie se většinou zaměřují na minimalizaci potenciálních rizik, která by mohla zapříčinit přerušení dodávek energií či takzvaný "blackout". Mezinárodní energetická agentura IEA v definici energetické bezpečnosti klade důraz i na ekonomicky přijatelnou cenu energií. Jedná se hlavně o evropské státy, které jsou do velké míry závislé na importu energetických surovin a tím pádem jsou v této oblasti snadno zranitelné. Na poli Evropské unie proto představuje energetická bezpečnost jedno z nejvíce probíraných témat. Stoupající poptávka a nestabilní ceny s rizikem možného přerušení přísunu energií vedou k...
|
|
|
Geopolitika ropy
Odintsov, Nikita ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Práce geopolitika ropy usiluje o teoretickou konceptualizaci vývoje a změn režimu obchodu s ropou od konce druhé světové války po r. 2011. Práce vychází ze dvou dominantních teorií mezinárodních vztahů - z neorealismu a teorie interdependence. V teoretické části jsou představeny jejich hlavní přínosy a nedostatky. Na jejich základě je pak zformulován nový přístup ke konceptualizaci politické ekonomie ropy s důrazem na geo-ekonomii. Práce se zabývá dvěma základními otázkami: 1) "Za jakých okolností exportéři ropy konsolidují svůj energetický sektor?" a 2) "Jaký je důvod pro angažování mocností v ropných regionech?" Práce zkoumá vztahy mezi exportéry z Perského zálivu a Spojenými státy. Teorie interdependence je testována prostřednictvím výpočtu vzorce symetrie/asymetrie mezi importéry a exportéry, který je vyvozen ze srovnávání vzájemných obchodních podílů v době změn režimu obchodu s ropou. Teorie neorealismu a konceptuální přístup k politické ekonomii ropy jsou pak zkoumány prostřednictvím detailních případových studií, které se zaměřují na to, jak se importéři a exportéři snažili využít ropu ke svým mocenským zájmům. Práce přichází se závěrem, podle kterého geopolitika ropy je součástí širší geopolitiky a geo- ekonomie vzájemně si konkurujících a kooperujících států v anarchické struktuře...
|
host ::
RSS.