Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Laboratory investigation of dust charging and impact ionization
Nouzák, Libor ; Pavlů, Jiří (vedoucí práce)
Prach je nedílnou součástí kosmického plazmatu (např. magnetosfér planet a komet, heliosféry, mezihvězdného prostoru, obálek supernov). Může však být také často pozorován v průmyslových aplikacích jako nezbytná součást pro úpravu materiálů, nebo jako nežádoucí příměs v produkci mikroelektronických komponent, nebo ve fúzních zařízeních. Zatímco prachová zrna jsou jedním z nejdůležitějších předmětů zájmu v naší sluneční soustavě (např. Země, systémy Jupiteru a Saturnu) a v mezihvězdném prostoru, exisuje řada misí (např. ROSETTA, Cassini), které poskytly vyšetřování vlastností a dynamiky nabitých prachových zrn. V těchto prostředích, mezi procesy relevantní nabíjení patří procesy interakce s elektrony a ionty slunečního větru a fotoemisní nabíjení UV zářením ze Slunce, které je často dominantní. Avšak, vyšetřování těchto procesů v daném prostředí je komplikované, protože několik procesů působí současně. Tato práce je zaměřena na studium nabíjecích procesů v laboratoři, kde je možné tyto procesy vyšetřovat odděleně. V první sérii experimentů zaměřených na měsíční nebo planetární podmínky, bylo jedno (nabité) prachové zrno chyceno v elektrodynamické pasti a vystaveno elektronovému a iontovému svazku s proměnnou energií a fotonů z UV zdroje. Dále, popisujeme metodu, kterou jsme využili pro určení výstupní práce...
Laboratory investigation of dust charging and impact ionization
Nouzák, Libor ; Pavlů, Jiří (vedoucí práce) ; Jeřáb, Martin (oponent) ; Souček, Jan (oponent)
Prach je nedílnou součástí kosmického plazmatu (např. magnetosfér planet a komet, heliosféry, mezihvězdného prostoru, obálek supernov). Může však být také často pozorován v průmyslových aplikacích jako nezbytná součást pro úpravu materiálů, nebo jako nežádoucí příměs v produkci mikroelektronických komponent, nebo ve fúzních zařízeních. Zatímco prachová zrna jsou jedním z nejdůležitějších předmětů zájmu v naší sluneční soustavě (např. Země, systémy Jupiteru a Saturnu) a v mezihvězdném prostoru, exisuje řada misí (např. ROSETTA, Cassini), které poskytly vyšetřování vlastností a dynamiky nabitých prachových zrn. V těchto prostředích, mezi procesy relevantní nabíjení patří procesy interakce s elektrony a ionty slunečního větru a fotoemisní nabíjení UV zářením ze Slunce, které je často dominantní. Avšak, vyšetřování těchto procesů v daném prostředí je komplikované, protože několik procesů působí současně. Tato práce je zaměřena na studium nabíjecích procesů v laboratoři, kde je možné tyto procesy vyšetřovat odděleně. V první sérii experimentů zaměřených na měsíční nebo planetární podmínky, bylo jedno (nabité) prachové zrno chyceno v elektrodynamické pasti a vystaveno elektronovému a iontovému svazku s proměnnou energií a fotonů z UV zdroje. Dále, popisujeme metodu, kterou jsme využili pro určení výstupní práce...
Interakce prachu s UV zářením
Nouzák, Libor ; Pavlů, Jiří (vedoucí práce) ; Žilavý, Peter (oponent)
Název práce: Interakce prachu s UV zářením Autor: Libor Nouzák Katedra: Katedra fyziky povrchů a plazmatu Vedoucí diplomové práce: RNDr. Jiří Pavlů, Ph.D. E-mail vedoucího: jiri.pavlu@mff.cuni.cz Abstrakt: Objekty mikrometrových rozměrů (prach) jsou nedílnou součástí vesmíru. Jako každý předmět v plazmatu, nabíjí se i tento prach na potenciál blízký potenciálu plazmatu (v tomto případě tedy meziplanetárního plazmatu). Ve vesmíru však hraje v nabíjecích procesech dominantní roli fotoemise vlivem dopadu UV, popř. tvrdšího záření. Obecně je výsledný náboj prachového zrna dán bilancí mnoha procesů, jejichž teorie nebyly ve většině případů dosud plně popsány. V naší laboratoři simulujeme podmínky v kosmickém prostoru a měříme výsledný náboj jednotlivých prachových zrn a jeho změny. Práce je zčásti zaměřena na uvedení do provozu UV zdroje spolu s jeho detekční částí pro nově budovanou experimentální aparaturu. Dále jsou provedena testovací měření a modelové výpočty, které hodnotí vliv pozadí, povrchů a geometrie elektrod pasti na náboj zachyceného prachového zrna. Práce je zakončena prvním měřením nabíjení skleněných prachových zrn pod dopadem elektronů různých energií s náhradní detekční optikou. Získané výsledky jsou srovnány s dříve naměřenými daty a toto srovnání naznačuje, že po dobudování optického...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.