|
|
Faktory ovlivňující ochotu poskytnout první pomoc u běžné a pedagogické veřejnosti v České republice
Sekerášová, Iveta ; Kuba, Radim (vedoucí práce) ; Nodžáková, Kateřina (oponent)
V České republice jsou občané povinni poskytnout první pomoc dle platných právních norem. Proto je výuka první pomoci začleněna i do vzdělávacích programů na různých úrovních školního vzdělání. Přestože se lidé učí, jak poskytovat první pomoc, ukazuje se, že v reálných situacích často není poskytnuta dostatečně. Existuje více faktorů, které mohou ovlivnit lidské reakce a snížit ochotu poskytnout první pomoc. Podle odborných studií jsou nejběžnějšími inhibujícími faktory přítomnost nebezpečí, strach z nákazy, panika a stres, nedostatečná znalost postupů první pomoci a obecné obavy. Avšak většina těchto informací byla získána prostřednictvím studií provedených mimo Českou republiku. Proto jsme provedli dvě dotazníkové studie zaměřené na českou populaci. Respondenty byli zástupci běžné (N=1594) a pedagogické (N=1876) veřejnosti. Cílem bylo zjistit, které faktory je nejvíce omezují při poskytování první pomoci. Výsledky ukázaly, že mezi nejdůležitější faktory patří bezpečnostní aspekty, emocionální vlivy (např. panika, úzkost, pocit znechucení či nevolnosti) a nedostatečná znalost první pomoci. Na základě výsledků byla navržena didaktická doporučení do pedagogické praxe, která mohou zvýšit kvalitu a efektivitu prováděných školení první pomoci. Klíčová slova první pomoc, výuka první pomoci, ochota...
|
|
|
Znalosti a dovednosti žáků v první pomoci na 2. stupni základních škol - kardiopulmonální resuscitace
Ročková, Lenka ; Kuba, Radim (vedoucí práce) ; Nodžáková, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na výuku první pomoci u žáků základních škol s důrazem na resuscitační postupy. První pomoc a resuscitace především jsou klíčovou dovedností pro záchranu životů v kritických situacích. I když je výuka první pomoci součástí školních programů, často zůstává omezena na teoretický výklad, což může omezit schopnost žáků prakticky reagovat. Předložená studie zdůrazňuje význam praktického nácviku a zážitkové pedagogiky ve výuce první pomoci. Realizovali jsme šetření na žácích 2. stupně základní školy (N=142), které se skládalo ze dvou hlavních částí. V dotazníkové části žáci mimo jiné hodnotili obtížnost jednotlivých úkonů spojených s resuscitací a odpovídali na otázky zaměřené na teoretické znalosti. V rámci druhé části žáci předvedli ukázku resuscitace na elektronickém výukovém modelu. Provedený výzkum potvrdil, že teoretické znalosti často neznamenají, že žák dovede potřebný úkon předvést i v praxi. Největší obtíže žákům dělaly úkony spojené s poskytováním umělých vdechů, ale nedostatky žáci měli i v případě správné frekvence a hloubky stlačování. Na základě uvedených výsledků byla navržena didaktická doporučení, která je možné implementovat do výuky první pomoci pro žáky. Jako klíčové se zdá být praktické cvičení resuscitace a možnost si dané úkony opakovaně vyzkoušet....
|
|
|
Mikroklimatické parametry přírodních a umělých typů úkrytů dendrofilních a štěrbinových druhů netopýrů.
Nodžáková, Kateřina ; Vybíral, Stanislav (vedoucí práce) ; Benda, Petr (oponent)
Cílem této práce bylo porovnat mikroklimatické charakteristiky prírodních a umelých typu úkrytu v biosférické rezervaci Trebonsko na jihu Cech. S využitím datalogeru jsme merili teplotní parametry dutin obsazených a neobsazený netopýry a porovnávali je s teplotou umelých úkrytu - okenic a vápenky. Naše výsledky prokázaly, že vápenka a stromové dutiny jsou ve studované oblasti obývány jinými druhy netopýru než okenice, což dokazuje, že nároky na úkrytové mikroklima jsou druhove specifické. Využití vápenky muže být pro netopýry výhodné zejména v období brezosti a laktace, jelikož jim poskytuje príznivejší mikroklima v porovnání se stromovými dutinami, což muže být jeden z duvodu proc se v ní behem brezosti agreguje tak velká kolonie samic. Dále byla merena velikost metabolismu za ruzných okolních teplot. V experimentu byly využity tyto druhy netopýru: netopýr vecerní (Eptesicus serotinus) a netopýr rezavý (Nyctalus noctula). Velikost metabolismu byla merena v rozmezí teplot 26-43 řC. Naše výsledky potvrdily rozdílné nároky obou zkoumaných druhu netopýru na mikroklimatické pomery. Lze predpokládat, že vysoké teploty spadající do termoneutrální zóny pravdepodobne umožnují netopýrum udržovat telesnou teplotu pasivne a tím minimalizovat energetické nároky.
|
|
|
Analýza miskoncepcí v první pomoci u pedagogů základních škol a gymnázií v České republice
Zvěřinová, Gabriela ; Kuba, Radim (vedoucí práce) ; Nodžáková, Kateřina (oponent)
Adekvátní poskytnutí první pomoci by mělo být jednou ze základních dovedností, kterou občané mají. Tato povinnost vychází i z platných zákonů ČR. Evropská resuscitační rada pravidelně vydává tzv. Guidelines - doporučené postupy, kterými by se poskytování a výuka první pomoci měla řídit (aktuální verze je z roku 2015). Přesto však v populaci přetrvávají nesprávné postupy (miskoncepce) pro poskytování první pomoci. Často se jedná o zastaralé postupy, nepřesnosti či přímo mýty a nepravdy, které však mohou v případě použití zásadním způsobem snížit šanci na rekonvalescenci či dokonce ohrozit život postiženého. Učitelé se v praxi setkávají se stavy žáků, které vyžadují adekvátní ošetření či poskytnutí první pomoci. Měli by tedy být proškoleni v aktuálních postupech první pomoci a tvoří tak vhodnou cílovou skupinu pro zaměření tohoto výzkumu. Cílem této diplomové práce bylo popsat rozšíření miskoncepcí v první pomoci u českých pedagogů základních škol a gymnázií a nalézt nejčastější zdroje, které se podílí na šíření těchto informací. Analyzovány byly primárně dvě skupiny pedagogů - učitelé přírodovědných předmětů a učitelé vybraných ostatních předmětů. Prostřednictvím předložených modelových situací (kazuistik) byla zjišťována úroveň znalostí v oblasti první pomoci (rozšíření miskoncepcí) a také kde...
|
|
|
Analýza miskoncepcí v první pomoci u pedagogů základních škol a gymnázií v České republice
Zvěřinová, Gabriela ; Kuba, Radim (vedoucí práce) ; Nodžáková, Kateřina (oponent)
Adekvátní poskytnutí první pomoci by mělo být jednou ze základních dovedností, kterou občané mají. Tato povinnost vychází i z platných zákonů ČR. Evropská resuscitační rada pravidelně vydává tzv. Guidelines - doporučené postupy, kterými by se poskytování a výuka první pomoci měla řídit (aktuální verze je z roku 2015). Přesto však v populaci přetrvávají nesprávné postupy (miskoncepce) pro poskytování první pomoci. Často se jedná o zastaralé postupy, nepřesnosti či přímo mýty a nepravdy, které však mohou v případě použití zásadním způsobem snížit šanci na rekonvalescenci či dokonce ohrozit život postiženého. Učitelé se v praxi setkávají se stavy žáků, které vyžadují adekvátní ošetření či poskytnutí první pomoci. Měli by tedy být proškoleni v aktuálních postupech první pomoci a tvoří tak vhodnou cílovou skupinu pro zaměření tohoto výzkumu. Cílem této diplomové práce bylo popsat rozšíření miskoncepcí v první pomoci u českých pedagogů základních škol a gymnázií a nalézt nejčastější zdroje, které se podílí na šíření těchto informací. Analyzovány byly primárně dvě skupiny pedagogů - učitelé přírodovědných předmětů a učitelé vybraných ostatních předmětů. Prostřednictvím předložených modelových situací (kazuistik) byla zjišťována úroveň znalostí v oblasti první pomoci (rozšíření miskoncepcí) a také kde...
|
|
|
Suchozemští stejnonožci jako modeloví půdotvorní činitelé v praktické školní výuce
Korbélyi, Tereza ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Nodžáková, Kateřina (oponent)
Suchozemští stejnonožci (Isopoda) jsou významní a zároveň lehce odlovitelní dekompozitoři rostlinného materiálu, kteří se podílejí na tvorbě půdy. Proto jsou tyto organismy vhodné k začlenění do praktické výuky. Cílem práce tedy je návrh badatelsky orientované výuky využívající těchto organismů z pohledu půdních činitelů. První část práce věnuji teoretickému seznámení se s badatelsky orientovanou výukou, seznámením se se suchozemskými stejnonožci (Isopoda), kde je vysvětlena jejich morfologie, životní cyklus a popis jednotlivých nejběžnějších druhů ČR. Součástí práce je zjednodušený určovací klíč pro tyto druhy. Druhá část práce je věnována kompletnímu návodu, jak tyto organismy uchopit v praktické výuce s prvky badatelsky orientované výuky. Návod obsahuje techniku sběru suchozemských stejnonožců, postup při jejich uchovávání, návody na jednotlivé pokusy včetně seznamu pomůcek a rad, kde pomůcky získat a další didaktické materiály. Třetí část práce má výzkumný charakter, kde jsou na základě vyplněných testů hodnoceny postoje žáků k suchozemským stejnonožcům (Isopoda) a jejich vědomostní posun před a po praktiku. Klíčová slova Isopoda, badatelsky orientovaná výuka, chov, stínky, svinky, praktická výuka, dekompozitoři
|
|
|
Mikroklimatické parametry přírodních a umělých typů úkrytů dendrofilních a štěrbinových druhů netopýrů.
Nodžáková, Kateřina ; Vybíral, Stanislav (vedoucí práce) ; Benda, Petr (oponent)
Cílem této práce bylo porovnat mikroklimatické charakteristiky prírodních a umelých typu úkrytu v biosférické rezervaci Trebonsko na jihu Cech. S využitím datalogeru jsme merili teplotní parametry dutin obsazených a neobsazený netopýry a porovnávali je s teplotou umelých úkrytu - okenic a vápenky. Naše výsledky prokázaly, že vápenka a stromové dutiny jsou ve studované oblasti obývány jinými druhy netopýru než okenice, což dokazuje, že nároky na úkrytové mikroklima jsou druhove specifické. Využití vápenky muže být pro netopýry výhodné zejména v období brezosti a laktace, jelikož jim poskytuje príznivejší mikroklima v porovnání se stromovými dutinami, což muže být jeden z duvodu proc se v ní behem brezosti agreguje tak velká kolonie samic. Dále byla merena velikost metabolismu za ruzných okolních teplot. V experimentu byly využity tyto druhy netopýru: netopýr vecerní (Eptesicus serotinus) a netopýr rezavý (Nyctalus noctula). Velikost metabolismu byla merena v rozmezí teplot 26-43 řC. Naše výsledky potvrdily rozdílné nároky obou zkoumaných druhu netopýru na mikroklimatické pomery. Lze predpokládat, že vysoké teploty spadající do termoneutrální zóny pravdepodobne umožnují netopýrum udržovat telesnou teplotu pasivne a tím minimalizovat energetické nároky.
|
|
| |
host ::
RSS.