|
|
Komparace povstání v Poznani a v Budapešti v roce 1956
Mottlová, Tereza ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá komparací povstání v Polsku (Poznani) a Maďarsku (Budapešti) v roce 1956. Pracuje s metodami komparace a deskripce a je rozdělena na tři části. První kapitola pojednává o Polsku; nastiňuje politické poměry před poznaňským povstáním, rozebírá jeho příčiny, sleduje průběh nepokojů a popisuje i dohru, kterou povstání v Polsku mělo. Druhá kapitola se analogicky věnuje maďarské situaci. Nejprve stručnému popisu politické situace před povstáním. V rámci tohoto shrnutí uvádí hlavní politické představitele doby a klíčové osoby samotného povstání. V další části se dostáváme k několika zásadním momentům, které k povstání vedly a proměně politické situace po XX. sjezdu KSSS. Následně práce rozebírá události, které se staly bezprostředně před povstáním a v posledním úseku se práce samozřejmě podrobněji věnuje samotnému povstání - jeho rozsahu, zapojeným stranám a účasti státních představitelů i obyvatelstva. Sleduje postoje domácích komunistických stran, průběh a požadavky jednotlivých zapojených stran i kroky, které vůči povstání podnikl Sovětský svaz. Kapitolu uzavírá konec maďarské revoluce. Jsou zde i stručně nastíněny následky povstání a "normalizační" proces. Ve třetí kapitole se dokument věnuje srovnání obou povstání v rovině rozsahu, zapojení a podpory vlády či vládních...
|
|
|
Řeka klidná, řeka divoká: Etnografický výzkum kolem řeky Otavy
Mottlová, Tereza ; Kuřík, Bohuslav (vedoucí práce) ; Sosna, Daniel (oponent)
Řeka klidná, nebo řeka divoká? Jak to s Otavou tedy je? Trápí obyvatele města Sušice více sucho, nebo povodně? Ve své diplomové práci jsem chtěla zjistit, jak se lidé, kteří žijí v úzkém vztahu s řekou, vypořádávají s extrémy, které pravidelně řeka v podobě záplav přináší. Zajímalo mě, jestli místní usedlíci a správa města vůbec hrozbu povodní identifikují a může-li být jejich vztah k řece v tomto směru užitečný i jiným. Kromě toho jsem se zabývala projevy klimatické změny u nás, a to konkrétně právě extrémními výkyvy počasí jako jsou záplavy a sucho. Snažila jsem se zjistit, jestli a jak místní reflektují klimatickou změnu skrze své žité zkušenosti s povodněmi a suchem. Metodou mého výzkumu byla etnografie. Během šestiměsíčního výzkumu jsem trávila čas se zahrádkáři, kterých se v posledních letech kriticky dotýká sucho, ačkoli mají zahrádky kousek od řeky, s usedlíky, kteří pravidelně v menší či větší míře zakouší záplavy, a se zástupci městské správy, u kterých mě zajímalo především to, jak se jejich expertní pohled snoubí s letitými zkušenostmi. Díky zvolené metodě jsem měla možnost proniknout do světů aktérů a pochopit kontext vztahů, které jsem studovala. Zjistila jsem, že žít v kontaktu s povodněmi není tak dramatické, jak se neznalému pozorovateli může zdát. Dokonce z výzkumu vyplývá, že...
|
|
|
Komparace povstání v Poznani a v Budapešti v roce 1956
Mottlová, Tereza ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá komparací povstání v Polsku (Poznani) a Maďarsku (Budapešti) v roce 1956. Pracuje s metodami komparace a deskripce a je rozdělena na čtyři části. V první části se věnuje metodologii. Na obě události se snaží aplikovat teorii opozice a uvádí různé formy opozice, které v povstáních hrály důležitou roli. Další kapitola pojednává o Polsku; nastiňuje politické poměry před poznaňským povstáním, rozebírá jeho příčiny, sleduje průběh nepokojů a popisuje i dohru, kterou povstání v Polsku mělo. Třetí kapitola se analogicky věnuje maďarské situaci. Nejprve stručnému popisu politické situace před povstáním. V rámci tohoto shrnutí uvádí hlavní politické představitele doby a klíčové osoby samotného povstání. V další části se dostáváme k několika zásadním momentům, které k povstání vedly a také k proměně politické situace po XX. sjezdu KSSS. Následně práce rozebírá události, které se staly bezprostředně před povstáním a v posledním úseku se text samozřejmě podrobněji věnuje samotnému povstání - jeho rozsahu, zapojeným stranám a účasti státních představitelů i obyvatelstva. Sleduje postoje domácích komunistických stran, průběh a požadavky jednotlivých zapojených stran i kroky, které vůči povstání podnikl Sovětský svaz. Kapitolu uzavírá konec maďarské revoluce, kde jsou mimo to stručně...
|
|
|
Komparace povstání v Poznani a v Budapešti v roce 1956
Mottlová, Tereza ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá komparací povstání v Polsku (Poznani) a Maďarsku (Budapešti) v roce 1956. Pracuje s metodami komparace a deskripce a je rozdělena na tři části. První kapitola pojednává o Polsku; nastiňuje politické poměry před poznaňským povstáním, rozebírá jeho příčiny, sleduje průběh nepokojů a popisuje i dohru, kterou povstání v Polsku mělo. Druhá kapitola se analogicky věnuje maďarské situaci. Nejprve stručnému popisu politické situace před povstáním. V rámci tohoto shrnutí uvádí hlavní politické představitele doby a klíčové osoby samotného povstání. V další části se dostáváme k několika zásadním momentům, které k povstání vedly a proměně politické situace po XX. sjezdu KSSS. Následně práce rozebírá události, které se staly bezprostředně před povstáním a v posledním úseku se práce samozřejmě podrobněji věnuje samotnému povstání - jeho rozsahu, zapojeným stranám a účasti státních představitelů i obyvatelstva. Sleduje postoje domácích komunistických stran, průběh a požadavky jednotlivých zapojených stran i kroky, které vůči povstání podnikl Sovětský svaz. Kapitolu uzavírá konec maďarské revoluce. Jsou zde i stručně nastíněny následky povstání a "normalizační" proces. Ve třetí kapitole se dokument věnuje srovnání obou povstání v rovině rozsahu, zapojení a podpory vlády či vládních...
|
host ::
RSS.