|
|
Ramanova spektrometrie karotenoidů vybraných mikroorganismů
Novotná, Julie ; Jehlička, Jan (vedoucí práce) ; Machovič, Vladimír (oponent)
Tato práce se zabývá možnostmi identifikace karotenoidů mikrobiálních kolonií pomocí Ramanovy spektroskopie. Cyanobacteria, Proteobacteria, Chlorophyta, Rhodophyta a další jsou kmeny, kterým náleží analyzované skupiny mikroorganizmů. Kultivací organizmů v laboratorních podmínkách byla získána biomasa, která se často vyznačovala pestrými barvami. Ramanova spektra byla úspěšně získána měřením lyofilizované biomasy pomocí Ramanova disperzního mikrospektrometru s excitační vlnovou délkou 514,5 nm nebo pomocí FT Ramanova spektrometru (excitace 1064 nm). Získaná data jsou porovnána se spektry pigmentových extraktů. Spektra karotenoidů jsou typická diagnostickými pásy υ1, υ2 a υ3, které jsou projevem C=C a C-C valenčních vibrací a C-CH3 deformačních vibrací. Ramanova spektrometrie je doplněna kapalinovou chromatografií (HPLC/UV-VIS) extraktů, která umožnuje účinnou separaci jednotlivých pigmentů ze směsí a jejich následnou identifikaci pomocí UV-VIS analyzátoru. Na základě porovnání výsledků z obou metod je zhodnocena úspěšnost Ramanovo analýzy a její možnosti v detekci mikrobiálních karotenoidů. Vedle typických spekter získaných ze vzorků obsahujících β - karoten je zde prezentováno spektrum i méně častých pigmentů, jako je například sarcinaxantin. Ramanova spektra kolonií mikroorganizmů akumulujících několik...
|
|
|
Určení strukturního stavu uhlíkaté hmoty metasedimentárních hornin pomocí Ramanovy spektrometrie
Kdýr, Šimon ; Jehlička, Jan (vedoucí práce) ; Machovič, Vladimír (oponent)
Organická hmota obsažená v sedimentárních horninách bývá za vhodných podmínek vlivem metamorfních procesů přeměněna do různě strukturně uspořádané uhlíkaté hmoty, která může při vhodných podmínkách dosáhnout strukturního stavu grafitu. V jádru západního Alpinského oblouku se vyskytují metasedimentární horniny bohaté na rozptýlenou uhlíkatou hmotu, jejichž vzorky byly studované v této diplomové práci. Vhodnou aplikací Ramanovské spektroskopie lze na základě strukturního stavu této hmoty určit teplotní rozsah metamorfózy postižené horniny. Předchozí studie se zabývaly určením strukturního stavu uhlíkaté hmoty na velkých a přesných laboratorních Ramanovských mikrospektrometrech, které neumožňují analýzu přímo v terénu. Potřeba analyzovat in situ může být zajímavá nejen na Zemi, ale také na dalších planetách a měsících naší sluneční soustavy. Při planetárních misích k Marsu bude výhoda využívat co nejmenší a nejlehčí analytická zařízení, která by mohla detekovat uhlíkatou hmotu v případě, že se zde bude vyskytovat. Je proto potřeba ověřit, zda takováto zařízení budou schopná detekovat i nízké koncentrace uhlíkaté hmoty. V současné době se rozšiřují a zdokonalují malá a přenosná zařízení, která nejsou tolik analyticky přesná jako ta laboratorní, ale s postupujícím vývojem se mohou brzy přiblížit k...
|
|
| |
|
|
Identifikace drahých kamenů pomocí přenosných Ramanovských spektrometrů: výhody a omezení měření in situ
Minaříková, Laura ; Jehlička, Jan (vedoucí práce) ; Machovič, Vladimír (oponent)
V této práci byly posuzovány možnosti použití přenosných Ramanovských spektrometrů in situ ve sbírkových prostorách. Práce je zaměřena na identifikaci kamenů a drahých kamenů historických klenotů. Měření probíhala v Praze. První měření proběhlo v Ţidovském muzeu v Praze, kde byl studován stříbrný štít na Tóru z 1. poloviny 19. století. Tento štít byl ozdoben sadou kamenů a skleněných napodobenin. Štít pochází z Polska a byl zkoumán dvěma přenosnými Ramanovskými spektrometry (excitace pomocí laserů s vlnovou délkou 785 a 532 nm). Druhé měření proběhlo v prostorách Pražské Lorety, kde jsme měli k dispozici, toho času ještě nevystavované, umělecké předměty určené pro chystanou výstavu. Jednalo se jak o šperky (náušnice, prsteny, náramky, brože), tak i o běžné předměty denní potřeby (zrcátka, mističky, flakony), či o předměty s náboženskou tématikou (převážně korunky a koruny pro Pannu Marii a jezulátko). K měření byly použity stejné přenosné Ramanovské spektrometry jako v případě štítu na Tóru. Ramanovské pásy, získané na jednotlivých objektech pomocí přenosné instrumentace, se shodovaly s referenčními hodnotami minerálů. Odchylka se pohybovala v řádu +/- 3 cm-1 , což v mnoha případech zajistilo kvalitní a dobře čitelná spektra. Přenosné ruční Ramanovy spektrometry, pracující s laserem o vlnové délce...
|
|
|
Ramanova spektrometrie karotenoidů vybraných mikroorganismů
Novotná, Julie ; Jehlička, Jan (vedoucí práce) ; Machovič, Vladimír (oponent)
Tato práce se zabývá možnostmi identifikace karotenoidů mikrobiálních kolonií pomocí Ramanovy spektroskopie. Cyanobacteria, Proteobacteria, Chlorophyta, Rhodophyta a další jsou kmeny, kterým náleží analyzované skupiny mikroorganizmů. Kultivací organizmů v laboratorních podmínkách byla získána biomasa, která se často vyznačovala pestrými barvami. Ramanova spektra byla úspěšně získána měřením lyofilizované biomasy pomocí Ramanova disperzního mikrospektrometru s excitační vlnovou délkou 514,5 nm nebo pomocí FT Ramanova spektrometru (excitace 1064 nm). Získaná data jsou porovnána se spektry pigmentových extraktů. Spektra karotenoidů jsou typická diagnostickými pásy υ1, υ2 a υ3, které jsou projevem C=C a C-C valenčních vibrací a C-CH3 deformačních vibrací. Ramanova spektrometrie je doplněna kapalinovou chromatografií (HPLC/UV-VIS) extraktů, která umožnuje účinnou separaci jednotlivých pigmentů ze směsí a jejich následnou identifikaci pomocí UV-VIS analyzátoru. Na základě porovnání výsledků z obou metod je zhodnocena úspěšnost Ramanovo analýzy a její možnosti v detekci mikrobiálních karotenoidů. Vedle typických spekter získaných ze vzorků obsahujících β - karoten je zde prezentováno spektrum i méně častých pigmentů, jako je například sarcinaxantin. Ramanova spektra kolonií mikroorganizmů akumulujících několik...
|
|
|
Využití Ramanovy spektrometrie v oblasti enviromentu se zaměřením na aerosoly a strusky z pyrometalurgických procesů
Šotkovský, Jakub ; Jehlička, Jan (vedoucí práce) ; Machovič, Vladimír (oponent)
Tato práce se zabývá využitím Ramanovy spektrometrie v oblasti enviromentálních analýz se zaměřením na aerosoly a strusky pocházející z pyrometalurgických procesů. Jedná se o praktický rozbor publikací, ve kterých se autoři zabývají chemismem a strukturou těchto odpadních produktů vznikajících v metalurgických provozech v kontextu s jejich škodlivostí a vlivem na životní prostředí. Ramanova spektrometrie je vhodnou metodou k identifikaci látek a ke kvalitativní a kvantitativní strukturní analýze. Touto metodou lze detekovat i velmi malé částice a jejich speciaci nebo oxidační stavy. Výhodou této metody je její nedestruktivita. Během této analýzy nedochází k chemickým změnám a nedochází ani k tepelnému poškození vzorku. Další z nesporných výhod při použití mobilního Ramanova spektrometru je rychlost, kterou je tento přístroj schopen detekovat požadované vlastnosti materiálů in-situ a to i v extrémních podmínkách.
|
|
|
Použitelnost Ramanových spektrometrů (excitace 785 nm) pro detekci tmavých minerálů
Šimon, Jan ; Jehlička, Jan (vedoucí práce) ; Machovič, Vladimír (oponent)
Ramanova spektrometrie je široce používaná metoda v geovědních oborech. Pomocí přenosného Ramanova spektrometru lze identifikovat rozličné materiály, Ramanův spektrometr se bude podílet na průzkumu Marsovského povrchu. Jeho využití je hojně aplikováno v mineralogii. Tato práce naráží na fakt, že u některých minerálů může být jejich měřitelnost kvůli její barvě a fyzikálním vlastnostem poněkud obtížná. Byl měřen soubor tmavých, zelených a některých světlých minerálů z různých skupin mineralogického systému, u kterých byla posouzena použitelnost detektorů o zvolené excitaci, především 785 nm u terénních přístrojů. Při terénních měření byl použit přístroj Ahura First Defendet, s excitací 785 nm a při laboratorních měření přístroj InVia Renishaw s excitací 785 nm a 514 nm. Jednalo se o soubor těchto minerálů: Prehnit, Síra, Tyrkenit (howlit), Pyroxen (diopsid), Libethenit, Turmalín (verdelit), Dioptas, Klinoklas, Langit, Jadeit, Pseudomalachit (ehlit), Aktinolit, Epidot, Augit. Výsledky jsou složeny z měření terénním přístrojem Ahura, s excitací 785 nm a laboratorním přístrojem InVia Renishaw, s excitacemi 785 nm a 514 nm. Naměřené hodnoty jsou uspořádány do tabulek, kde jsou měření mezi sebou porovnány, včetně referenční literatury a graficky demonstrovány v podobě spekter. Jednotlivé minerály jsou...
|
|
|
Detekce dusíkatých biomarkerů přenosným Ramanovským spektrometrem - použití v oblasti exobiologie
Schneedörfler, Rudolf ; Jehlička, Jan (vedoucí práce) ; Machovič, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá testováním přenosného Ramanovského spektrometru pro detekci složek modelových směsí pěti různých biomolekul v sádrovcové matrici. Zřetel byl kladen především na možnosti detekce aminokyselin glycinu, L-prolinu, L-alaninu a nukleové báze thyminu ve vzorcích obsahujících UV protektivní pigment -karoten. Práce má význam pro využití v oblasti exobiologie. Kromě přenosného spektrometru Inspector Raman byl pro srovnání použit i laboratorní přístroj inVia Reflex. U obou strojů byl použit excitační laser o vlnové délce 785 nm. Bylo zjištěno, že v sádrovcové matrici je možné detekovat aminokyseliny ve směsích s -karotenem při nejnižší koncentraci aminokyselin 100 g/kg a nejvyšší koncentraci -karotenu 1 g/kg. Thymin bylo možno identifikovat jako jedinou z dusíkatých látek ve směsích i v koncentraci 100 g/kg, i při vyšší koncentraci -karotenu 10 g/kg. Ve směsích -karotenu v koncentraci 1 g/kg a pouze jedné ze zkoumaných dusíkatých látek vždy v koncentraci 100 g/kg v sádrovcové matrici, bylo pomocí přenosného i laboratorního Ramanova spektrometru možné prokázat přítomnost všech složek směsi. Ve směsích obsahujících dvě dusíkaté látky spolu s -karotenem v koncentraci 1 g/kg v sádrovcové matrici bylo možné ve spektrech rozpoznat obě dusíkaté látky. Při měření vzorků tří dusíkatých látek...
|
|
|
Použitelnost Ramanových spektrometrů (excitace 785 nm) pro deteckci tmavých minerálů
Šimon, Jan ; Jehlička, Jan (vedoucí práce) ; Machovič, Vladimír (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů Použitelnost Ramanových spektrometrů (excitace 785 nm) pro detekci tmavých minerálů Applicability of Raman spectrometer (excitation 785 nm) for the detection of dark minerals Diplomová práce Jan Šimon Vedoucí diplomové práce: prof. RNDr Jan Jehlička Dr. Praha 2013 Prohlášení Čestně prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Použitelnost Ramanových spektrometrů (excitace 785 nm) pro detekci tmavých minerálů zpracoval samostatně, s použitím uvedené literatury. V Praze, dne 5. 5. 2013 ………………………………………… Jan Šimon Poděkování Chtěl bych poděkovat panu prof. RNDr. Janu Jehličkovi Dr. za vedení práce a poskytnutí nezbytných materiálů a panu mgr. Petru Vítkovi PhD. za konzultace při zpracování spekter. Abstrakt Ramanova spektrometrie je široce používaná metoda v geovědních oborech. Pomocí přenosného Ramanova spektrometru lze identifikovat rozličné materiály, Ramanův spektrometr se bude podílet na průzkumu Marsovského povrchu. Jeho využití je hojně aplikováno v mineralogii. Tato práce naráží na fakt, že u některých minerálů může být jejich měřitelnost kvůli její barvě a fyzikálním vlastnostem poněkud obtížná. Byl měřen soubor tmavých, zelených a některých světlých minerálů z různých skupin mineralogického systému, u...
|
|
| |
host ::
RSS.