|
|
Investice v transmisním mechanismu cílování inflace
Kučera, Lukáš ; Brůna, Karel (vedoucí práce) ; Slaný, Martin (oponent) ; Mach, Miloš (oponent)
Disertační práce je věnována tématu investic s důrazem na jejich pozici v rámci transmisního mechanismu cílování inflace. Diskutuje východiska režimu cílování inflace, dílčí transmisní kanály měnové politiky včetně jejich vzájemných souvislostí, a také cesty, skrze které může centrální banka ovlivnit investice. Jsou rozebrány vybrané investiční teorie a další teoretické přístupy, které jsou s investicemi spojeny. Průnikem těchto dvou analyzovaných oblastí jsou získány faktory, jejichž změny mohou vyvolávat změny investic. Jde o veličiny, které plynou z teoretického rozboru transmisních kanálů, stejně jako o veličiny, které v těchto kanálech přímo akcentovány nejsou, avšak centrální banka je může ovlivnit. Spadají mezi ně ale také faktory, jež nejsou v poli působnosti centrální banky. S využitím dostupných údajů jsou zdroje variability investic verifikovány na datech za Českou republiku. Je provedena základní empirická analýza časových řad, korelační analýza a je sestaven vektorový model korekce chyby.
|
|
|
Nerovnováha na peněžním trhu v teorii endogenních peněz
Korda, Jan ; Koderová, Jitka (vedoucí práce) ; Mach, Miloš (oponent) ; Mertlík, Pavel (oponent)
Disertační práce se zabývá nerovnováhou na peněžním trhu v teorii endogenních peněz. V ekonomii nového konsensu jsou peníze endogenní a pasivní. Trh peněz není uvažován a pokud ano, tak pouze v implicitně předpokládané rovnováze, přičemž nejsou diskutovány mechanismy tuto rovnováhu zajišťující. V postkeynesovské ekonomii se vede diskuse, jestli nerovnováha na trhu peněz může nastat. Horizontalisté obhajovali rovnost peněžní zásoby a poptávaného množství peněz, naproti tomu argumenty některých strukturalistů založené na nezávislé funkci poptávky po penězích ukazují, že nerovnováha na trhu peněz může nastávat. Disertační práce proto analyzuje mechanismy zajišťující rovnováhu na trhu peněz. Jediný mechanismus, který umožňuje pasivitu peněz, je mechanismus zpětného toku. Ten nicméně nemůže být považován za univerzální, protože ne všechny ekonomické subjekty vytvářející poptávku po penězích mají dlužnickou pozici vůči bankovnímu systému. Z toho důvodu je nutné přizpůsobení některých argumentů funkce poptávky po penězích a peníze jsou endogenní a současně aktivní. Ekonometrické testy studující nezávislou poptávku po penězích a z ní vyplývající možnost nerovnováhy na peněžním trhu založené na testech Grangerovy kauzality se zdají být metodologicky problematické a ukazují smíšené výsledky. Nerovnováha na peněžním trhu nemůže být vyloučena. Současná měnová politika založená převážně na přístupu nového konsensu tak opomíjí jeden kanál měnově politické transmise. Teoretická analýza naznačuje, že rovnováha na peněžním trhu musí být (alespoň zčásti) obnovována změnami faktorů poptávky po penězích, což může vést ke změnám jiných makroekonomických proměnných včetně inflace.
|
|
|
Deflace a měnová politika (se zaměřením na deflaci na přelomu 20. a 21. století, zejména na Japonsko)
Kufa, Robert ; Koderová, Jitka (vedoucí práce) ; Revenda, Zbyněk (oponent) ; Mach, Miloš (oponent)
Tato práce pojednává o deflaci a přístupu k deflaci z pozice ekonomie hlavního proudu a rakouské ekonomické školy. Dále se zabývá hlavními deflačními obdobími v době fungování zlatého standardu a následně v období po jeho skončení. Hlavní zaměření je na deflaci v jednotlivých zemích v období na přelomu 20. a 21. stol., přičemž zvláštní pozornost je věnována deflaci v Japonsku. Práce analyzuje faktory deflace v Japonsku a možnost zapříčinění deflace měnovou politikou. Sestrojený index měnových podmínek neodhalil měnovou politiku jako faktor vzniku deflace, hlavní důvody jsou spatřovány ve strukturálních problémech Japonska. V poslední řadě práce odlišuje pojmy deflace a změna relativních cen a zabývá se otázkou adekvátní měnové politiky.
|
host ::
RSS.