|
| |
|
|
Tracing the history of synanthropic flora and vegetation in the Czech Republic
Pokorná, Adéla ; Novák, Jan (vedoucí práce) ; Lososová, Zdeňka (oponent) ; Mercuri, Anna Maria (oponent)
1 Abstrakt Rostlinné makrozbytky z archeologických situací byly studovány za účelem vystopovat historii postupného utváření dnešní synantropní vegetace. Synantropní rostliny jsou velmi heterogenní skupinou s různými vlastnostmi a životními strategiemi, a také s různou imigrační historií. Synantropní flóra je obecně bohatá na nepůvodní druhy, proto je důležité znát dobu, od kdy se tyto druhy vyskytují na našem území (jejich residence time). Kromě stanovení Minimum Residence Time (MRT) nepůvodních druhů byla studována také dynamika utváření flóry a vegetace sídel s důrazem na středověk, jakožto dobu, kdy u nás vznikala první města. Vznik městských aglomerací mohl vést ke vzniku nových typů stanovišť, následovaném vytvořením nových rostlinných společenstev - předchůdců těch dnešních. Města jsou specifickým případem antropogenního prostředí s množstvím různých synantopních habitatů. Také proto jsou dnes velmi druhově bohatá. Otázky 1. Kdy vznikla flóra středověkých měst? Byl přechod mezi pravěkem a středověkem pozvolný nebo náhlý? 2. Které konkrétní druhy se podílely na středověké změně synantropní vegetace? Odkud ty druhy pocházejí? Byl vznik měst právě tím faktorem, který vyvolal změnu druhového složení? 3. Jaký měla středověká urbanizace vliv na lokální diversitu synantropní flóry? Spíše se objevily nové...
|
|
|
Tracing the history of synanthropic flora and vegetation in the Czech Republic
Pokorná, Adéla ; Novák, Jan (vedoucí práce) ; Lososová, Zdeňka (oponent) ; Mercuri, Anna Maria (oponent)
1 Abstrakt Rostlinné makrozbytky z archeologických situací byly studovány za účelem vystopovat historii postupného utváření dnešní synantropní vegetace. Synantropní rostliny jsou velmi heterogenní skupinou s různými vlastnostmi a životními strategiemi, a také s různou imigrační historií. Synantropní flóra je obecně bohatá na nepůvodní druhy, proto je důležité znát dobu, od kdy se tyto druhy vyskytují na našem území (jejich residence time). Kromě stanovení Minimum Residence Time (MRT) nepůvodních druhů byla studována také dynamika utváření flóry a vegetace sídel s důrazem na středověk, jakožto dobu, kdy u nás vznikala první města. Vznik městských aglomerací mohl vést ke vzniku nových typů stanovišť, následovaném vytvořením nových rostlinných společenstev - předchůdců těch dnešních. Města jsou specifickým případem antropogenního prostředí s množstvím různých synantopních habitatů. Také proto jsou dnes velmi druhově bohatá. Otázky 1. Kdy vznikla flóra středověkých měst? Byl přechod mezi pravěkem a středověkem pozvolný nebo náhlý? 2. Které konkrétní druhy se podílely na středověké změně synantropní vegetace? Odkud ty druhy pocházejí? Byl vznik měst právě tím faktorem, který vyvolal změnu druhového složení? 3. Jaký měla středověká urbanizace vliv na lokální diversitu synantropní flóry? Spíše se objevily nové...
|
|
|
Environmental and ecological determinants of urban bird community structure
Ferenc, Michal ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Lososová, Zdeňka (oponent) ; Tryjanowski, Piotr (oponent)
Urbánní prostředí přitahuje pozornost vědců, protože je středobodem environmentálních změn způsobených rostoucí lidskou populací. Obvzláště často je jejich pozornost věnována ptačím společenstvům a jejich odpovědím na probíhající urbanizaci. Přes intenzivní vědecké úsilí rezonuje v urbánní ekologii ptáků několik otázek: i) Jsou města běžnou součastí původního prostředí se stejnými makroekologickými diverzitními patrnostmi, které pozorujeme v okolním prostředí, nebo mají města specifický dopad na původní avifaunu? ii) Které vlastnosti jsou charakteristické pro druhy schopné respektive neschopné přežívat ve městech? iii) Jak se s prostorovou škálou mění vliv nejdůležitějších faktorů ovlivňujících urbánní ptačí společenstva - plochy, heterogenity habitatů a prostorové pozice ? S cílem zodpovědět tyto otázky byla použita následující data: složení hnízdních ptačích společenstev měst bylo získáno z 41 evropských urbánních atlasů a složení avifauny regionů, ve kterých se tato města nacházela, bylo získáno z EBCC Atlas of European Breeding Birds. Komunitní data na jemnějších škálách byla získána z atlasu Prahy a pomocí bodového sčítání v Praze. Údaje o vlastnostech ptáků byly shromážděny z publikovaných zdrojů. Další environmentální a prostorové údaje byly získány z publikovaných zdrojů nebo zaznamenány v...
|
|
| |
host ::
RSS.