|
|
Bezbožnost v klasických Athénách
Novotný, Matěj ; Souček, Jan (vedoucí práce) ; Bednaříková, Jarmila (oponent) ; Kysučan, Lubor (oponent)
Matěj Novotný - Bezbožnost v klasických Athénách Abstrakt: Práce se zabývá vymezením a stíháním bezbožnosti v demokratických Athénách klasického období, tj. v 5. a 4. stol. př. n. l. Otázka "bezbožnosti" v užším smyslu, tj. toho, co označoval řecký pojem ἀσέβεια (doslova "absence/negace úcty"), je zasazena do širšího kontextu dalších trestných činů náboženského charakteru, které byly pokryty zvláštními zákony: "svatokrádež" (ἱεροσυλία), vykopávání posvátných olivovníků, provinění proti svátkům a různé další delikty, které v pragmaticky formulovaných zákonech nebyly zahrnuty pod žádný obecný pojem. Práce navazuje na dílo badatelů, kteří projevují značnou skepsi k věrohodnosti pozdních pramenů, jako je např. Plútarchos či Diogenés Laertios, s čímž souvisí pochyby o existenci procesů s filosofy před Sókratem. Zároveň navazuje na badatele zpochybňující autenticitu dokumentů, které jsou vloženy do řečí attických řečníků. Podstatná část práce proto spočívá ve vyvracení věrohodnosti pozdních zpráv a vložených dokumentů. Zvláštní pozornost je věnována tzv. Diopeithovu usnesení, o kterém píše Plútarchos v Životě Perikleově a které je obvykle interpretováno tak, že kriminalizovalo ateismus a zkoumání meteorologicko-astronomických otázek. V práci je ukázáno, že Plútarchovo líčení je celkově nevěrohodné a v rozporu s...
|
|
|
Role antropologie v rozvojovém diskurzu
Adamčíková, Jitka ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kysučan, Lubor (oponent) ; Nováček, Pavel (oponent)
Předmětem této práce je přezkoumání role antropologie v rozvojovém diskurzu. Antropolog může k rozvojové problematice zaujmout dvojí stanovisko. Buď zaujme roli aktivního účastníka, který se bude se snažit prokázat, jak mnoho je schopna antropologická disciplína nabídnout při přípravě a realizaci rozvojových aktivit a dá se do služeb nevládních, vládních či mezinárodních organizací zapojených do rozvojového průmyslu. Anebo zaujme pozici antagonistického pozorovatele, který se přidá na stranu teoretiků potažmo kritiků rozvoje. Ti označují západní interpretaci pokroku a její násilnou implementaci v jiných zemích za boj o dominanci a neokoloniální nadvládu globálního Severu nad chudými zeměmi. Přezkoumání pojetí "rozvoje" v jednotlivých obdobích formování antropologického myšlení ukazuje, že evolucionismus 19. století ovlivnil klíčové přesvědčení rozvojového diskurzu chápající odlišnosti mezi jednotlivými kulturami jako rozdílné stupně jejich vývoje. Odlišnosti života obyvatel rozvojových zemí od západního standardu jsou interpretovány jako zaostalost v soutěži pokroku na stupni, kterým již západní kultura prošla. Přestože v antropologické disciplíně byl tento pohled záhy nahrazen kulturním relativismem, v rozvojovém diskurzu stále přetrvává evolucionistické paradigma etnocentrizmu a rozdělení obyvatel planety...
|
host ::
RSS.