|
|
Biocentra a biokoridory v zemědělské krajině význam pro společenstva epigeických brouků (Coleoptera)
KREJČA, Mikoláš
Na čtyřech rozdílných lokalitách v jižních Čechách na Písecku byla sledována společenstva epigeických brouků. Lokality se vyskytovaly v zemědělské krajině, která je ovlivňována činností člověka. Jedna z lokalit byla smrková monokultura o stáří 60 lety, dalšími lokalitami byly louka, podmáčená louka a pšeničné pole. Lokality měly funkci biocenter a agrocenózy. K získání vzorků epigeických brouků byla požita metoda zemních pastí. Celkově bylo získáno 2268 vzorků epigeický brouků (12 čeledí a 56 druhů). Největší počet brouků byl nalezen na lokalitách pšeničné pole, podmáčená louka a les. A to v počtu 656 jedinců v podmáčené louce 634 jedinců v poli a 583 jedinců v lese. Nejmenší počet a to 395 jedinců byl nalezen na louce. Rozdělení brouků bylo uděláno dle citlivosti k antropogeniím vlivům (reliktní druhy R1, adaptilní druhy R2 a eurytopní druhy E). Na zkoumaných územích byly objeveny jen adaptilní (R2) a eurytopní (E) druhy. Reliktní druhy (R1) nebyly přítomny. Adaptabilních (R2) druhů bylo na zkoumaných lokalitách zjištěno 20 a eurytopních (E) druhů 36. Index antropogenních ovlivnění společenstev epigeických brouků vyšel v nízkých hodnotách. Nízká hodnota nám udává, že společenstva brouků jsou silně ovlivněna lidskou činností. Nejvíce byly ovlivněny lokality pšeničného pole (1,11) a louky (1,27) a nejméně byla ovlivněna lokalita lesa (20,42). Podmáčená louka byla také velmi silně antropogenně ovlivněna, ale byla na tom lépe než louka a pšeničné pole (2,29).
|
|
|
Hydrologické extrémy a hrubá primární produktivita na povodí Liz
Šír, Miloslav ; Tesař, Miroslav ; Lichner, Ľ. ; Váchala, J. ; Krejča, M.
V horských podmínkách s nevýraznými zásobami mělké podzemní vody, jakých typickým představitelem je experimentální plocha Zábrod – louka na Šumavě, je retence vody v půdě podstatným faktorem, který rozhoduje o charakteru hydrologického cyklu a o hrubé primární produktivitě. Nedostatek vody má za následek oteplení, extremalizaci srážek a omezení produktivity. Naproti tomu nedostatek tepla způsobuje pouze omezení produktivity. Vysoká produkce entropie při transpiračním výparu je příznakem stability hydrologického cyklu, a naopak, nízká produkce entropie signalizuje jeho extremalizaci
|
|
|
Dynamika půdní vody na Šumavě a v Krkonoších v srpnu 2002
Tesař, Miroslav ; Krejča, M. ; Polívka, Jiří ; Šír, Miloslav
V článku je analyzován pohyb vody v půdě při extrémních deštích v povodích Doupě a Kout (Šumava, Jižní Čechy) a v povodí Modrý potok (Krkonoše, Severní Čechy). Dvě cyklóny, které se přesouvaly z Maďarska směrem k Polsku, způsobily extrémní srážky a následné extrémní odtoky v srpnu 2002. V povodích jsou zaznamenávány srážky, teploty vzduchu a půdy a tenzometrické tlaky. Analýza ukázala, že vysoký srážkový úhrn v srpnu 2002 přesáhl retenční kapacitu povodí krytého dospělým smrkovým lesem a klečí (Modrý Důl), mrtvým lesem a bylinným podrostem (Kout) a porostem bylin na pasece (Doupě). To znamená, že vegetační kryt hrál zanedbatelnou roli při formování odtoku. V důsledku poměrně nízké retenční kapacity (60 – 90 mm) nebyl půdní kryt schopen zabránit katastrofickému odtoku.
|
|
|
Možnosti regionálního rozvoje podhorské oblasti Šumava
Váchal, J. ; Pártlová, P. ; Váchalová, R. ; Koupilová, M. ; Moravcová, J. ; Krejča, M. ; Šír, Miloslav
V Jihočeském kraji obhospodařuje zemědělství 49,3 % rozlohy, z toho více jak 60 % se nachází v tzv. oblastech LFA. Základní strategickou vizí kraje v oblasti zemědělství je trvale udržitelný rozvoj produkčních a mimoprodukčních funkcí zemědělství v souladu se sociálně ekonomickými aspekty a regionální politikou ČR. Nutnost udržení zemědělských aktivit v těchto oblastech vyplývá ze samotného aspektu současného evropského zemědělství, jehož prioritou jsou výrobní metody šetrné k životnímu prostředí a udržování krajiny. Zahraniční, částečně i naše současné zkušenosti z těchto oblastí naznačují, že ústup hospodáře z krajiny znamená její postupnou devastaci a to jak přírodní, výrobní, ekonomickou, architektonickou, tak i sociální, kulturní a v neposlední řadě i ekologickou. Na tuto velmi aktuální, náročnou ale i rozporuplnou problematiku je zaměřena předkládaný článek.
|
|
|
Multifunkční zemědělství – prostředek k rozvíjení mimoprodukčních funkcí zemědělsky využívané krajiny
Váchal, J. ; Pártlová, P. ; Váchalová, R. ; Koupilová, M. ; Moravcová, J. ; Krejča, M. ; Šír, Miloslav
Multifunkční zemědělství – prostředek k restrukturalizaci marginálních oblastí. Současné postavení agrárního sektoru v národohospodářském systému neodpovídá reálným potřebám moderní společnosti 21. Století. Nejintenzivněji je tento stav pociťován v marginálních oblastech, kde další existence zemědělství spočívá v jeho koexistenci s ochranou přírody a v podřízení ekonomických zájmů vyšším cílům ochrany přírody. Úměrné zemědělské využívání krajiny na bázi multifunkčního zemědělství při současné harmonizaci produkčních a mimoprodukčních funkcí může být v mnoha směrech krajině prospěšné. Ekonomická efektivnost tohoto systému hospodaření je ztrátová, nezbytná je proto cílová podpora státu. Celospolečenské přístupy tohoto řešení jsou prioritní a nezvratné.
|
|
| |
|
|
EAFRD, Záměr výstavby bioplynové stanice
Dvořáková, Zdeňka ; Dvořáček, Jiří (vedoucí práce) ; Krejča, Marek (oponent)
Diplomová práce obsahuje informace o přínosech a perspektivách bioplynových stanic v zemědělství. Zprostředkovává čtenářům údaje o možnostech realizace výstaveb bioplynových stanic za spoluúčasti EU, přibližuje proces žádosti o dotaci v rámci Programu rozvoje venkova ČR pro období 2007 -2013, prokazuje ekonomickou efektivnost těchto projektů a poskytuje návod pro vypracování projektu jako klíčové obligatorní přílohy žádosti o dotaci.
|
host ::
RSS.