|
|
Čelistní aparáty hlavonožců české křídové pánve - taxonomie a stratigrafické implikace
Kozlová, Zuzana ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Vašíček, Zdeněk (oponent)
Tato práce se zabývá systematickým výzkumem čelistních aparátů hlavonožců z období pozdní křídy. Bylo studováno 147 kusů nově nalezených nautiloidních rhyncholitů z české křídové pánve a jeden nový amonitový rhyncholit z Řepova. Nová kolekce spodních čelisti amonitů byla zastoupena 32 vzorky aptychů. Nautiloidní rhyncholity z lokalit Turkaňk, Úpohlavy a Drážďany byly přiřazeny k rodu Nautilorhynchus simplex. Nálezy z Vinar u Vysokého Mýta conchorhynchů jsou řazeny k druhu Conchorhynchus cretaceus, který je dáván do souvislosti s druhem Eutrephoceras sublaevigatum. Amonitový rhyncholit má nejisté systematické postavení a není zatím asociován s žádným konkrétním taxonem amonita. Nálezy aptychů z lokality Úpohlavy i Pecínov zahrnovaly především druhy heteromorfních amonitů - většinou se jednalo o baculitidy (rody Baculites, Sciponoceras). Celková diverzita druhů z obou lokalit je 20 amonitových druhů. Některé typy čelistí byly v České křídové pánvi nalezeny zcela poprvé (2 druhy aptychů). Na dobře zachovalém vzorku z lokality Úpohlavy byla metodou Ramanovské analýzy prokázána původní organická hmota, která může obsahovat zbytky původních pigmentů. Ze studovaného materiálu nelze prokázat, zda aptychy plnily i stále diskutovanou funkci operkula. Unikátní nález amonita Prionocyclus germari z Úpohlav...
|
|
|
Variabilita specifických struktur lindušky lesní
Kozlová, Zuzana ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Musilová, Zuzana (oponent)
Základními funkcemi ptačího zpěvu je obrana teritoria a přilákání samic. Zpěv ale nese mnoho dalších informací a může samce i samice informovat o kvalitě zpívajícího jedince. U řady druhů bylo prokázáno, že s kondicí samce koreluje způsob, jakým jsou schopni zpívat různé struktury zpěvu, jež jsou náročné na svou produkci. Samice některých druhů preferují samce, kteří jsou schopni produkovat tyto části zpěvu lépe. Tato práce se zabývala na modelovém druhu, lindušce lesní (Anthus trivialis) strukturami v jejím zpěvu označovanými jako trylky, u kterých se předpokládá, že mohou nést informace o kvalitě zpívajícího samce, kterou jsou schopni zhodnotit samci i samice. Zpěv lindušky lesní obsahuje dva typy trylků - hlasité a tiché. Hlasité trylky jsou používány v agresivních interakcích při střetu dvou samců. Tiché trylky nejsou používány v agresivním kontextu a liší se svou konzistencí - pravidelností, kterou lze vyjádřit jako tempo trylku. Při změření tempa trylků u každého samce lindušky lesní, se ukázalo, že tempo trylků se mezi samci liší a koreluje s jejich schopností udržet si stabilní teritorium po celou hnízdní sezónu. Samci s rychlejším (konzistentnějším) tempem trylků měli stabilní teritoria, zatímco samci s pomalejšími (nepravidelnějšími) trylky byli ti, kteří teritoria během sezóny střídali...
|
host ::
RSS.