|
|
Českobudějovická společnost v 19. století optikou pivní kultury
Vávrová, Eliška ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Kovář, Daniel (oponent)
Diplomová práce se věnuje společenskému vývoji v Českých Budějovicích v 19. a na počátku 20. století, který je nahlížen z perspektivy místní pivovarské a pohostinské kultury. Na příkladu vzájemné koexistence dvou budějovických pivovarů a jejich hospodářského soupeření jsou demonstrovány principy hospodářského nacionalismu v regionálním měřítku. Druhá část práce se zaměřuje na budějovické hostince a výčepy, které jsou představovány jako důležitá místa společenského života a konzumu. Za tím účelem byla sestavena typologie příslušných podniků a analyzováno jejich zařízení, provozované volnočasové a kulturní akce i nabídka odpovídající společenské vrstvě, která podnik navštěvovala. Práce se zaobírá rovněž vzájemnou provázaností pohostinských zařízení a dodavatelů piva. Náčrt odbytových zón obou pivovarů v rámci města a předměstí je kladen do souvislosti s národnostním a sociálním statutem obyvatel dané oblasti a otevírá v závěru práce řešenou otázku, zda byla návštěva určitého podniku, či konzumace konkrétní značky piva vnímána rovněž jako doklad národnostní příslušnosti a loajality. Dvě závěrečné případové studie představují "odvrácenou stranu" pohostinské kultury a naznačují, že vztah většinová městská společnosti byla ve svém vztahu k provozování hostinců ovlivňována docela jinými skutečnostmi, než...
|
|
|
Příběhy pomníků v Českých Budějovicích
Kovář, Daniel ; Ebelová, Ivana (oponent) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Předkládaná práce, svým obsahem regionálně-historická, je založena na široké základně archivních zdrojů různého druhu. Heuristika byla soustavně prováděna v rozmezí let 1994-1999, doplňkově potom v letech 2000-2007, a přinesla pro zvolené téma dostatečné množství podkladů; existuje samozřejmě možnost pokračování v této práci, dalšího rozšíření pramenné základny a bližšího výzkumu dílčích otázek, jednalo by se však v každém případě již jen o drobnosti, jejichž detailní sledování není s ohledem na celek podstatné. Charakter použitých zdrojů je ovlivněn faktem, že téma dosud postrádalo souhrnného zpracování a že i dílčím problémům byla dosud věnována pouze mizivá pozornost; kromě několika popularisačních článků v denním tisku, v nichž bylo navíc po konfrontaci s archivními prameny zjištěno množství nepřesností, existují pouze tři kratší odborné stati, které se otázkou pomníků zabývají, a to jen ve velmi úzkém záběru. Zvolené téma, v němž se prolínají dějiny politické a kulturní s dějinami umění, si vyžádalo využití písemných pramenů mnoha diplomatických kategorií - korespondence, účetního materiálu, zápisů ze schůzí správních orgánů, podacích protokolů, kronik a jiných. Prostudovány byly publikované i nepublikované vzpomínky a v hojné míře rovněž ikonografické podklady. Údaje chybějící nebo v archivních...
|
host ::
RSS.